Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
redakce II Kosmonautika

Galileo vydrží hodně

O tom, že schopnosti sondy Galileo předčí očekávání jejích konstruktérů, jsme se mohli přesvědčit krátce před dalšímprůletem kolem Jupiterova měsíce Kalisto. Kolem poledne našeho času 12. srpna sonda prolétávala 452 000 km nad vrchní oblačností planety, když náhle byla bombardována zářením, jehož intenzita téměř 5x předčila dávky, na které bylakonstruována. Zároveň jeho úroveň byla několikanásobně vyšší, než se očekává při těsných průletech kolem měsíce Io v říjnua listopadu. Vysvětlení se nabízí několik, jedním z nich je vzrůst vulkanické aktivity na měsíci Io, protože v uplynulých týdnechpozemské dalekohledy zaznamenaly největší produkci tepelného záření z tohoto měsíce za několik posledních let. Kromě 4selhání, které byly napraveny palubním softwarem, sonda přežila bez následků a mohla o dva dny později prolétnout vevzdálenosti 2 299 km od Kalisto. Během průletu byla provedena řada experimentů, např. se na Zemi měřily změny signálusondy při průchodu atmosférou měsíce.
Zdroj: Galileo Europa Mission Status z 16. srpna 1999.

redakce II Sluneční soustava

Planetka Braille je podobná Vestě

Ačkoliv kvůli zatím ne zcela jasným důvodům selhala při průletu kolem planetky Braille kamera sondy Deep Space 1, spektrometr na její palubě si vedl velmi dobře a pořídil cenná data o složení planetky. Ukázalo se, že maličká planetka (největší rozměr 2,2 km) nepravidelného tvaru má totožné složení s největší známou planetkou hlavního pásu Vestou či s asi 6% meteoritů nalezených na Zemi. Jelikož se obě planetky pohybují po zcela odlišných drahách, je toto zjištěné poměrně překvapivé a naznačuje spojitost mezi oběma planetkami a také meteority, zejména pak na jejich možný společný původ. Snímky povrchu Vesty pořízené HST ukazují na stopy kolize s jinou planetkou, takže je možné, že Braille je úlomek z této srážky, který se na jinou dráhu dostal pod vlivem gravitačního působení planet. Sonda DS1 nyní "čeká", zda se naleznou prostředky na prodloužení mise a v kladném případě jsou před ní dvě setkání s kometami v roce 2001.
Zdroj: www.space.com/news ze 3. srpna 1999

redakce II Hvězdy

První pozorování hvězdotřesení

Infračervený dalekohled Wire, který byl vypuštěn na začátku roku a který se krátce po startu stal nepoužitelným,protože přišel o kapalný dusík soužící k chlazení přístrojů má nové a zcela netradiční využití. Postaral se o to Derek Buzasi,kterého napadlo využít 5cm dalekohled, původně určený pro pointaci družice, pro účely sledování hvězdotřesení. A skutečnězaznamenal úspěch. Po dobu několik měsíců s ním pozoroval hvězdu Dubhe (alfa UMa) a nyní zveřejnil svůj objev.Vůbec poprvé v historii sledoval vibrace způsobené hvězdotřesením na vzdálené hvězdě. Detailní analýza frekvence a amplitudy změn jasností hvězdy způsobených hvězdotřesením umožní získat množství cenných informací o hvězdě, jako jejejí hmotnost, stáří či složení v různých hloubkách. Právě u Dubhe byla stanovena hmotnost na 4,25 hmotnosti Slunce, s přesností mnohokrát přesahující přesnost ostatních metod. Dosud se uváděla hmotnost této hvězdy 4-5 Sluncí. Dalším objektem pro pozorování bude hvězda alfa Centauri.
Zdroj: University of California press release z 27. července 1999

redakce II Sluneční soustava

Nové měsíce Uranu

Objev dalších dvou měsíců planety Uran ohlásil mezinárodní tým astronomů složený z pracovníků několika institucí.Měsíce byly objeveny po 4 nocích pozorování s kamerou umístněnou na Kanadsko-francouzsko-havajském dalekohleduna Mauna Kea na Havaji. Kamera umožnila vědcům sledovat oblast od 5 do 100 miliónů km od planety. Nově objevené měsíce jsou menší a slabší než ty dosud objevené, mají průměr kolem 20 km a obíhají ve vzdálenostech od 10 do 25 miliónůkm od středu planety. Objevem se zvýšil počet Uranových měsíců na 20 a planeta předstihla Saturn na vedoucí místě meziplanetami s největším počtem měsíců ve Sluneční soustavě.
Zdroj: McMaster University (Hamilton, Kanada) News Release ze 29. července 1999

