Medzinárodné astronomické edukačné centrum
V dňoch 30. až 31. 5. 2002 sa na Sninských Rybníkoch a Astronomickom observatóriu na Kolonickom sedle uskutočnilo sympózium s medzinárodnou účasťou pod názvom "Medzinárodné astronomické edukačné centrum", ktoré bolo venované 50. výročiu založenia Hvezdárne v Humennom spojené s uvedením do prevádzky najväčšieho ďalekohžadu na Slovensku s priemerom hlavného zrkadla 1 meter. Uvedený ďalekohžad Vihorlatská hvezdáreň dostala do bezplatného užívania v rámci Zmluvy o vedecko-technickej spolupráci od svojho dlhoročného partnera Astronomického observatória v Odesse na Ukrajine. Prevoz a inštalácia ďalekohžadu trvala dva roky a bola úspešne ukončená 24.mája 2002 vložením hlavného zrkadla do tubusu ďalekohžadu za účasti odborníkov z Odessy p. Paulína - hlavný konštruktér, p. Rjabova - elektronik a p. Faščevského - optik. 26. mája 2002 bolo nainštalované sekundárne zrkadlo, čím boli zavŕšené práce na optickej sústave ďalekohžadu a vznikli predpoklady na jeho úspešné uvedenie do prevádzky. Celý ďalekohžad aj s montážou váži 4,2 tony, hlavné zrkadlo má hmotnosť 407 kg. Ďalekohžad je originálnym výrobkom Astronomického observatória v Odesse, montáž je vidlicová a optická sústava je modifikovaný systém ARGUNOVA. Celý projekt bol finančne zabezpečovaný prostredníctvom Neinvestičného fondu ,,TELESKOP", ktorý výrazne podporilo Ministerstvo kultúry SR.
RNDR. Igor KUDZEJ, CSc.
riaditež Vihorlatksej hvezdárne v Humennom
ASHK: Povětroň 4/2002
Dnes vyšlo nové číslo časopisuPovětroň 4/2002- občasníku Astronomické společnosti v Hradci Králové.Jako první jsme zařadili článek 10 otázek a odpovědí, v němž senejprve seznámíte s vlastnostmi komet (formou komentovaných odpovědína otázky z čísla 1/2002) a pak si můžete zapřemýšlet o meteoritecha vzniku sluneční soustavy.
V rubrice Přečetli jsme si shrnujeme nově publikované odborné práce,především z oborů proměnných hvězd a meziplanetární hmoty.Vladimír Kocour připravil Dění na obloze pro prázdninové období.Slunečních hodin se týkají dva články: Miloš Nosek píše o prstencovýchslunečních hodinách a následuje krátká anonce internetovéhoKatalogu slunečních hodin v Čechách.
Kamil Fryš upozorňuje na možné využití fólie při pozorování reflektorem.Ostatně v následujících Povětroních byste se s popisem konstrukcírůzných astronomických přístrojů měli setkávat častěji!Druhým článkem Vladimíra Kocoura ml. je třetí, závěrečný dílFyziologické optiky pro astronomy.
Následují chronologicky řazené články týkající se dění ve společnostia akcí z uplynulých dvou měsíců:odhalení pamětní desky baronu Arturu Krausovi,10. výročí založení hvězdárny v Pardubicích,setkání Společnosti pro meziplanetární hmotu ve Vlašimi a7. setkání MEDÚZY v Partizánském.
Mimořádná cena Učené společnosti udělena Ondřeji Pejchovi
Při příležitosti prvního dne 8. valného shromážděni Učené společnosti České republiky, jež se konalo v budově Akademie věd ČR v Praze dne 20. května 2002 byla studentu Gymnázia na Slovanském nám. v BrněOndřeji PEJCHOVIudělena mimořádná cena Učené společnosti pro studenty gymnáziíza práci v astronomii, zejména pozorování a měření proměnných hvězd.V této kategorii ocenila Učená společnost sedm studentů českých gymnázií,ale z nich jedině Ondřej Pejcha získal cenu mimořádnou.
Ondřej Pejcha je členem ČAS a aktivním pozorovatelem proměnných hvězd.Věnuje se především pozorovacímu programu skupiny MEDUZA.
zpráva převzata od J. Grygara
Objev dalších jedenácti měsíců obíhajících kolem největší planety Sluneční soutavy posunul Jupiter na první místo v tomto žebříčku. S celkovým počtem 39 měsíců předstihl do té doby vedoucí Saturn o celých osm kusů. Objev byl učiněn pomocí 3,6m Kanadsko-francouzsko-havajského dalekohledu na Mauna Kea na Havaji. Snímky získala jedna z největších digitálních kamer používaných v astronomii nazývaná "12K", protože má průměr 12 tisíc pixelů. Právě nová generace velkoplošných a zároveň velmi citlivých detektorů umožňuje v posledních letech zvyšovat počty měsíců velkých planet. Všechny nové měsíce obíhají na skloněných, velmi výstředných drahách, ve vzdálenostech kolem 300 poloměrů planety (21 miliónů km), ve směru opačném než je rotace Jupitera. Měsíce jsou velmi malé, jejich průměr je odhadován na dva až čtyři kilometry. Astronomové se domnívají, že tyto i další podobné měsíce byly planetami zachyceny ve velmi ranných stádiích vesmíru.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 16. května
PKTeleskop ESO objevil neobvykle vyhlížející objekt
Pomocí ESO 3.6m NTT a VLT dalekohledů ESO (Evropská jižní observatoř) objevil tým astronomů prachoplynový neprůhledný disk obklopujícímladou hvězdu slunečního typu. Objekt je na okraji tmavého mračna v Mléčné dráze.Tento objekt byl nalezen náhodou při jiném výzkumu a poskytuje pozoruhodný pohled na to, jak pravděpodobně vypadalasluneční soustava v raném stadiu vývoje. Pro jeho neobvyklý vzhled jej astronomové nazvali "letající talíř".
Nový objekt se jeví jako ideální příklad velmi mladé hvězdy s diskem, ve kterém se formují nebo brzy budou formovat planety.Hvězda se nachází dostatečně daleko od jiných vyvíjejících se hvězd.Velké množství mladých hvězd, zvláště v hustých oblastech většinou díky prudkému hvězdnému větru ze sousedních masivních hvězd přichází o svůj prachový disk.
Hmota pozorovaného prachoplynového disku je minimálně dvojnásobek hmotnosti Jupitera s poloměrem přibližně pětkrát větším než oběžná dráha Neptunu.
Hvězda ve středu "létajícího talíře" vypadá předurčená k dlouhému životu v centru planetárního systému velmi podobného našemu.Tyto parametry jej zařazují mezi velmi zajímavé objekty k dalšímu studiu pomocí VLT a ostatních teleskopů.
Karel Mokrý zdroj www.eso.org
Proměnářské CD
Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti v těchto dnech vydala Proměnářské CD. Obsahuje všechny potřebné pomůcky pro pozorovatele proměnných hvězd, např. všechny soubory hledacích mapek, 30 různých programů na zpracování pozorování a analýzu naměřených dat, všechna čísla časopisu Perseus a Cirkuláře skupiny MEDÚZA, materiály ke studiu, trenažéry pozorování proměnných hvězd a katalogy. Bližší informace na www.meduza.info/cd
Petr Sobotkaobálka okolo V838Mon
Snímek prachové obálky kolem V838 Mon pořídil 30. dubna 2002 HST nově nainstalovanou kamerou Advanced Camera for Surveys (ACS). Obálku osvětluje záření, které uniklo z hvězdy při výbuchu na počátku tohoto roku. Sledovat můžeme detailně minimálně 11 soustředných prstenců. Rozměr vnější slupky je 22 úhlových vteřin. Nápadný je prázdný prostor uprostřed. Takto svítí obálka v modrém světle, ovšem lépe pozorovatelná je v delších vlnových délkách. Obálku je možno pozorovat i menšími pozemskými dalekohledy. HST se na obálku znovu podívá mezi 20. a 24. květnem. Jistě bude velmi zajímavé sledovat k jakým změnám během tří týdnů v obálce dojde. Samotná V838 Mon prudce zeslábla a její hvězdá velikost je přibližně 14 magnitud.
První Zlatá MEDÚZA udělena
Vedení skupiny MEDÚZA uděluje od roku 2001 ocenění s názvem Bronzová, Stříbrná a Zlatá MEDÚZA. Ocenění je udíleno pozorovatelům, kteří dosáhnou počtu 100, 1000 nebo 10 000 pozorování v centrální databázi. Bronzová MEDÚZA je udělována začínajícím pozorovatelům jako poděkování, že překonali období "začátečníka" a povzbuzení k další práci. Dosud ho získalo 44 pozorovatelů. Kdo dosáhne ocenění Stříbrná MEDÚZA, může se již počítat mezi velmi zkušeného pozorovatele. Zatím se to povedlo 16 pozorovatelům. Dosažení mety 10 000 vizuálních odhadů se v době zavádění ocenění zdálo jako hudba daleké budoucnosti. Uplynul však jen jeden rok a první držitel je na světě. Stal se jím Pavol A. Dubovský z Podbielu na Slovensku. Z historického pohledu je to významný úspěch, protože se tím zařadil mezi pět nejaktivnějších vizuálních pozorovatelů proměnných hvězd, kteří kdy na území bývalého Československa žili. Připomeňme, že se jednalo např. o Vojtěcha Šafaříka či Zdeňka Kopala. Dubovský, který jen v roce 2001 pořídil přes 5000 pozorování sleduje proměnné hvězdy od roku 1996 a v současnosti patří mezi deset nejaktivnějších vizuálních pozorovatelů na světě.
Petr SobotkaHST pozoroval V838Mon
Pozorování V838 Mon HST z 30.dubna (část zprávy IAUC 7892). V838 Mon je obklopena přinejmenším 11 oddělenými, přibližně kruhovými prstenci nebo oblouky, s vnějším průměrem 22". Je možné, že část struktur pochází z okolohvězného materiálu z dřívějších výbuchů V838 Mon. V okolí je také pozorováno několik velmi strukturovaných nekoncetrických vláknitých struktur. Pokud má někdo možnost získat ten snímek, rád bych ho viděl.
(převzato z http://www.meduza.info/)7. setkání členů skupiny MEDÚZA
Ve dnech 3. až 5. května 2002 proběhlo na hvězdárně v Partizánskem na Slovensku 7. setkání amatérských i profesionálních astronomů sdružených ve skupině MEDÚZA. Že je MEDÚZA projektem Česko-Slovenským dokládá i skutečnost, že poměr počtu účastníků z těchto dvou zemí byl přibližně stejný. Celkem se na hvězdárně sešlo 27 astronomů z nichž jednu čtvrtinu tvořili noví členové. Průměrný věk účastníků 24 let svědčí o atraktivnosti činnosti skupiny MEDÚZA zejména pro mladé lidi.O odbornou úroveň setkání, které bylo zaměřeno na symbiotické proměnné hvězdy se svými skvělými přednáškami postarali profesionální astronomové ze Slovenské akademie věd. Pozadu nezůstali ani amatérští členové skupiny a tak na setkání zaznělo celkem 15 příspěvků pojednávajících o pozorování vykonaných členy, o software, připravovaných projektech či o podivné hvězdě V838 Mon. Podrobnosti o setkání budou k dispozici na www.meduza.info a v časopisu Perseus.
Petr Sobotka
34. tiskové prohlášení ČAS:
Mimořádná planetární podívaná na večerní obloze
Na obloze můžeme každou jasnou noc sledovat nepřeberné množství různě zářivých hvězd. Ti, kdo se na noční nebe dívají častěji, si mohou všimnout, že mezi dobře známými obrazci se občas objeví "bludná hvězda". Většinou se jedná o jasný, nápadný objekt, který s časem mění svoji polohu na jinak nehybném hvězdném pozadí a narušuje svou přítomností obvyklý vzhled souhvězdí. Již v dávné minulosti začali první pozorovatelé tyto objekty nazývat "bludnými hvězdami". Vedle Slunce a Měsíce jich znali pět. Byly pojmenovány Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Jedná se o přirozené oběžnice naší hvězdy - planety - tedy tělesa obíhající kolem Slunce. Astronomové po objevu dalekohledu rozšířili jejich počet o další tři, které jsou ale již natolik vzdálené, že nám je ukáže pouze dalekohled a pouhým okem je nemůžeme spatřit.
Tiskové prohlášení (doc)
Svět knihy 2002Česká astronomická společnost se v roce 2002 zúčastní knižního veletrhu "Svět knihy 2002", který se koná v Průmyslovém paláci holešovického výstaviště v Praze, ve dnech 9.-12.5.2002.Navštivte náš stánek s astronomickou literaturou!Více...
Svět knihy 2002Vyšlo číslo 1/2002 časopisu Perseus, který vydává Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti. V čísle najdete například přepis přednášky Doc. Z. Mikuláška o tom jak hvězdy během svého vývoje obohacují galaxii o těžké prvky, dozvíte se podrobnosti o pulzující hvězdě DD Dra, jejíž rychlé změny periody nesouhlasí s teoretickými předpoklady, o zákrytové dvojhvězdě HS Her, která je ve skutečnosti asi trojhvězdou, o možnosti určit typ hvězdy z infračervených pozorování družice IRAS, o nově vyvinutém programu NightView či o historii RASNZ (Royal Astronomical Society of New Zealand).Časopis lze objednat na adrese:
Petr Sobotka
Hvězdárna a planetárium M. Koperníka
Kraví hora 2
616 00 Brno
případně na sobotka@meduza.info
Více o Perseovi na http://var.astro.cz/brno/
Petr SobotkaSvětelné znečištění
Styčný úředník International Dark Sky Association pro Evropu pan RobertGent navštívil Českou republiku. Navštívil Astronomický ústav Akademie věd v Ondřejově, byl přijat ministrem životního prostředí, zúčastnil se jednání pracovní komise Ministerstva životního prostředí k prováděcímu předpisu, promluvil na veřejných setkáních v Praze a v Brně, předal RNDr. J. Hollanovi ocenění IDA a vystoupil v České televizi (Dobré ráno, 24.4., 6:20). Do ČR přijeli dva redaktoři rozhlasu BBC natočit pořad o RNDr. Janu Hollanovi a světelném znečištění.
Poradní orgán Ministerstva životního prostředí - komise pro přípravu prováděcího předpisu o světelném znečištění byla rozšířena o další členy a sešla se 24.4. podruhé. Přesto, že zákon o ochraně ovzduší vstoupí v platnost 1.6.2002, prováděcí předpis (nařízení vlády) bude schvalovat až příští vláda a vstoupí v platnost v průběhu roku 2003 (!). V současné době připravují hvězdárny návrhy na zřízení několika ochranných zón.
Pavel Suchan
Setkání SMPH ve Vlašimi
26.4 - 28.4 se ve Vlašimi uskuteeční setkáníčlenů SMPH (Společnost pro meziplanetární hmotu).Na stránách o setkání neleznete kontkat, seznam přihlášených a seznam přednášek. Rozhodně vyrazte do Vlašimi.
Karel Mokrý
přednáška Roberta GentaTi, kteří nebyli na pořednášce pana Genta si mohou poslechnout záznam z jeho přednášky v Praze. Ke stažení jsou také slidy z přednášky.
přednáška - slidy
přednáška - mp3
Prevence světelného znečištění ve světě a International Dark Sky Association
To budou hlavní témata, kterým je věnováno setkání s evropskýmkoordinátorem tohoto velkého mezinárodního sdružení, panem Robertem L.Gentem, které se uskuteční v úterý 23.4.2002 v Praze v budově Akademie vědČeské republiky na Národní třídě 3,dveře 108 od 17 hodin a ve středu 24.4.2002 na Hvězdárně a planetáriuM. Koperníka v Brně od 15 hodin.
Pan Gent vysvětlí, jak světelné znečištění závažně poškozuje životníprostředí, jak tomu lze čelit i jaké aktivity vyvíjí International DarkSky Association (viz http://www.darksky.org). Řeč bude i o šancích, kterénám dává začlenění tohoto typu znečištění do nového českého zákonao ovzduší.
Na pražském setkání bude rovněž ustavena česká sekce IDA -- skupina českýchčlenů této světové organizace, ztotožňujících se s cíly a pravidlyInternational Dark Sky Association.
Zváni jsou všichni zájemci o účinné potlačování světelného znečištěníi zástupci médií.
Přednáška bude tlumočena do češtiny.
Během setkání bude prostor na dotazy novinářů.
Obří molekulární oblaka jsou velkými chemickými továrnami, protože v nich bylo nalezeno už 130 různých molekul. Momentálně poslední v řadě je molekula ethylen glykolu, chemikálie, která je často používána do nemrznoucích směsí. Tato molekula byla objevena v oblaku Sagittarius B ležícího v blízkosti středu Galaxie ve vzdálenosti 26 000 světelných roků. Ethylen glykol je desetiatomová molekula složená z uhlíku, vodíku a kyslíku. Astronomové objevují takové molekuly pomocí radioteleskopů, protože molekuly vysílají rádiové vlny na specifických frekvencích. Ethylen glykol byl objeven 12m radioteleskopem na observatoři Kitt Peak v Arizoně. Někteří vědci se domnívají, že složitější molekuly byly na Zemi zaneseny kometami a na jejich základě pak vznikl život na této planetě.
Zdroj: National Radio Astronomy Observatory Press release ze dne 15. dubna
PKAč byla v minulých letech objevena téměř stovka planet obíhajících jiné hvězdy než je naše Slunce, žádná z nich rozhodně nepřipomíná naši Zemi. Právě naopak, jedná se o plynné obry připomínající Jupiter či Saturn z naší planetární soustavy. Dvojice astronomů nyní sestavila počítačový model, pomocí kterého "nasadila" do objevených planetárních systémů objekt podobný Zemi, který se nacházel v tzv. obyvatelné zóně. To je oblast vzdáleností od mateřské hvězdy, kde může voda existovat v tekuté podobě. V naší Sluneční soustavě se tato zóna nachází ve vzdálenostech od 0,8 po 1,7 AU. Model zkoumá stabilitu drah takové planety v systémech s plynnými obry. V některých systémech jsou tyto dráhy nestabilní, zatímco v jiných ano. Situaci Sluneční soustavě nejpodobnější nalezli v okolí hvězdy 47 UMa. Tato hvězda je stejného typu jako Slunce a jen o málo starší, teplejší a zářivější. To znamená, že zmíněná zóna se nachází mezi 1,0 a 1,9 AU. Ačkoliv jsou tu dvě obří planety, které obíhají ve vzdálenostech menších než Jupiter, byly zde nalezeny stabilní dráhy, na kterých by se Zemi podobná planeta mohla vyskytovat.
Zdroj: Royal Astronomical Society Press release ze dne 3. dubna
PK 
