Články

Vyhledávání v článcích

30.01.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Sonda Cassini pozorovala planetku

Meziplanetární sonda Cassini, která letí k Saturnu, se na své cestě Sluneční soustavou přiblížila 23. ledna na vzdálenost 1,5 miliónu km k planetce 2685 Masursky. Tři přístroje pro provádění vzdálených pozorovaní se na planetku zaměřily v průběhu několika hodin před okamžikem nejbližšího průletu. V té době byl totiž úhel mezi Sluncem, planetkou a sondou kolem 90 stupňů. Cílem pozorování bylo určení velikosti, albeda a jasnosti planetky a pořízení jejího prvního spektra s vysokým rozlišením v oblasti 2,5-5 mikrometrů. Zároveň byla pozorování použita pro ověření kalibrace přístrojů a zjištění jejich omezení při pozorování malých, těžko rozlišitelných objektů. I s takovými objekty se sonda setká při své pouti kolem Saturnu.
Zdroj: Cassini v týdnu 20.-26. ledna (JPL)

27.01.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Klouzající sondy?

Dva vědci z University v Illinois vymysleli novou metodu, která by mohla v budoucnosti umožnit kosmickým sondám změny oběžných planetárních drah a přitom nespotřebovávat cenné palivo. Princip spočívá v tom, že sonda se na krátkou dobu jakoby změní v letadlo, vstoupí do atmosféry a po určité době z ní zase vystoupí na jinou oběžnou dráhu. Dosud se pro změny dráhy používá metoda zvaná "aerobreaking", což je brždění sondy slunečními panely o horní vrstvy atmosféry planety. U nového návrhu sonda využije jakéhosi "aerodynamického výtahu". K tomu účelu bude vybavena měnitelnou konfigurací povrchu jako je tomu u letadel. Tuto roli by mohly plnit například kloubové sluneční panely. Využití tohoto způsobu změny dráhy povede k úsporám na hmotnosti paliva a sonda bude moci být vybavena větším množstvím užitečného zařízení.
Zdroj: Článek v New Scientist ze dne 22. ledna

26.01.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Signál od MPL?

Přestože sonda Mars Polar Lander (MPL) už byla prohlášena za ztracenou, rozhodl se pozemský řídící tým vyslat k sondě ještě jednu sérii příkazů. Sonda, pokud je funkční, má za úkol vyslat signál pro pozemskou 45m anténu ve Stanfordu. Tato anténa totiž zachytila nějaké signály, které by mohly pocházet z Marsu, 18. prosince a 4. ledna. Jelikož signály byly příliš slabé, trvalo několik týdnů než byly zanalyzovány. Signál byl zcela jistě umělého původu, ale není možno říci, zda pocházel právě z MPL. Proto byl uskutečněn ještě dodatečný test. Výsledek testu se očekává během několika dnů. Ačkoliv je velmi málo pravděpodobné, že by sonda mohla poslat nějaké vědecké výsledky, případný zachycený signál by mohl poskytnout několik drobných náznaků o tom, co se skutečně při pokusu o přistání stalo.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 25. ledna

24.01.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Deep Space 1

Sonda Deep Space 1 má za sebou další novátorský manévr. Řídícímu týmu se totiž podařilo nasměrovat její hlavní anténu směrem k Zemi. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby tato operace byla provedena s hlavním naváděcím senzorem sondy, tzv. "star-trackerem". Ten je ovšem od října mimo provoz. Inženýři ale vymysleli způsob, jak se bez něj obejít. Operace spočívala v tom, že sonda postupně otáčela hlavní anténou a pozemská sítě Deep Space Network se pokoušela zachytit její signál. Podle změny intenzity signálu posléze operátoři určovali nasměrování antény a zastavili její pohyb v okamžiku, kdy byla namířena právě směrem k Zemi. To nebylo samozřejmě možné okamžitě, setrvačnost v pohybu antény byla vyřešena tak, že se posléze anténa o určený úhel pootočila zpět. Nyní je tedy sonda schopna přenášet na Zemi velké množství vědeckých i technických dat a zároveň je možné do paměti jejího počítače nahrát nový software, který ji umožní fungovat i bez naváděcího senzoru. Je paradoxní, že tento senzor, ikdyž je nové konstrukce, stejně nepatří mezi 12 nových testovaných technologií pro sondy příštího tisíciletí.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 21. ledna