redakce II Exoplanety

Další extrasolarní planeta

Další planeta nacházající se v blízkosti jiné hvězdy byla objevena na Evropské jižní observatoři (ESO) v La Silla Chile. Planetaobíhá kolem hvězdy iota Horologii, která se nachází ve vzdálenosti 56 sv. r. od Slunce a s jasností 5,6 mag. je viditelnápouhým okem z jižní polokoule. Měření trvající 5,5 roku byla prováděna pomocí tzv. Echelle spektrometru CES, který jemomentálně připojen optickým vláknem k 3,6m dalekohledu. Na základě 95 pořízených spekter byla sestavena křivkaradiálních rychlostí, přičemž bylo dosaženo přesnosti 17 m/s. Amplituda této křivky je 67 m/s. Okolo hvězdy se pohybuje objektoznačený iota Hor b, jehož hmotnost je minimálně 2,26 hmotnosti Jupitera. Jeden oběh trvá 320 dnů a planeta sepohybuje po poněkud eliptické dráze s e=0,16. Ikdyž se planeta nachází ve vzdálenostech srovnatelných se vzdálenosti Zeměod Slunce, jedná se s největší pravděpodobností o objekt podobný Jupiterovi.
Zdroj: ESO Press release 12/99 z 29. července 1999

redakce II Kosmonautika

Tvrdý boj o rozpočet NASA

Zatímco na jedné straně slaví NASA úspěchy jako je 30. výročí přistání na Měsíci či vypuštění rentgenové observatořeChandra, na druhé straně musí tvrdě bojovat o finanční prostředky na další budoucí mise. Zasedání podkomise SněmovnyRepresentantů amerického Kongresu totiž na počátku týdne provedlo doslova "brutální" škrty v presidentově návrhu rozpočtutéto organizace. Celková výše škrtů 1,32 miliardy US$ znamená snížení rozpočtu téměr o 10%. Škrty však nejsou rovnoměrněrozděleny, zatímco například projekt mezinárodní kosmické stanice zaznamenal "ztrátu" jenom 4,4%, program kosmického
redakce II Kosmonautika

Deep Space 1 a planetka Braille

Sonda Deep Space 1 určená k testování nových technologií pro kosmické projekty 21. století splnila už většinu svýchúkolů. Nyní ji čeká poslední, kterým je těsný průlet kolem planetky označené 1992 KD a teprve nedávno pojmenovanéBraille po vynálezci slepeckého písma, Francouzovi Louisi Braillem. Experimentální navigační systém zvaný AutoNav vede sondu k planetce rychlostí 56 000 km/hod. Sonda se pohybuje v rovině ekliptiky, planetka přiletí "zdola" o něco větší rychlostí, takže ve skutečnosti vlastně planetka dožene sondu. K přiblížení na pouhých 15 km dojde dnes v 6:46 hod. LSEČ.Během průletu budou v provozu dva přístroje na palubě sondy, kamera, která pořídí černo-bílé a infračervené snímky asteroidua spektrometr, který zaznamená 3D rozdělení plazmy v okolí tělesa. Jednou z mála znalostí, které dnes vědci o planetce mají,je je její předpokládaný průměr mezi 1 až 5 km.
Zdroj: JPL press release z 28. července 1999

redakce II Sluneční soustava

Nejrychleji rotující planetka

Maličká 30m planetka 1998 KY26 byla důkladně sledována pozemskými dalekohledy a radary během blízkého průletu kolem Země v červnu loňského roku. Ukázalo se, že má zdaleka nejkratší rotační periodu ze všech známých planetek.K východu či západu Slunce zde dochází každých 5 minut, planetka se totiž otočí kolem své osy jednou za 10,7 minuty. Zvlaštníje i její sférický tvar, který je typický pro velká tělesa, ale ne pro tak malé planetky. Krátká rotační perioda i tvar jsou zřejmě důsledkem srážky, při které planetka vznikla. Ukázalo se také, že složením je podobná uhlíkatým chondritům, které obsahujíorganické materiály a také 10-20% vody. Planetka by se mohla v budoucnosti stát jakousi kolonizační oázou, protože bude snadno přístupná kosmickým lodím. Na pozorovací kampani se podílely radary sitě DSN v Kalifornii a optické dalekohledyv Arizoně, Kalifornii, na Havaji a v Ondřejově!
Zdroj: JPL press release z 22. července 1999

