Vyhledávání v článcích
Endeavour se vrací domů
Raketoplán Endeavour se v sobotu oddělil od kosmické stanice Alfa a vrací se zpět na Zemi. Rozpojení obou těles předcházelo vůbec první setkání se stálou posádkou stanice v pátek. Raketoplán a stanice byly doposud neustále odděleny jedním z poklopů. Důvodem byl nižší atmosférický tlak v kabině raketoplánu, který pomáhá astronautům rychleji vylučovat dusík z krve po výstupech do volného prostoru. Obě posádky dokončili stěhování materiálu přivezeného raketoplánem a nakládku odpadků a materiálu zpět pro návrat na Zemi. Provedli také strukturální testy stanice a nových slunečních panelů a dokončili instalaci kamery, která bude užitečná při připojování modulu Destiny. Na závěr absolvovali společnou tiskovou konferenci. Po oddělení od kosmické stanice uskutečnil raketoplán její oblet a poté se vzdálil. Přistání je plánováno na pondělní večer.Zdroj: STS-97 mission status reports.
Sluneční panely jsou v pořádku
Po dalších dvou výstupech do volného prostoru, které provedli astronauté Noriega a Tanner je možno říci, že oba dva sluneční panely nainstalované na kosmické stanici Alfa jsou zcela v pořadku rozvinuty. Druhý panel byl rozvinut v pondělí trochu pozměneným postupem. V úterý vystoupili astronauté ven z raketoplánu a spojili celou novou strukturu řadou kabelů s samotnou stanicí. Při dalších vycházce uskutečněné ve čtvrtek napravili za pomoci zbylých členů posádky nedokonalé rozvinutí dvou žeber prvního slunečního panelu. Oba panely generují elektrickou energii podle očekávání. Astronauté dále nainstalovali aparaturu sloužící k měření elektromagnetických polích v blízkosti slunečních panelů a také kameru, která bude využita při připojování laboratoře Destiny v průběhu dalšího letu raketoplánu.Zdroj: STS-97 mission status reports.
Stopy po dávné vodě na Marsu
Na speciální tiskové konferenci oznámili vědci pracující se sondou Mars Global Surveyor zatím nejprůkaznější důkazy o výskytu vody na povrchu Marsu v jeho dávné historii. Na snímcích s vysokým rozlišením objevili vrstvy usazených hornin v kráterech a jiných sníženinách, které mohly vzniknout na dnech jezer a mělkých moří. Nové snímky ukazují, že pradávný Mars byl mnohem dynamičtějším místem než se doposud předpokládalo. Oblasti s vrstvami usazenin jsou rozloženy po celém Marsu, například ve Western Arabia Terra, Terra Meridiani, Hellas Basin či Valles Marineris. Na naší planetě podobné usazené horniny zanechávají zprávy o historii Země a často také fosilní záznamy o životě. Vědci srovnávají nálezy na Marsu s místy na americkém jihozápadě jako například Grand Canyon či poušť v Arizoně.Zdroj: JPL Press release ze 4. prosince.
Sluneční panely na místě
Po dvoudenním pronásledování se raketoplán Endeavour připojil v sobotu k Mezinárodní kosmické stanici Alfa. V neděli uskutečnili astronauté Joe Tanner a Carlos Noriega první ze tří plánovaných výstupů do volného prostoru, který trval 7 hodin a 33 minut, během kterého připojili k Alfě strukturu P6 se slunečními panely. Z nákladního prostoru raketoplánu tento díl vyložil pomocí manipulátoru Marc Garneau. Po propojení 9 kabelů zajišťujících přenos energie, dat a povelů byl dán příkaz k rozvinutí panelů. Nastaly ale problémy s jejich uvolněním. První pokus byl zcela neúspěšný, při druhém pokusu se podařilo rozvinout jeden panel. Na druhém zůstala zavřená jedna záklopka. Následoval příkaz pro opětovné uzavření a následné znovuotevření záklopek, který byl tentokrát splněn. Momentálně je tedy rozvinutý pouze jeden ze dvou panelů a pozemský tým se zabývá zkoumáním příčiny těchto problémů. Druhý panel bude rozvinut později, protože není důvod ke spěchu.Zdroj: STS-97 mission status report #7 ze 3. prosince.
