Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. červen 2013

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. červen 2013

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mléčná dráha na jezerem Crater Lake se světélkováním vzduchu

Uznání a copyright: John H. Moore; Annotation: Judy Schmidt

Kolik různých astronomických jevů se zde sešlo a dalo vznikout tomuto pohledu? Hodně. Zaprvé, v popředí je jezero Crater Lake, kaldera vytvořená vulkanickou činností planety Země před 7700 lety. Dále, unitř jezera je voda. I když voda v kráteru pochází z roztátého sněhu, tak původ vody na Zemi není obecně tak jasný, ale možná souvisí se starými impakty ledových těles na Zemi. Dále, zelená záře na obloze je světélkování vzduchu, světlo, které emitují atomy vysoko v atmosféře Země při rekombinaci v noci poté, co byly během dne energetickým slunečním světle rozděleny. To množství bodů na obloze jsou hvězdy, které září díky jaderné fůzi. Hvězdy jsou daleko za atmosférou, ale v blízkosti našeho Slunce v Galaxii Mléčná dráha. Konečně, ten jasný oblouk přes celý snímek je centrální pás Mléčné dráhy, v průměru je mnohem dále než celkem blízké hvězdy a jeho tvar je ovlivněn především gravitací. Přes svůj vzhled, pás Mléčné dráhy svítí svým vlastním světlem a světélkování vzduchi ho neozařuje. Panorama nahoře tvoří šest snímků, které byly pořízeny před dvěma týdny v Oregonu v USA.

Štítky: Mléčná dráha, Mouse over, Crater Lake, Skyglow


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »