Články

Vyhledávání v článcích

08.01.2001 00:00 redakce II Sluneční soustava

Deset nových měsíců Jupitera

Hned deset nových měsíců Jupitera objevil tým astronomů pracujících s širokoúhlou kamerou na 2,2m dalekohledu observatoře Mauna Kea na Havajských ostrovech. Měsíce s provizorním označením S/2000 J2 - J11 byly objeveny na přelomu listopadu a prosince. Všechny měsíce jsou velmi malé, podle jasnosti a odhadu albeda se předpokládá, že nejsou větší než 5 km v průměru. Devět z nich se pohybuje na retrográdních drahách s průměrnou vzdáleností mezi 21 a 24 milióny km od Jupitera, desátý má dráhu prográdní se střední vzdáleností 13 miliónů km. Všechny dráhy jsou eliptické se sklonem mezi 15 a 30 stupni. K zpřesnění drah jsou nutná ještě další pozorování. Celkem bylo v loňském roce objeveno 12 měsíců Jupitera, jeden z nich byl později identifikován jako ztracený objev z roku 1975. Současný počet měsíců planet Sluneční soustavy je následující - Saturn 30 ks, Jupiter 28 ks a Uran 21 ks.
Zdroj: Spaceflight Now z 8. ledna.

29.12.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Galileo prolétl nad Ganymedem

Kosmická sonda Galileo uskutečnila další přiblížení k některému z velkých Jupiterových měsíců. Tentokrát se jednalo o Ganymed. Galileo se k němu přiblížil na minimální vzdálenost 2 337 km. Přiblížení bylo zajímavé tím, že měsíc se v té době nacházel ve stínu planety. Sonda měla za úkol pozorovat hlavně polární záře v řídké atmosféře měsíce vznikající při její interakci s elektrony z jupiterových radiačních pásů. Za normálních podmínek je polární záře přesvětlena slunečním zářením. Vědci využijí této možnosti pro studium složení atmosféry měsíce a jeho magnetického pole. Kromě Ganymeda se sonda zaměřila i na vzdálená pozorování Jupitera a dalších měsíců. Část těchto pozorování probíhá ve spolupráci se sondou Cassini, která prolétne kolem Jupitera zítra v mnohem větší vzdálenosti než Galileo.
Zdroj: Galileo Millenium Mission status z 28. prosince.

19.12.2000 00:00 redakce II Úkazy

Ursidy mohou překvapit

Ursidy jsou nevýrazným meteorickým rojem s radiantem v Malém medvědovi. Běžná aktivita roje jen několik meteorů za hodinu, letos by se ale mohla strhnout sprška s frekvencí větší než 100 ks/hod. Mateřská kometa 8P/Tuttle oběhne kolem Slunce jednou za 13,5 roku a při každém průchodu perihelem zanechá za sebou vlákno materiálu. Podle výpočtů by měla letos Země projít 22. prosince v 8:29 SEČ ve vzdálenosti rovné 0,52 násobku vzdálenosti Měsíce od středu vlákna vzniklého v roce 1405 a v 9:40 SEČ v 3x větší vzdálenosti od středu vlákna z roku 1392. Vzhledem k tomu, že meteorický proud Ursid nebyl v minulosti nikdy podrobněji sledován, měly by tyto předpovědi být brány s rezervou. Je nutno tento roj dále studovat, aby mohl být model upřesněn. Doporučuje se pozorovat Ursidy po celou noc z 21. na 22. prosince. Radiant leží v blízkosti hvězdy Kochab v Malém voze.
Zdroj: NASA Space Science News z 18. prosince.