19.01.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

NEAR se blíží k Erosu

Sonda NEAR (Near Earth Asteroid Rendezvous) se po více než roce opět blíží k planetce Eros a k druhému pokusu o přechod na její oběžnou dráhu. První pokus v prosinci předloňského roku se nepodařil, protože sonda kvůli závadě nestihla provést nutné manévry a kolem planetky "jenom" prolétla. Nyní sonda už svůj cíl "vidí", první snímek planetky pořídila 12. ledna ze vzdálenosti 45 350 km. Planetka je na něm viditelná jako protáhlá světlá skrvnka na pozadí tmavé oblohy. Ovšem i takový snímek je užitečný pro zpřesnění polohy planetky a přesnější navigaci družice na cíl. Další snímky budou pořizovány v průběhu následujících dnů a poslouží také pro zpřesnění rotace planetky. Na 2. a 8. února jsou naplánovány dva manévry, které sondu připraví do pozice pro závěrečný přechod na dráhu kolem planetky 14. února. Řídídí tým provedl úpravy, které by měly zabránit stejné chybě, která vedla k neúspěchu prvního pokusu v prosinci 1998. V současné době je sonda ve vzdálenosti 33 600 km od Erosu a přibližuje se rychlostí 68 km/hod.
Zdroj: NEAR project home page

17.01.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Mars Express schválen

Sonda Mars Express, jejímž cílem bude rudá planeta, prošla úspěšně další fází svého vývoje, kterou bylo nezávislé posouzení projektu a jeho schválení. Nyní začne nová fáze a to sice samotná konstrukce sondy. Sondu postaví pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA) firma Matra Marconi za 60 miliónů Euro. Start by se měl uskutečnit v červnu 2003 pomocí ruské rakety Sojuz a přílet k Marsu na konci téhož roku. Celková hmotnost sondy bude činit 1 070 kg, z čehož 116 kg připadne na sedm vědeckých přístrojů. Mezi ně patří kamera s vysokým rozlišením, radarový výškoměr, řada spektrometrů a další. Dalších 60 kg připadne na přistávací modul Beagle 2, který vyvíjí samostatně Velká Británie. Jeho cílem bude pátrání po důkazech minulého či současného života na povrchu, stejně tak jako geologie místa přistání. Celkové náklady na výpravu budou činit 175 miliónů Euro.
Zdroj: SpaceViews News ze dne 15. ledna

13.01.2000 00:00 redakce II Sluneční soustava

Nebezpečných planetek je méně

Astronomové z NASA došli k závěru, že planetek s průměrem větším než 1 km, které se mohou přiblížit naší Zemi, je poloviční množství než se doposud odhadovalo. Zatímco dříve se uvažovalo o 1000 a 2000 velkých blízkozemních planetkách, podle autorů je jejich počet 500 - 1000. Nové odhady jsou založeny na datech pořízených pomocí kamery NEAT. Tato CCD kamera je od roku 1995 ve spojení s 1m dalekohledem na Mt. Haleakala na Havaji používána právě pro automatické vyhledávání takových planetek. Dnes je známo 322 velkých NEAs (Near-Earth Asteroids), což je sice zlomek z počtu 2000, ale v případě platnosti nejnovějších čísel je to už podstatnější podíl. U všech těchto planetek je zřejmé, že se v blízké budoucnosti nesrazí s naší Zemí. Oznámení by bylo zároveň i dobrou zprávou pro NASA, která si dala za úkol zmapovat dráhy 90% všech potenciálně nebezpečných asteroidů.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 12. ledna

12.01.2000 00:00 redakce II Ostatní

Astronomická korespondenční soutěž pro mládež

Žáci a studenti základních a středních škol ve věku 12 až 15 let se mohou zůčastnit nového ročníku Astronomické korespondenční soutěže pro mládež. Uzávěrka přihlášek je 15.1. 2000.V provozu je i on-line registrace. Soutěž připravila Česká astronomická společnost a Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně - odloučené pracovištěHvězdárna ve Vyškově.