Endeavour odstartoval k Alfě
Americký raketoplán Endeavour odstartoval v ranních hodinách našeho času k Mezinárodní kosmické stanici Alfa. Za kokpitem raketoplánu sedí velitel Brent Jett (3. let) a pilot Michael Bloomfield (2). Tři výstupy do volného prostoru uskuteční specialisté Joe Tanner (3) a Carlos Noriega (2). Posledním členem posádky je Marc Garneau (3), který bude ovládat robotický manipulátor. Hlavním cílem výpravy je připojit ke kosmické stanici první sadu rozsáhlých pol9 slunečních panelů, které dodají Alfě energii téměř 20 kW a umožní další rozvoj aktivit na stanici. Hlavně pak připojení laboratorního modulu Destiny. Tato pole mají rozpětí kolem 80 m a stanice se díky nim stane jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze. Posádka raketoplánu nyní stíhá kosmickou stanici a měla by se k ní připojit dva dny po startu.Zdroj: STS-97 mission status report #1 ze 30. listopadu.
"Sharon" je mnohem blíže
Galaxie STIS 123627+621755 přezdívaná "Sharon" byla doposud považována za nejvzdálenější objekt ve vesmíru. Nyní o tento primát galaxie objevená na snímku pořízeném HST přišla. Nestalo se tak ale z důvodu objevu vzdálenějšího objektu. O galaxii se původně předpokládalo, že leží ve vzdálenosti 12,5 miliardy sv. r., což by značilo, že existovala už v době, kdy stáří vesmíru bylo pouhých 600 miliónů let, tedy 5% současného stáří. Ovšem novější výzkumy ukázaly, že rudý posuv této galaxie je mnohem menší než se usuzovalo. Nová hodnota vzdálenosti této galaxie je "jenom" 10 miliard sv. r., tedy existovala v době, kdy byl vesmír starý asi 3,3 miliardy let. Měření byla provedena pomocí Keckova dalekohledu. Zatímco u jasných objektů je měření rudého posuvu poměrně snadné, u slabých objektů je to záležitost složitá a tudíž mohou nastat takovéto chyby. Na pomyslnou první příčku se nyní posunul kvasar objevený v září letošního roku.Zdroj: JPL Press release z 29. listopadu.
Ulysses u jižního pólu Slunce
Kosmická sonda Ulysses se podruhé během 10 let od startu dostala do blízkosti jižního pólu Slunce. Tentokrát dosáhla 80,1 stupně jižní šířky. Poprvé se tak stalo v září 1994, tedy v době kdy Slunce bylo v blízkosti minima aktivity. Podmínky jsou nyní zcela odlišné, protože Slunce je v maximu 11 let dlouhého cyklu. Vědcům se tak nabízí unikátní možnost srovnání dat z obou průletů. Věří, že jim toto srovnání umožní poznat další střípky ze složité mozaiky, kterou naše slunce je. V těchto dnech například sonda detekuje výrazně nižší rychlost slunečního větru než tomu bylo při průletu minulém. Vynikající podívanou připravilo pro vědce Slunce 8. října, kdy se odehrála nejintenzívnější sluneční erupce od roku 1976. A Ulysses byl u toho. Průlet nad jižními oblastmi Slunce skončí v lednu a poté bude sonda opět "stoupat" směrem k slunečnímu rovníku.Zdroj: ESA news z 27. listopadu.
Baktérie pocházející z vesmíru?
Mezinárodní vědecký tým objevil v atmosféře baktérie, které mohou pocházet z vesmíru. Živé mikroorganismy byly posbírány ve výškách nad 16 km vědeckým balónem. Nejsou podobné žádným jiným známým mikroorganismům nalezeným na Zemi. Vědci jsou ale nadále opatrní s tvrzením, že dané baktérie byly skutečně přineseny do atmosféry částmi komet. Experiment byl proveden za přísných podmínek, aby se vyloučila možnost kontaminace balónu či zařízení pozemskými mikroorganismy. Není ale vyloučeno, že se baktérie do této výšky přeci jenom nedostaly z povrchu. Autoři experimentu argumentují tím, že mají důkazy o existenci mikroorganismů i v mnohem větších výškách, třeba až 80 km nad povrchem.Zdroj: www.cnn.com z 24. listopadu.
Dodatek k předchozí zprávě
Pravděpodobně z důvodu selhání druhého stupně nosné rakety byla ztracena kontrola na družicí, která se zřejmě vrátila zpět do atmosféry a zanikla.Zdroj: www.spaceflightnow.com z 20. listopadu.
Sondu Startdust zasáhlo sluneční vzplanutí
Sondu Stardust mířící ke kometě Wild-2 zasáhl 9. listopadu mohutný oblak energetických částic mířících od Slunce. Oblak pocházel ze čtvrtého největšího slunečního vzplanutí od roku 1976 a byl 100 000 krát intenzivnější než je obvyklé. Kamery sloužící k orientaci sondy v prostoru byly zasaženy mohutnými dávkami energie. V důsledku toho se na jejich snímcích objevila řada teček, které kamery identifikovaly jako hvězdy. Stovky těchto falešných hvězd zmátly řídící systém, který je nebyl schopen identifikovat se skutečnými hvězdami. Sonda proto přešla automaticky do bezpečnostního režimu. O dva dny později pozemský tým resetoval jednu kameru a pomocí náhradní metody sondu opět zorientoval v prostoru. V bezpečnostním režimu ji ponechal pro jistotu až do tohoto pondělí. Nové snímky ukazují, že se tato kamera již zcela "zotavila" z následků protonové smrště. Všechny hvězdy v obraze jsou už reálné.Zdroj: JPL Press release z 21. listopadu.
Další komerční "fotograf" na oběžné dráze
Družice QuickBird 1 se stala dalším přístrojem na oběžné dráze kolem Země, jehož cílem je pořizovat snímky povrchu s vysokým rozlišením pro komerční účely. Na oběžnou dráhu ji v pondělí vynesla ruská raketa Kosmos-3M startující z kosmodromu Plesetsk. Z kruhové dráhy 600 km nad zemí bude kamera na palubě schopna pořizovat digitální černobílé snímky s rozlišením 1 metru a barevné s rozlišením 4 m. Společnost EarthWatch plánuje vypuštění druhého "fotografa" na polovinu příštího roku. Družice vážila na startu jednu tunu, je dlouhá před 3 metry a její životnost je plánována na 5 let. S podobnými cíly se už na oběžné dráze prezentují družice Ikonos a OrbView 1 a 2.Zdroj: www.spaceflightnow.com z 20. listopadu.
Zásobovací loď letí k Alfě
Na cestu k Mezinárodní kosmické stanici (ISS), která má též prozatímní označení Alfa, se vydala ruská zásobovací loď Progress. Start se uskutečnil dnes v časných ranních hodinách a byl úspěšný. V současné době je Progress na oběžné dráze a přibližuje se k ISS. K automatickému spojení obou těles by mělo dojít v sobotu ráno. Pokud by automatika selhala, ujme se řízení manévru kosmonaut Jurij Gidzenko, který použije systém TORU zprovozněný minulý týden. Na palubě nákladní lodi jsou naloženy potraviny, lékařské vybavení, různé nástroje, notebook ThinkPad, "poštovní" počítač, kabely, úchyty, elektrické vybavení, části výstražného systému, absorbátory CO2 a další užitečný náklad. Stálá posádka kosmické stanice má na vyložení 2 týdny, poté musí být nákladní loď odpojena od ISS, protože se k ní má 2. prosince připojit raketoplán Endeavour.Zdroj: www.spaceflightnow.com z 16. listopadu.
Databáze astronomických institucí
Česká astronomická společnost připravuje novou databázi astronomických institucí České republiky. Údaje o vaší hvězdárně, planetáriu, astronomickém kroužku, firmě atd. můžete vložit pomocí formuláře .Útok hackera
Omlouváme se za problémy s dostupností a aktualizací těchto stránek v poslední době. Byly způsobeny útokem hackera.
Seminář majitelů a konstruktérů amatérských dalekohledů
20.-22.října se v Rokycanech koná tradiční Seminář majitelů a konstruktérů amatérských dalekohledů .lenové ČAS mají slevu 50% na účastnickém poplatku.Space shuttle odstartoval
Po téměř týdenním čekání vyplněném odklady z technických důvodů a nepřízní počasím se dnes v noci v 1:17 hodin našeho času vydal na cestu do vesmíru raketoplán Discovery. Po dosažení oběžné dráhy se pustil do stíhání Mezinárodní kosmické stanice (ISS), se kterou by se měl spojit v pátek večer. Posádku ve složení Brian Duffy (velitel), Pamela Melroy (pilot), Leroy Chiao, Bill McArthur, Jeff Wisoff, Mike Lopez-Alegria a Koichi Wakata (Jap.) čeká náročná výprava s množstvím složitých úkolů. K modulu Unity připojí strukturu označovanou Z1, což je základní díl konstrukce na rozsáhlá pole slunečních panelů. Dále namontují PMA-3, stykovací modul pro další výpravy raketoplánů. Čtveřici astronautů čekají 4 výstupy do volného prostoru v předpokládané celkové délce 30 hodin. Rovněž je v plánu výpravy vykládka dalšího zařízení pro budoucí posádky stanice. Let STS-92 je v pořadí jubilejním 100. letem amerického raketoplánu v dvacetileté historii tohoto kosmického letounu.Zdroj: SpaceViews News z 11. října.