18.12.2000 00:00 redakce II Sluneční soustava

Podpovrchový oceán i na Ganymedu

Ganymed, největší měsíc ve Sluneční soustavě, byl přidán na seznam objektů, pro které existují důkazy o existenci podpovrchového oceánu tekuté vody. Silná vrstva slané vody je nejlepším vysvětlením pro data zaznamenaná magnetometrem na palubě sondy Galileo. Navíc infračervená spektroskopie odhalila slané minerály na povrchu, které byly zřejmě kdysi vystaveny působení slané vody. A do třetice snímky z Galilea ukazují místa, kde mohla voda či rozbředlý led vytéci na povrchu. Jedná se o zlomy v kůře podobné těm, které se vyskytují na Europě, horkém kandidátovi na podpovrchový oceán. Oceán o tloušťce několika kilometrů by se na Ganymedu měl nacházet v hloubce kolem 200 km v případě, že by jeho slanost byla srovnatelná s oceány na Zemi. Každopádně nově zveřejněná data naznačují, že minulost Ganymeda byla mnohem bouřlivější než se dosud předpokládalo.
Zdroj: JPL press release ze 16. prosince.

14.12.2000 00:00 redakce II Sluneční soustava

Nové důkazy pro primitivní život na Marsu

Nové, závažné důkazy pro existenci primitivního života na dávném Marsu přinesla další studie materiálu pocházejícího ze slavného meteoritu ALH84001. Vědci objevili v tomto meteoritu drobné krystaly magnetitu (Fe₃O₄), který je shodný s krystaly produkovanými vodními baktériemi na Zemi. Samotný magnetit vzniká na Zemi neorganickou cestou, ale jeho krystaly vyráběné a používané baktériemi jsou odlišné. Působí jako perfektní magnet, takový, jaký se nepovedlo v laboratoři nikdy vyrobit. A nenašel se ani důkaz, že by takový krystal mohl vzniknout neorganicky. Nalezené krystaly jsou uschovány v uhličitanech, u kterých už bylo dokázáno, že vznikly na Marsu. Tudíž zde musely vzniknout i tyto krystaly. Meteorit ALH84001 vznikl na Marsu před 4,5 miliardami let a než byl nalezen v Antarktidě, ležel zde více než 13 000 let.
Zdroj: Johnson space center press release ze 13. prosince.

13.12.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Kontakt se sondou Pioneer 6

Pioneer 6, nejstarší funkční kosmická sonda vyrobená NASA, byla úspěšně kontaktována 70m radioteleskopem v Goldstone. Sonda byla do vesmíru vypuštěná 16. prosince 1965 pomocí rakety Thor-Delta. Cílem bylo po dobu 6 měsíců zkoumat sluneční vítr, magnetická pole a kosmické záření. Místo toho funguje už 35 let a přežila i řadu svých konstruktérů. Přístroje na palubě jsou ale vypnuty. Sonda se nachází na stabilní dráze se střední vzdáleností 0,8 AU od Slunce, rotuje 60x za minutu a sluneční panely ji zásobují 79 W energie. Může se stát, že bude funkční i za dalších 35 let. Naposledy byla kontaktována před třemi roky. Vysílač na palubě sondy má výkon 8 W. NASA používala sérii sond Pioneer 6 - 9 k pravidelnému monitorování sluneční aktivity v průběhu letů na Měsíc.
Zdroj: www.space.com z 9. prosince.

12.12.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Endeavour přistál

Nočním přistáním, 16. v historii letů raketoplánů, skončil dnes v noci na Floridě poslední letošní let tohoto kosmického letounu. Let, který se složitostí úkolů řadí k nejnáročnějším v historii. Pětice astronautů připojila ke kosmické stanici první sadu rozsáhlých polí slunečních panelů v hodnotě 600 miliónů dolarů. Sluneční panely dosahující rozpětí téměř 80 metrů jsou schopny za ideálních podmínek generovat až 60 kW elektrické energie. Výprava trvala 10 dnů 19 hodin

10.12.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Endeavour se vrací domů

Raketoplán Endeavour se v sobotu oddělil od kosmické stanice Alfa a vrací se zpět na Zemi. Rozpojení obou těles předcházelo vůbec první setkání se stálou posádkou stanice v pátek. Raketoplán a stanice byly doposud neustále odděleny jedním z poklopů. Důvodem byl nižší atmosférický tlak v kabině raketoplánu, který pomáhá astronautům rychleji vylučovat dusík z krve po výstupech do volného prostoru. Obě posádky dokončili stěhování materiálu přivezeného raketoplánem a nakládku odpadků a materiálu zpět pro návrat na Zemi. Provedli také strukturální testy stanice a nových slunečních panelů a dokončili instalaci kamery, která bude užitečná při připojování modulu Destiny. Na závěr absolvovali společnou tiskovou konferenci. Po oddělení od kosmické stanice uskutečnil raketoplán její oblet a poté se vzdálil. Přistání je plánováno na pondělní večer.
Zdroj: STS-97 mission status reports.