12.01.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Servisní modul se stále více zpožďuje

Ruská strana oznámila, že start už tak hodně zpožděného servisního modulu Mezinárodní kosmické stanice (ISS) by se mohl opět posunout a to minimálně až na srpen. Důvody zpoždění souvisí s nutností vyměnit motory u nosičů Proton, jeden z nichž má právě modul Zvezda vynést na oběžnou dráhu. Motory druhého stupně všech Protonů musí být vyměněny kvůli výrobní chybě a je zřejmé, že nebudou k dispozici dříve než na konci června. V důsledku této závady byly dva starty v loňském roce neúspěšné. Poté bude ještě potřeba 45 dnů na přípravu modulu ke startu. Je samozřejmé, že nejdříve se uskuteční několik startů s "obyčejným" nákladem a teprve po vyzkoušení dříve spolehlivých Protonů bude možno vynést i další díl kosmické stanice. Zpoždění v přípravě modulu Zvezda, který je pro další stavbu kosmické stanice nezbytný, se tak protáhne už na více než 2,5 roku. Americká strana už dokonce zkouší stavět jakýsi provizorní modul, který by dočasně Zvezdu nahradil, ovšem ten nebude připraven dříve.
Zdroj: SpaceViews ze dne 11. ledna

11.01.2000 00:00 redakce II Sluneční soustava

Silné důkazy pro oceán na Europě

Dosud nejsilnější důkazy pro existenci oceánu pod ledním příkrovem Europy získala sonda Galileo při posledním průletu v blízkosti tohoto Jupiterova měsíce. Magnetometr na palubě sondy měl za úkol studovat změny směru magnetického pole Europy. Ukázalo se, že pozorované změny odpovídají takový změnám, ke kterým by mohlo docházet kdyby měsíc obsahoval obálku z vodivého materiálu jako je například slaná voda. Zdá se, že vrstva slané vody leží pod 100 km vrstvou vodního ledu. Podle měření Jupiterovo magnetické pole mění směr v blízkosti Europy každých 5,5 hodiny. Takové změny mohou způsobovat elektrické proudy ve vodičích jako je právě slaný oceán. Vodní led je sám slabý vodič a je nepravděpodobné, že by se v blízkosti povrchu Europy vyskytoval jiný, velmi dobře vodící materiál.
Zdroj: JPL press release ze dne 10. ledna

07.01.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Co bude s HST až skončí?

Hubble Space Telescope (HST) je nyní úspěšně opraven a astronomové už netrpělivě očekávají plné uvedení do provozu, ale už dnes se lidé v NASA zamýšlejí nad otázkou, co bude s dalekohledem až ukončí činnost v roce 2010. Hlavní důvod je, že v tomto roce se bude blížit Slunce dalšímu maximu ve svém 11 let dlouhém cyklu. To povede k ohřátí zemské atmosféry a zvýšení tření, jež může způsobit ztrátu výšky HST a jeho návratu do zemské atmosféry. Panuje vážné podezření, že 13 tun vážící observatoř by v zemské atmosféře zcela neshořela a některé její části by mohly nekontrolovaně dopadnout na zemský povrch. Něco podobného potkalo americkou stanici Skylab v roce 1979, její části ale dopadly na neobydlená uzemí Austrálie. Jedna možnost je připojit k dalekohledu raketový motor a vynést jej na vysokou oběžnou dráhu, kde bude v bezpečí. Mnohem pravděpodobnější je ale druhá alternativa - k dalekohledu se ještě jednou vydá některý z raketoplánů, naloží jej do nákladového prostoru a vrátí na Zem. Jeden let sice dnes stojí půl miliardy dolarů, ale pro NASA je to jistější než nechat zbytky HST dopadnout na povrch. Už se dokonce spekuluje o pozdějším umístnění dalekohledu. Mohl by skončit jako exponát v Smithsonian Air & Space Museum ve Washingtonu.
Zdroj: www.space.com ze dne 29. listopadu

06.01.2000 00:00 redakce II Ostatní

Podpora obětí havárie lanovky

2000.01.06
Česká astronomická společnost podpořila oběti havárie lanovky

Česká astronomická společnost na základě výzvy předsedy Evropské astronomické společnosti zaslala 5 600 Kč na konto pozůstalých po obětech havárielanovky ve Francii. Připojila se tak k celoevropské solidární akci. Lanovka vedla z vesnice St-Etienne-en-Devoluy na radioastronomickou observatoř na plateaude Bure ve francouzských Alpách. Observatoř provozuje Institut de Radioastronomie Millimetrique (IRAM). Při tragické nehodě, jež se stala 1.7.1999, zahynulo20 osob z personálu observatoře. Peníze, které jsme na příspěvek použili, jsme získali navíc mimo rozpočet naší společnosti, a to prodejem publikace Zatmění11. srpna 1999 - průvodce pro nejširší veřejnost, kterou ČAS vydala.

Za VV ČAS Pavel Suchan

06.01.2000 00:00 redakce II Vzdálený vesmír

Ohňostroj hvězd v galaxii NGC 4214

Zatímco Hubble Space Telescope pomalu uváděn opět do provozu po úspěšné opravě uskutečněné na konci loňského roku, astronomové mezitím zveřejnili další z množství snímků tímto přístrojem pořízených. Zatím poslední snímek byl pořízen v červenci 1997 a je na něm zachycena galaxie NGC 4214. Tato galaxie se nachází ve vzdálenosti 13 miliónů světelných roků od nás a obsahuje řadu hvězdných seskupení. Na snímku je možné pozorovat sekvenci jednotlivých fází, které nastávají během zrodu a vývoje hvězd a hvězdokup. Nalezneme zde velmi mladé hvězdokupy, které intenzívně září ultrafialovým světlem hvězd, jež teprve nedávno vznikly gravitačním kolapsem prachu a plynu. Jsou zde i starší hvězdokupy, ve kterých již hvězdy stihly "vyfouknout" v okolí centra kupy dutinu v mezihvězdném materiálu a v těsné blízkosti centra galaxie se nalézá kupa obřích hvězd, 10 000x zářivějších než Slunce. Jádro této kupy je obklopeno rozsáhlou bublinou materiálu a hvězdy v něm obsažené spějí ke konci svého vývoje, aby vybuchly jako supernovy.
Zdroj: STScI PRC 00-01 ze dne 6. ledna.

05.01.2000 00:00 redakce II Světelné znečištění

Dobré venkovní osvětlování

Dobré venkovní osvětlování

je hlavní téma, kterému se od loňska věnuje nová sekce České astronomické společnosti.

Pokud vám záleží na tom, jak fungují pouliční lampy ve vaší obci, podívejte se na stránky astro.sci.muni.cz/pub/hollan/lighting.

Je přitom jedno, co vás vede, jestli zájem o

bezpečnosta pohodlí při dopravě v noci,
pěkný noční vzhled vaší obce,
omezení světelného znečištění (abyste mohli klidně spát, nebo abyste vidělivíce hvězd),
nižší obecní účet za elektřinu,
omezení emisí oxiduuhličitého

-- řešení jsou totiž vždy vlastně stejná.

Pokud vás zaujme něco z informací mých (nebo z mnohem bohatších informací International Dark Sky Association, www.darksky.org), budu rád, když se mi ozvete. Budete-li uvažovat i o členství v sekci, tím lépe.

Jan Hollan,

hollan@ped.muni.cz, (5) 4132 1287 (Hvězdárna v Brně)

04.01.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Galileo prolétl nad Europou

Sonda Galileo vstoupila do nového roku dalším úspěšným průletem nad některým z Jupiterových měsíců. Tentokrát se jednalo o měsíc Europa k němuž se sonda přiblížila 3. ledna v 19:38 SEČ na vzdálenost 351 km. To je srovnatelná výška nad povrchem, v jaké létají raketoplány nad Zemí. Sonda funguje normálně a zdá se, že její přístroje provedly všechna plánovaná měření. Ta byla mj. zaměřena na detekci poruch magnetického pole, které by mohly vznikat v důsledku elektrických proudů z předpokládaného oceánu pod ledovým příkrovem. Sonda během přiblížení prolétla za kotoučem Europy, čehož bylo využito pro studium změn signálů vyslaných sondou na Zemi při jejich průchodu ionosférou měsíce. V plánu byla ještě pozorování malých měsíců Amalthea, Thebe a Metis, průlet okolo Io ve vzdálenosti více než 200 000 km a také pozorování oblačnosti na samotném Jupiteru. Všechna data jsou zaznamenána na palubním záznamníku a budou odeslána na Zem během následujících týdnů. Sonda by měla uskutečnit minimálně ještě jeden blízký průlet nad Io v únoru.
Zdroj: Galileo Mission Status ze dne 3. ledna.

03.01.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Družice Terra v pořádku

Po drobných postartovních problémech se družice Terra "usadila" a nyní všechny její systémy nyní pracují velmi dobře. Jeden z problémů nastal, když se sonda přepnula do bezpečného režimu. Ukázalo se, že se tak stalo pouhou minutu poté, co nastal zimní slunovrat. Podrobnější analýza ukázala, že v daný moment se palubní software pokusil spočítat hodnotu funkce arcussinus z čísla menšího než -1. Jelikož by se něco podobného mohlo stát i při letních slunovratech, byla nahrána do palubního počítače oprava této chyby. Druhý problém se týkal nasměrování antény, která slouží ke komunikaci se Zemí prostřednictvím některé ze 4 družic TDRSS. Anténa se pravidelně přepínala též do jakéhosi bezpečnostního režimu. Ukázalo se, že k tomuto jevu dochází vždy při přeletu jihoatlantické anomálie a to jenom v případě, že se jedná o noční či vzestupný přelet. I tento problém byl vyřešen drobnou úpravou softwaru.
Zdroj: www.spacedaily.com ze dne 3. ledna.

31.12.1999 00:00 redakce II Ostatní

Astronomická soutěž pro mládež

Nový ročníkastronomické soutěže pro mládež byl vyhlášen. Uzávěrka přihlášek je 15.1. 2000.

29.12.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Discovery zpátky na Zemi

Raketoplán Discovery úspěšně zakončil výpravu, jejímž cílem bylo opravit kosmický dalekohled HST, když hladce přistál v úterý v 1:01 SEČ v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě. Jednalo se o 13. noční přistání projektu Raketoplánu. Během devítidenní výpravy uskutečnila posádka 3 výstupy do volného prostoru o celkové délce 24 hodin a 33 minut. Astronauté při těchto výstupech nainstalovali 6 nových setrvačníků, 6 zařízení chránících baterie, palubní počítač, který je 20x rychlejší (25 MHz) a má 6x větší paměť (2 MB) než ten původní, nový záznamník dat, nový vysílač, nový jemný naváděcí senzor a částečně vyměnili izolaci dalekohledu. Raketoplán uletěl během mise téměř 5,3 miliónů km.
Zdroj: STS-103 Mission status report #17 ze dne 27. prosince.

22.12.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Discovery zachytil HST

Posádka Discovery dnes v noci zachytila Hubbleův kosmický dalekohled do nákladového prostoru raketoplánu. Stalo se tak po téměř dvou dnech "pronásledování" dalekohledu raketoplánem. Poté následovala série manévrů raketoplánu, které prováděl velitel Brown ručně a jejichž cílem bylo přiblížit se na dosah robotického ramene k HST. Pomocí tohoto ramene specialista Clervoy dalekohled v 1:34 SEČ zachytil a opatrně jej umístnil do nákladového prostoru, kde byl dalekohled bezpečně uložen. Operace trvala asi jednu hodinu. S pomocí kamery upevněné na robotickém rameni pak byla provedena vizuální inspekce vnějšího pláště dalekohledu, která ukázala, že je ve stejném stavu jako při poslední návštěvě v únoru 1997. Dnes ve večerních hodinách našeho času bude zahájena samotná oprava dalekohledu. Ve 20:40 SEČ by měly do volného prostoru vystoupit Smith a Grunsfeld nejdůležitější část opravy, tj. výměnu všech šesti setrvačníků. Výstup do volného prostoru by měl trvat asi 6 hodin.
Zdroj: SpaceViews News ze dne 21. prosince.

21.12.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Druhý den pro Discovery

Druhý den letu raketoplánu Discovery byl ve znamení příprav na setkání s Hubbleovým dalekohledem. Raketoplán v jeho průběhu neustále zkracoval vzdálenost, která jej dělí od dalekohledu. Každý oběh se vzdálenost obou těles zmenšila o zhruba 240 km. Jean-Francois Clervoy vyzkoušel robotické rameno, kterým bude HST zachycen a uložen do nákladového prostoru, další astronouté připravili a otestovali obleky pro výstup do volného prostoru. Zároveň byl v kabině raketoplánu snížen tlak, aby se zkrátila doba, po kterou musí astronauté, kteří vystoupí do volného prostoru, dýchat čistý kyslík za účelem vyloučení dusíku z krevního oběhu. Proběhla též tisková konference s dvěmi televizními a jednou rozhlasovou stanicí. Raketoplán je ve vynikajícím stavu, pohybuje se po dráze 580 x 480 km nad povrchem a Zemi obletí jednou za 95 minut a 27 sekund. Při zprávě o startu nebylo uvedeno, kdo tvoří posádku, takže nyní to napravuji - členy posádky jsou velitel Curtis L. Brown, pilot Scott J. Kelly a specialisté Steven L. Smith, C. Michael Foale, John M. Grunsfeld, Claude Nicollier a Jean-Francois Clervoy (oba ESA).
Zdroj: STS-103 Mission home page

předchozí 1 …516 517 518 519 520 521 522 …532 následující