Molekulární mračno Barnard 68

Uznání: FORS Team, 8.2-meter VLT Antu, ESO

Kam se poděly všechny hvězdy? To co se považovalo za díru v obloze astronomové nyní znají jako tmavý molekulární mrak. Vysoká koncentrace prachu a molekulárního plynu zde absorbuje prakticky všechno viditelné světlo vyzařované hvězdami pozadí. Přízračně tmavé okolí napomáhá vnitřku molekulárních mračen stát se nejchladnějšími a nejizolovanějšími místy ve vesmíru. Jednou z nejpozoruhodnějších z těchto tmavých absorpčních mlhovin je mračno v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) známé jako Barnard 68, jenž je na snímku nahoře. To, že ve středu nejsou viditelné žádné hvězdy ukazuje, že Barnard 68 je poměrně blízko, jen ve vzdálenosti asi 500 světelných let a měří asi půl světelného roku. Není sice přesně známo, jak molekulární mračna jako je Barnard 68 vznikají, ale je známo, že mračna samotná jsou pravděpodobně místy vzniku nových hvězd. O mračnu Barnard 68 samotném se teprve nedávno zjistilo, že se nejspíše smršťuje za vzniku nových hvězdných soustav. Přes mračno je možné prohlédnout v infračerveném světle.