Cassini se blíží k Jupiteru
S tím, jak se postupně meziplanetární sonda Cassini blíží k Jupiteru, začínají se na tuto planetu zaměřovat přístroje na palubě. Ze vzdálenosti 84 miliónů km byly pořízeny první snímky planety, na kterých jsou velmi zřetelně viditelná oblaka, bouře i oblačné pásy. Jupiter je vhodným cílem pro otestování přístrojů sondy Cassini. Už první snímky Jupitera jsou velmi kvalitní a ukazují na výjimečnou stabilitu sondy. Snímky jsou až nečekaně ostré a jasné, ačkoliv byly pořízeny dlouhými expozicemi a v různých spektrálních oblastech. Experti zároveň řeší potenciální problém s komunikačním systémem atmosférické sondy Huygens, která po oddělení samostatně vstoupí do atmosféry měsíce Titan. Podle předběžných testů se může stát, že v důsledku Dopplerova jevu vzniklého při rychlém vzdalování obou sond, dojde k takovému posunu frekvencí vysílaného signálu z Huygense, který už nebude schopen přijímač na Cassinim zachytit. Na vyřešení tohoto problému se intenzívně pracuje, možností je několik, například změna dráhy pouzdra Huygens. Konečné rozhodnutí by mělo padnout na jaře příštího roku. Času je relativně dostatek, Cassini má dorazit k Saturnu v roce 2004.Zdroj: Cassini Mission status z 5. října.
Start družice HETE-2
Raketa Pegasus vynesla včera na oběžnou dráhu astronomickou družici HETE-2 (High Energy Transient Explorer) určenou k výzkumu záblesků gama záření. Družice byla umístěna na dráhu 590 x 650 km se sklonem 1.95 stupně k rovníku. Přístroje na palubě družice budou schopny rychle detekovat počátky gama záblesků a během několik sekund poskytnou informace potřebné pro sledování dalšími dalekohledy v čase, kdy samotný záblesk bude stále ještě probíhat. Určení polohy zdroje záblesku bude mnohem přesnější než umožňoval přístroj BATSE na nedávno ukončené observatoři Compton. HETE-2 je náhradou za družici HETE, která odstartovala v roce 1996 též pomocí rakety Pegasus, ale kvůli selhání jejího třetího stupně nebyla uvolněna a neotevřely se sluneční panely. Raketa Pegasus je vypouštěna z paluby upraveného letounu L-1011, který tentokrát startoval ze základny Kwajalein Missile Range ve středním Pacifiku.Zdroj: SpaceViews News z 9. října.
Podivné "volné" planety
Astronomové objevili 18 nových planet, které nepatří k žádné hvězdě a volně plují mezihvězdným prostorem. Existence takových planet je velkou výzvou pro současné teorie tvorby planet, protože podle nich planety vznikají kondenzací prachového a plynného disku kolem centrální hvězdy v procesu, jež trvá desítky miliónů let. Objevené planety se nacházejí ve hvězdokupě Sigma Orionis, která není starší než 5 miliónů let. Zároveň se jedná o první planety, které byly pozorovány přímo ve viditelném a infračerveném oboru spektra a byly též získány informace o jejich teplotách a složení. Podle teplot se skutečně jedná spíše o obří plynné planety než o hnědé trpaslíky. Je-li hvězdokupa skutečně stará 5 miliónů let, pak se hmotnosti planet pohybují v rozmezí mezi 8 a 15 hmotnostmi Jupitera, je-li hvězdokupa mladší, pak nejmenší z planet mohou mít hmotnost jenom 5 Jupiterů. Pro hnědé trpaslíky je uváděn interval hmotností 15 - 75 Jupiterů. Přestože zařazení do určité třídy objektů je terminologická záležitost, stejně je nutno vymyslet teorii, která vysvětlí vznik a vývoj takových objektů mimo sluneční systémy.Zdroj: American Association for the Advancement of Science ze 5. října.