08.12.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Sluneční panely jsou v pořádku

Po dalších dvou výstupech do volného prostoru, které provedli astronauté Noriega a Tanner je možno říci, že oba dva sluneční panely nainstalované na kosmické stanici Alfa jsou zcela v pořadku rozvinuty. Druhý panel byl rozvinut v pondělí trochu pozměneným postupem. V úterý vystoupili astronauté ven z raketoplánu a spojili celou novou strukturu řadou kabelů s samotnou stanicí. Při dalších vycházce uskutečněné ve čtvrtek napravili za pomoci zbylých členů posádky nedokonalé rozvinutí dvou žeber prvního slunečního panelu. Oba panely generují elektrickou energii podle očekávání. Astronauté dále nainstalovali aparaturu sloužící k měření elektromagnetických polích v blízkosti slunečních panelů a také kameru, která bude využita při připojování laboratoře Destiny v průběhu dalšího letu raketoplánu.
Zdroj: STS-97 mission status reports.

05.12.2000 00:00 redakce II Sluneční soustava

Stopy po dávné vodě na Marsu

Na speciální tiskové konferenci oznámili vědci pracující se sondou Mars Global Surveyor zatím nejprůkaznější důkazy o výskytu vody na povrchu Marsu v jeho dávné historii. Na snímcích s vysokým rozlišením objevili vrstvy usazených hornin v kráterech a jiných sníženinách, které mohly vzniknout na dnech jezer a mělkých moří. Nové snímky ukazují, že pradávný Mars byl mnohem dynamičtějším místem než se doposud předpokládalo. Oblasti s vrstvami usazenin jsou rozloženy po celém Marsu, například ve Western Arabia Terra, Terra Meridiani, Hellas Basin či Valles Marineris. Na naší planetě podobné usazené horniny zanechávají zprávy o historii Země a často také fosilní záznamy o životě. Vědci srovnávají nálezy na Marsu s místy na americkém jihozápadě jako například Grand Canyon či poušť v Arizoně.
Zdroj: JPL Press release ze 4. prosince.

04.12.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Sluneční panely na místě

Po dvoudenním pronásledování se raketoplán Endeavour připojil v sobotu k Mezinárodní kosmické stanici Alfa. V neděli uskutečnili astronauté Joe Tanner a Carlos Noriega první ze tří plánovaných výstupů do volného prostoru, který trval 7 hodin a 33 minut, během kterého připojili k Alfě strukturu P6 se slunečními panely. Z nákladního prostoru raketoplánu tento díl vyložil pomocí manipulátoru Marc Garneau. Po propojení 9 kabelů zajišťujících přenos energie, dat a povelů byl dán příkaz k rozvinutí panelů. Nastaly ale problémy s jejich uvolněním. První pokus byl zcela neúspěšný, při druhém pokusu se podařilo rozvinout jeden panel. Na druhém zůstala zavřená jedna záklopka. Následoval příkaz pro opětovné uzavření a následné znovuotevření záklopek, který byl tentokrát splněn. Momentálně je tedy rozvinutý pouze jeden ze dvou panelů a pozemský tým se zabývá zkoumáním příčiny těchto problémů. Druhý panel bude rozvinut později, protože není důvod ke spěchu.
Zdroj: STS-97 mission status report #7 ze 3. prosince.

01.12.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Endeavour odstartoval k Alfě

Americký raketoplán Endeavour odstartoval v ranních hodinách našeho času k Mezinárodní kosmické stanici Alfa. Za kokpitem raketoplánu sedí velitel Brent Jett (3. let) a pilot Michael Bloomfield (2). Tři výstupy do volného prostoru uskuteční specialisté Joe Tanner (3) a Carlos Noriega (2). Posledním členem posádky je Marc Garneau (3), který bude ovládat robotický manipulátor. Hlavním cílem výpravy je připojit ke kosmické stanici první sadu rozsáhlých pol9 slunečních panelů, které dodají Alfě energii téměř 20 kW a umožní další rozvoj aktivit na stanici. Hlavně pak připojení laboratorního modulu Destiny. Tato pole mají rozpětí kolem 80 m a stanice se díky nim stane jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze. Posádka raketoplánu nyní stíhá kosmickou stanici a měla by se k ní připojit dva dny po startu.
Zdroj: STS-97 mission status report #1 ze 30. listopadu.

30.11.2000 00:00 redakce II Vzdálený vesmír

"Sharon" je mnohem blíže

Galaxie STIS 123627+621755 přezdívaná "Sharon" byla doposud považována za nejvzdálenější objekt ve vesmíru. Nyní o tento primát galaxie objevená na snímku pořízeném HST přišla. Nestalo se tak ale z důvodu objevu vzdálenějšího objektu. O galaxii se původně předpokládalo, že leží ve vzdálenosti 12,5 miliardy sv. r., což by značilo, že existovala už v době, kdy stáří vesmíru bylo pouhých 600 miliónů let, tedy 5% současného stáří. Ovšem novější výzkumy ukázaly, že rudý posuv této galaxie je mnohem menší než se usuzovalo. Nová hodnota vzdálenosti této galaxie je "jenom" 10 miliard sv. r., tedy existovala v době, kdy byl vesmír starý asi 3,3 miliardy let. Měření byla provedena pomocí Keckova dalekohledu. Zatímco u jasných objektů je měření rudého posuvu poměrně snadné, u slabých objektů je to záležitost složitá a tudíž mohou nastat takovéto chyby. Na pomyslnou první příčku se nyní posunul kvasar objevený v září letošního roku.
Zdroj: JPL Press release z 29. listopadu.

28.11.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Ulysses u jižního pólu Slunce

Kosmická sonda Ulysses se podruhé během 10 let od startu dostala do blízkosti jižního pólu Slunce. Tentokrát dosáhla 80,1 stupně jižní šířky. Poprvé se tak stalo v září 1994, tedy v době kdy Slunce bylo v blízkosti minima aktivity. Podmínky jsou nyní zcela odlišné, protože Slunce je v maximu 11 let dlouhého cyklu. Vědcům se tak nabízí unikátní možnost srovnání dat z obou průletů. Věří, že jim toto srovnání umožní poznat další střípky ze složité mozaiky, kterou naše slunce je. V těchto dnech například sonda detekuje výrazně nižší rychlost slunečního větru než tomu bylo při průletu minulém. Vynikající podívanou připravilo pro vědce Slunce 8. října, kdy se odehrála nejintenzívnější sluneční erupce od roku 1976. A Ulysses byl u toho. Průlet nad jižními oblastmi Slunce skončí v lednu a poté bude sonda opět "stoupat" směrem k slunečnímu rovníku.
Zdroj: ESA news z 27. listopadu.

27.11.2000 00:00 redakce II Sluneční soustava

Baktérie pocházející z vesmíru?

Mezinárodní vědecký tým objevil v atmosféře baktérie, které mohou pocházet z vesmíru. Živé mikroorganismy byly posbírány ve výškách nad 16 km vědeckým balónem. Nejsou podobné žádným jiným známým mikroorganismům nalezeným na Zemi. Vědci jsou ale nadále opatrní s tvrzením, že dané baktérie byly skutečně přineseny do atmosféry částmi komet. Experiment byl proveden za přísných podmínek, aby se vyloučila možnost kontaminace balónu či zařízení pozemskými mikroorganismy. Není ale vyloučeno, že se baktérie do této výšky přeci jenom nedostaly z povrchu. Autoři experimentu argumentují tím, že mají důkazy o existenci mikroorganismů i v mnohem větších výškách, třeba až 80 km nad povrchem.
Zdroj: www.cnn.com z 24. listopadu.

22.11.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Dodatek k předchozí zprávě

Pravděpodobně z důvodu selhání druhého stupně nosné rakety byla ztracena kontrola na družicí, která se zřejmě vrátila zpět do atmosféry a zanikla.
Zdroj: www.spaceflightnow.com z 20. listopadu.

22.11.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Sondu Startdust zasáhlo sluneční vzplanutí

Sondu Stardust mířící ke kometě Wild-2 zasáhl 9. listopadu mohutný oblak energetických částic mířících od Slunce. Oblak pocházel ze čtvrtého největšího slunečního vzplanutí od roku 1976 a byl 100 000 krát intenzivnější než je obvyklé. Kamery sloužící k orientaci sondy v prostoru byly zasaženy mohutnými dávkami energie. V důsledku toho se na jejich snímcích objevila řada teček, které kamery identifikovaly jako hvězdy. Stovky těchto falešných hvězd zmátly řídící systém, který je nebyl schopen identifikovat se skutečnými hvězdami. Sonda proto přešla automaticky do bezpečnostního režimu. O dva dny později pozemský tým resetoval jednu kameru a pomocí náhradní metody sondu opět zorientoval v prostoru. V bezpečnostním režimu ji ponechal pro jistotu až do tohoto pondělí. Nové snímky ukazují, že se tato kamera již zcela "zotavila" z následků protonové smrště. Všechny hvězdy v obraze jsou už reálné.
Zdroj: JPL Press release z 21. listopadu.

21.11.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Další komerční "fotograf" na oběžné dráze

Družice QuickBird 1 se stala dalším přístrojem na oběžné dráze kolem Země, jehož cílem je pořizovat snímky povrchu s vysokým rozlišením pro komerční účely. Na oběžnou dráhu ji v pondělí vynesla ruská raketa Kosmos-3M startující z kosmodromu Plesetsk. Z kruhové dráhy 600 km nad zemí bude kamera na palubě schopna pořizovat digitální černobílé snímky s rozlišením 1 metru a barevné s rozlišením 4 m. Společnost EarthWatch plánuje vypuštění druhého "fotografa" na polovinu příštího roku. Družice vážila na startu jednu tunu, je dlouhá před 3 metry a její životnost je plánována na 5 let. S podobnými cíly se už na oběžné dráze prezentují družice Ikonos a OrbView 1 a 2.
Zdroj: www.spaceflightnow.com z 20. listopadu.

16.11.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Zásobovací loď letí k Alfě

Na cestu k Mezinárodní kosmické stanici (ISS), která má též prozatímní označení Alfa, se vydala ruská zásobovací loď Progress. Start se uskutečnil dnes v časných ranních hodinách a byl úspěšný. V současné době je Progress na oběžné dráze a přibližuje se k ISS. K automatickému spojení obou těles by mělo dojít v sobotu ráno. Pokud by automatika selhala, ujme se řízení manévru kosmonaut Jurij Gidzenko, který použije systém TORU zprovozněný minulý týden. Na palubě nákladní lodi jsou naloženy potraviny, lékařské vybavení, různé nástroje, notebook ThinkPad, "poštovní" počítač, kabely, úchyty, elektrické vybavení, části výstražného systému, absorbátory CO2 a další užitečný náklad. Stálá posádka kosmické stanice má na vyložení 2 týdny, poté musí být nákladní loď odpojena od ISS, protože se k ní má 2. prosince připojit raketoplán Endeavour.
Zdroj: www.spaceflightnow.com z 16. listopadu.

02.11.2000 00:00 redakce II Ostatní

Databáze astronomických institucí

Česká astronomická společnost připravuje novou databázi astronomických institucí České republiky. Údaje o vaší hvězdárně, planetáriu, astronomickém kroužku, firmě atd. můžete vložit pomocí formuláře .

předchozí 1 …510 511 512 513 514 515 516 …533 následující