redakce II Kosmonautika

Observatoř Chandra vypuštěna

Pouhých sedm hodin po pátečním startu splnila posádka raketoplánu STS-93 Columbia hlavní úkol mise a z nákladovéhoprostoru raketoplánu vypustila rentgenovou observatoř Chandra. Poté se raketoplán od observatoře vzdálil a zážeh prvního stupně rakety IUS vynesl Chandru na eliptickou dráhu. Následoval zážeh druhého stupně IUS a první z pětice plánovanýchzážehů motorů samotné observatoře, které ji navedly na vyšší eliptickou dráhu 1250 - 71800 km nad Zemí. V průběhu následujích14 dnů se uskuteční zbývající 4 zážehy, které observatoř navedou na konečnou pozorovací dráhu. Posádka raketoplánu mezitímprováděla některé další expetimenty jako např. pozorování pomocí UV dalekohledu SWUIS nebo některé biologické pokusy s růstem rostlin. Přistání Columbie je plánováno na úterý.
Zdroj: Chandra X-ray observatory News

redakce II Kosmonautika

Raketoplán Columbia odstartoval

Třetí pokus o start raketoplánu Columbia uskutečněný dnes ráno v 6h 31m SELČ byl úspešný a raketoplán může splnithlavní úkol své mise, tj. vypustit rentgenový dalekohled Chandra. Během startu nastaly dva problémy, které vedlyk tomu, že raketoplán dosáhl nižší oběžné dráhy (o 11.3 km) než bylo plánováno. Jednak to byl zkrat, který vedl k dočasné ztrátě kontroly nad dvěma ze tří hlavních motorů několik sekund po startu a jednak byl hlavní motor vypnut o něco dříve nežbylo plánováno z důvodu vyčerpání tekutého kyslíku. K dorovnání výšky nad Zemí bude použit motor raketoplánu. První pokuso start se uskutečnil 20. 7. a byl přerušen 7 sekund před zážehem kvůli chybnému hlášení jednoho senzoru, druhý pokus 22. 7.byl zrušen kvůli špatnému počasí. Let STS-93 je vůbec prvním letem jemuž velí žena. Velitelkou výpravy je EileenCollinsová.
Zdroj: SpaceViews ze dne 23. července.

redakce II Sluneční soustava

Turínská stupnice

Planetární astronomové vymysleli novou pomůcku pro ohodnocení nebezpečí možnosti srážky naší planety s některou planetkou.Jedná se o obdobu Richterovy stupnice hodnotící sílu zemětřesení. Také tato tzv. Turínská stupnice, pojmenovaná podlemísta konání konference, na které byla poprvé zveřejněna, má deset stupňů. Nula znamená, že není žádná šance na srážku se Zemí, desítka globální katastrofu. Blízká setkání dostávají stupně dva až sedm, od "případů zasluhujících pozornost" po "případy ohrožení". Jisté kolize mají pak hodnoty 8 až 10 podle energie impaktu, která způsobí lokální, regionální či globální katastrofu. Dosud nebyly objeveny planetky, které by dosáhly hodnoty vyšší než je jedna. Některé z nich byly později překlasifikovány jako stupeň nula. Autorem stupnice je Dr. Richard P. Binzel.
Zdroj: NASA Press release 99-83 ze dne 22. července.

redakce II Kosmonautika

Před 30 lety vstupil člověk na Měsíc

Právě dnes si celý svět připomíná 30. výročí prvního přistání kosmické lodi s lidskou posádkou na povrchu Měsíce. LoďApollo 11 odstartovala na cestu k Měsíci 16. července 1969 pomocí obří rakety Saturn V a o tři dny pozdějidorazila k Měsíci. Lunární modul se oddělil od velitelské sekce, ve které zůstal Michael Collins 20. července a po 2,5hodinách přistál v Moři klidu. O 6,5 hodiny později vstoupil Neil Armstrong na povrch Měsíce a pronesl památný výroko "malém kroku a velkém skoku". Byly 3 hodiny 56 minut 21 sekund SEČ 21. července 1969. O čtvrt hodiny později jej následoval i Buzz Aldrin. Oba strávili na Měsíci 21 hodin, z toho 2 hodiny a 16 minut se nacházeli mimo lunární modul. Během procházek nasbírali mj. 23 kg měsíčních hornin. Poté lunární modul Eagle odstartoval z povrchu Měsíce a opět se spojil s velitelskou sekcí. Výprava byl zakončena úspěšným přistáním 24. července.
Zdroj: Stránky NASA věnované výročí

redakce II Kosmonautika

Progress se spojil s Mirem

Ruská nákladní kosmická loď Progress M-42 se včera odpoledne v 19:53 LSEČ spojila s orbitální stanicí MIR.Loď přivezla vodu, potraviny a další zásoby pro poslední posádku stanice, mj. také nový navigační systém, který umožní jejířízený zánik. Bez něj by se opuštěná stanice zřítila na zemský povrch. Startu Progressu 16. července předcházelo napětí meziRuskem a Kazachstánem, který pozastavil starty raket z kosmodromu Bajkonur. Stalo se tak po neúspěšném pokusu o vypuštění vojenského satelitu Raduga. Rusko by mělo platit ročně 115 miliónů US$, ale jeho současný dluh jen za kosmodrom činí 300 miliónů US$. Rusové uváděli, že když se nepodaří nákladní loď vypustit do 20. července, bude nutné, aby se posádka z Miru evakuovala a stanice se brzy stane neovladatelnou.
Zdroj: SpaceViews ze 17. a 18. července

redakce II Kosmonautika

HST sledoval kolidující galaxie

Hubble Space Telescope (HST) přinesl snímky více než tuctu velmi vzdálených kolidujících galaxií nacházejících sev kupě galaxií označené MS1054-03, která leží ve vzdálenosti 8 miliard světelných roků. Dohromady astronomové zkoumali81 galaxií z této kupy a 13 z nich jsou pozůstatky srážek galaxií nebo přímo páry právě kolidujících galaxií. Pozorování dokazují,minimálně v několika případech, že obří galaxie se formují při kolizích menších galaxií, v "generace po generaci" nekončícím příběhu. To podporuje předpovědi teorie Velkého třesku, podle kterých právě velké galaxie vznikají postupným splýváním menších.
Zdroj: STScI Press release z 15. července.
redakce II Hvězdy

Nova Aquilae 1999

Japonec Akihiko Tago objevil na snímcích pořízených během 13. července novu v souhvězdí Orla. Její souřadnice jsou podleněj R.A. = 19h 07m 40s, De = +12o 32'.2. Tago také poznamenal, že objekt nenalezl na svých snímcích dané oblasti pořízených5. a 9. července s limitní magnitudou 11, resp. 10,5. Ze snímku pořízeného o den později určil, že její jasnost je 8,9 magnitudy.Přesnější poziční měření ze CCD snímků udávají polohu R.A = 19h 07m 36s.90, Decl. = +12o 31' 26".2. (červenec 14.513).Nejbližšími hvězdami k této poloze jsou podle Digital Sky Survey hvězda 18. magnitudy ležící 4'' severovýchodně a rudá hvězda(R = 16,4) nacházející se 8'' jihozápadně od dané polohy.
Zdroj: IAU Circular No. 7223 ze 14. července.

redakce II Sluneční soustava

Planetka 1999 AN10 Zemi neohrozí

Před několika měsíci se objevilo varování před možností srážky Země s planetkou 1999 AN10 v příštím století. Nedávnose podařilo dvěma německým amatérům dohledat snímky této planetky pořízené při jejím přiblížení k Zemi před 44 lety. Nová data vedla k podstatnému zpřesnění dráhy podezřelé planetky, jejíž elementy byly předtím stanoveny na základě několika měsícůpozorování. O tom, jaké toto zpřesnění je, svědčí následující údaje. K prvnímu "nebezpečnému" přiblížení mělo dojít v roce2039, minimální vzdálenost by činila 32 600 km, kdežto podle nových dat, proletí planetka ve vzdálenosti více než 10x větší,390 000 km od Země. Ještě markantnější je změna polohy pro rok 2044, kdy předchozí analýza udávala pravděpodobnostsrážky se Zemí 1:500 000. Nyní je zřejmé, že se v tuto dobu bude planetka nacházet na opačné straně Slunce ve vzdálenosti320 miliónů kilometrů.
Zdroj: www.spacenews.com ze 13. července.
redakce II Sluneční soustava

Impakt v zátoce Chesapeake

Před 35 milióny let dopadl do Atlantského oceánu v místě kde je dnes ústí zátoky Chesapeake obrovský kamenný nebo ledový objekt a vytvořil 90 km široký kráter v mělkém mořském dně. Do atmosféry se uvolnilo obrovské množství materiálua zvedly se obrovské vlny tsunami o výšce téměř 700 metrů. Dnes je kráter pohřben pod 150 - 400 metrů silnou vrstvou písku,bahna a jílu. Dopadající těleso mělo průměr mezi 3 a 5 km. Jedná se o jeden z mála zdokumentovaných mořských kráterů na světě. Je například mnohem přístupnější než kráter na pobřeží Mexika, jehož vznik pravděpodobně vedl k mohutnému vymíránídruhůů včetně dinosaurů. Objev kráteru Chesapeake pomohl vysvětlit řadu neobvyklých znaků, které byly zaznamenány v této oblasti, jako je slaná podzemní voda, zemětřesení podél obvodu kráteru a neobvyklé tempo zvedání úrovně mořské hladiny.Průzkumné práce v dané oblasti budou nadále pokračovat.
Zdroj: U. S. Geological Survey Press release ze 7. července
a Explorezone.com ze 7. července.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »