< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
redakce II Vzdálený vesmír

Mechanismus "živení" černých děr

Astronomové z Ohio State University použili novou techniku zobrazování a objevili mezihvězdný plyn spirálující do středů blízkých galaxií. Objevitelé jsou přesvědčeni, že se jedná o první přesvědčivý důkaz toho, že mezihvězdná hmota "krmí" hmotné černé díry nacházající se v jádrech galaxií. K objevu byli použity snímky 24 blízkých galaxií pořízené HST. Kombinací snímků ve viditelném a infračerveném oboru spektra získali jednotlivé snímky, na kterých jsou zachycena oblaka mezihvězdného plynu v centrech těchto galaxií. U 20 galaxií byli objeveny sekundární minispirály, které míří přímo do centra, kde by se měla nacházet černá díra. Tato "jaderná ramena" mohou být oním mechanismem, který "živí" černé díry v jádrech galaxií.
Zdroj: Ohio State University research news

redakce II Kosmonautika

Družice IMAGE na oběžné dráze

Raketa Delta 2 úspěšně vynesla na oběžnou dráhu družici IMAGE (Imager for Magnetopause-to-Aurora Global Exploration) určenou pro výzkum interakce mezi slunečním větrem a zemskou magnetosférou. Start se uskutečnil v sobotu ve 21:34 SEČ z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii. Z eliptické polární dráhy, s perigeem 1 000 km a apogeem 44 600 km, bude družice studovat jak zemské magnetické pole reaguje na změny ve slunečním větru. Jejím úkolem je pořizovat snímky záření neutrálních atomů, protonů, elektronů a dalších částic v širokém rozsahu vlnových délek, což dosud žádná družice nedělala. Vědci doufají, že nasbíraná data jim umožní sledovat jak sluneční erupce pumpují plazma do magnetosféry, co se s tímto plazmatem stane uvnitř magnetosféry a jak obecně magnetosféra odpovídá na změny ve slunečním větru. IMAGE je prvním projektem programu medium-class Explorer (MIDEX), programu levných družic pro kosmický výzkum.
Zdroj: SpaceViews News z 25. března.

redakce II Kosmonautika

Compton GRO bude končit

NASA plánuje řízený zánik této úspěšné observatoře v zemské atmosféře po 1. červnu. Hlavním důvodem jsou obavy o bezpečnost obyvatel. Observatoř totiž přišla o jeden ze tří setrvačníků, které slouží k jejímu řízení. Zbývající dva pro tuto funkci postačují, ale kdyby přestal fungovat některý z nich, manipulace s observatoří by se výrazně zhoršila. Vzhledem k tomu, že Comptonova observatoř váží přes 17 tun a některé části jsou z titanu, hrozí nebezpečí, že by při neřízeném zániku mohly její části dopadnout na zemský povrch. Proto se zánik uskuteční řízeně dříve než dojde k poruše zbývajících gyroskopů. K zániku dojde nad neobydlenými oblastmi Tichého oceánu. Compton pracuje na oběžné dráze od roku 1991, což znamená, že několikrát překočil původně plánovanou životnost (2-4 roky). Během uplynulých 9 let objevil více než 400 zdrojů gama záření, což je 10x více než před ním. Detekoval též 2500 gama záblesků, do doby před jeho vypuštěním jich bylo pouze 300.
Zdroj: NASA Press release 00-44 z 24. března.

redakce II Exoplanety

Osamělé planety v mlhovině v Orionu

S použitím nové kamery na infračerveném dalekohledu UKIRT na Havaji objevili britští astronomové 13 "volně plovoucích", osamělých planet v oblasti formujících se hvězd v Orionově mlhovině. Společně s nimi bylo objeveno více než 100 velmi mladých hnědých trpaslíků. Hmotnosti planet se pohybují v rozmezí mezi 8 a 13 hmotnostmi Jupitera. Dolní hranice pro hnědé trpaslíky je právě 13 hmotností Jupitera, což jim umožňuje alespoň na krátkou dobu zažehnout termonukleární reakci, při které se spaluje deuterium. Nové planety vznikly pravděpodobně přímo z oblaků prachu a plynu, ne z materiálu zbylého po vzniku hvězdy. Jejich stáří je pouhých milión let, uchovávají tedy ještě zbytkové teplo původní mlhoviny. Ve spektrech byly nalezeny čáry vodních par o teplotě 2700 C. Předpokládá se, že budou nadále chladnout.
Zdroj: Royal Astronomical Society Press Notice z 22. března.

redakce II Vzdálený vesmír

Mimozemské hélium v prehistorických molekulách

Vědci objevili mimozemské hélium uvězněné ve zvláštních molekulách, které byly nalezeny ve vrstvě usazeného jílu. Tato vrstva vznikla před 65 milióny lety v důsledku dopadu asteroidu. Zmíněnými molekulami jsou tzv. fulleriny, molekuly tvořené atomy uhlíku a svým tvarem připomínající klec. A právě v takových klecích byly zachyceny atomy hélia. Podle objevitelů toto hélium musí pocházet z kosmického prostoru, protože je bohaté na izotop 3He. Ačkoliv se na Zemi hélium také vyskytuje, naprosto dominuje izotop 4He, obsahující dva protony a dva neutrony. Naopak u hélia v kosmickém prostoru má velké zastoupení izotop se dvěma protony a jedním neutronem. Vědci věří, že nyní mají v rukou mocný nástroj pro sledování usazených vrstev a zjišťování dopadů planetek a komet na naši planetu v dávné historii.
Zdroj: Space Science News z 21. března.

redakce II Vzdálený vesmír

Zajímavý gama záblesk

Jeden z nejzajímavějších dosud pozorovaných gama záblesků byl detekován 1. března. Jako první jej zaznamenaly meziplanetární sondy NEAR a Ulysses. Později jej detekovala i družice Rossi na oběžné dráze Země. Jelikož každá z těchto tří sond se nachází v jiném místě Sluneční soustavy, bylo možné analýzou časů záznamů z těchto tří pozic zjistit polohu zdroje tohoto záblesku. Záblesk trval 10 sekund. Po určení polohy se na dané místo zaměřila řada přístrojů, samozřejmě HST, ale i dalekohledy pracující v rádiovém, submilimetrovém či infračerveném oboru spektra. Mezi úspěšné lovce optického protějšku se zařadil doknce i jeden amatérský astronom používající 30 cm dalekohled se CCD kamerou. Zatímco většina optických protějšků gama záblesků velmi rychle slábne, protějšek tohoto záblesk označený GRB000301C slábne velmi pomalu. Astronomové jej mohli sledovat několik dnů. Na nejlepších snímcích nebyla vidět ani jeho mateřská galaxie.
Zdroj: Space Science News z 15. března.

redakce II Kosmonautika

Český přístroj na oběžné dráze

Nosná raketa Taurus odstartovala v neděli 12. března v 10:29 SEČ z kosmodromu Vandenberg a na oběžnou dráhu umístila experimentální družici MTI (Multispectral Thermal Imager). Družice MTI vyrobená v Sandia National Laboratory bude pořizovat snímky Země na 15 vlnových délkách od viditelné po vzdálenou infračervenou oblast s přesností dosud dosaženou pouze v laboratořích. Testovaná technologie by mohla být v budoucnosti používána na družicích jak pro vědecké tak i vojenské účely. Druhým přístrojem na palubě ja HXRS (High-energy X-ray Spectrometer), což je společný americko-český projekt určený pro studium vzácného typu slunečních erupcí, které zřejmě spouští bouře vysokoenergetických částic jež mohou ohrozit družice a astronauty na oběžné dráze. Tento přístroj byl postaven v České republice. Z naší strany se na projektu podílí pracovníci Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Zdroj: SpaceViews News z 12. března.

redakce II Sluneční soustava

Změny na povrchu Marsu

Nové snímky ze sonda Mars Global Surveyor ukazují jak tzv. "prachoví ďáblové" a sesuvy půdy přetvářejí povrch rudé planety. Vědcům se nyní podařilo vysvětlit zahádné tmavé pruhy a čáry na povrchu Marsu. Způsobují je právě prachoví ďáblové, což jsou rotující sloupce prachu, které se pohybují nad povrchem - taková minitornáda - a jakoby jej zametají. Tím, že z povrchu sbírají volné prachové částice, zanechávají po sobě stopy ve formě tmavých pásů. Podobné jevy se objevují i v poušťních oblastech na Zemi. Zdá se, že na Marsu vznikají hlavně během jara a léta, zejména ve středních marsopisných šířkách. Kamera sondy dále zachytila několik výsledků sesuvů půdy, ke kterým došlo v průběhu uplynulého marsovského roku. Tyto sesuvy vznikají na svazích kráterů a způsobuje je gravitace, která uvede do pohybu opět volná prachová zrna.
Zdroj: JPL Press release ze 13. března.

redakce II Kosmonautika

Další plány pro Galilea

NASA se rozhodla znovu prodloužit výpravu sondy Galileo u Jupitera. Vědci budou moci tak nadále pokračovat ve výzkumu největší planety Sluneční soustavy i jejích fascinujících měsíců. V průběhu nového prodloužení nazvaného Galileo Millennium Mission čekají na sondu tři hlavní úkoly. Galileo se dvakrát přiblíží k největšímu měsíci Ganymed, poprvé 20. května, podruhé 28. prosince. Cílem je zjistit více o geologické historii tohoto měsíce a také pořídit snímky jeho povrchu s dosud největším rozlišením. Na konci letošního roku jej pak čekají společná pozorování Jupiteravo magnetického pole se sondou Cassini. Cassini, který letí k Saturnu, využije v prosinci gravitační asistence Jupitera k získání dostatečné rychlosti pro další část letu. V té době se Galileo bude nacházet uvnitř magnetického pole Jupitera, Cassini naopak vně tohoto pole a budou společně studovat změny slunečního větru při setkání s magnetosférou Jupitera. Do dubna příštího roku by měla sonda Galileo odvysílat na Zemi všechna data a pak se uvidí, co bude dále. Vše záleží na stavu sondy a na finančních možnostech.
Zdroj: JPL Press release z 8. března.

redakce II Sluneční soustava

Zcela odlišné polární oblasti Marsu

Nové snímky s vysokým rozlišením pořízené sondou Mars Global Surveyor umožnily vědcům zjistit, že obě polární oblasti na Marsu se radikálně liší. Severní polární čepička je relativně plochá, pokrytá jámami, prasklinami a hrboly. Díry a jámy se pravděpodobně vyvinuly během po sobě jdoucích jarních a letních sezón a jsou rozmístněny navzájem relativně blízko ve srovnání s jižní polární oblastí. Tato čepička je tvořena vodním ledem. Naopak v jižní polární oblasti se předpokládá výskyt zmrzlého CO2. Ten způsobil, že tato oblast je mnohem více erodována, díry a jámy jsou mnohem větší, jsou zde různá koryta a ploché stolové hory, ve kterých jsou kruhové prohlubně. Zatím není zřejmé, zda se CO2 je jenom několik metrů silná vrstva, či zda se jedná o pevný blok dosahující do hloubky 2-3 km pod povrch. Zdá se, že tyto dvě oblasti prošli odlišným klimatickým vývojem, který se výrazně podepsal na jejich odlišném vzhledu.
Zdroj: JPL Press release z 8. března.

redakce II Kosmonautika

NEAR blíže Erosu

V pátek 3. března provedla sonda NEAR 15 sekund trvající zážeh motoru, který zpřesnil její dráhu kolem asteroidu Eros. Nyní se NEAR nachází na kruhové dráze 200 km nad povrchem planetky a měla by na ní setrvat následující 4 týdny. Během této doby pořídí kamera na její palubě dostatek barevných i černobílých snímků pro zkompletování mapy povrchu Erosu. Měření vzdáleností mezi sondou a povrchem pomocí laserového dálkoměru umožní získat 3D perspektivu kráterů, hřebenů a dalších povrchových znaků. Rádiový experiment zase poslouží k lepšímu změření gravitačního pole Erosu. A když bude přát Slunce, tj. planetku zasáhne jeden z projevů jeho aktivity, bude schopen rentgenový spektrometr zjistit elementarní složení povrchu planetky. Další změna dráhy čeká sondu 1. dubna, kdy se přiblíží na 100 km vzdálenost od povrchu.
Zdroj: John Hopkins University, Near Earth Asteroid Rendezvous z 6. března.

redakce II Kosmonautika

Ceník komerčního využití ISS

Na webové stránce NASA byl zveřejněn plán ceníku služeb, které budou nabídnuty firmám majícím zájem o experimenty na budované Mezinárodní kosmické stanici (ISS). Je zde ustanovena jakási základní experimentální jednotka, jejíž roční cena je 20.8 miliónů dolarů. Jedná se buď o interní nebo externí experiment v jehož ceně je 2 880 kWh energie. Vnitřní experiment dále zahrnuje 86 hodin práce posádky a 2 terabity dat přenesených informací na Zemi, vnější 32 hodin posádky a 2,6 terabitů dat. Dále jsou zde příplatky za dopravu pomocí raketoplánu. Ty činí 22 000 $ / kg přetlakovaného a 26 400 $ / kg nepřetlakovaného nákladu. Další příplatky zahrnují 15 000 $ za za hodinu práce posádky, 2 000 $ za kWh energie a 100 $ za minutu přenosu dat přes družici TDRS. Plán umožňuje zakoupit minimálně 1/6 této experimentální jednotky. Je navržen i systém slev pro experimenty s přínosem pro NASA či USA. Předpokládá se, že komerční experimenty se budou podílet 30% na všech experimentech prováděných v amerických modulech stanice.
Zdroj: www.spaceviews.com ze 29. února.

redakce II Kosmonautika

Sonda NEAR na oběžné dráze planetky Eros

Dnes v 16:33 SEČ byl na 57 sekund zažehnut malý hydrazinový motor sondy NEAR, který snížil rychlost sondy na úroveň srovnatelnou s rychlostí chůze. Díky tomu mohla být sonda zachycena slabým gravitačním polem této planetky. NEAR se v této době nacházela ve vzdálenosti 327 km od planetky a 256 miliónů km od Země. Sonda se stala první umělou družicí některého malého tělesa Sluneční soustavy. Navigační data, která potvrdila tento úspěch dorazila na Zemi v 17:00. V průběhu hodin předcházejících zážehu prolétla sonda v blízkosti severní polokoule planetky (asi 200 km), přičemž využila výhodného postavení mezi planetkou a Slunce pro určení složení povrchu Erosu. Tato data by měla být odvysílána na Zemi v následujících dnech, stejně tak jako první snímky z oběžné dráhy a též data sloužící ke upřesnění hmotnosti Erosu. Ta je důležitá pro přesné stanovení dráhy sondy, která bude "balancovat" mezi pádem na její povrch a odpoutáním od jejího gravitačního pole.
Zdroj: John Hopkins University, Near Earth Asteroid Rendezvous ze 14. února.

redakce II Kosmonautika

Mapování zemského povrchu z raketoplánu

Raketoplán Endeavour STS-99 úspěšně odstartoval z Floridy v pátek 11. února v 18:44 SEČ. Drobné zdržení oproti původnímu plánu bylo způsobeno malou závadou v poslední fázi odpočítávání, která byla během několika minut vyřešena. O 8 minut později dosáhl raketoplán oběžné dráhy. Poté se posádka rozdělila na dvě skupiny. Červený tým, který tvoří velitel letu Kevin Kregel a specialisté Janet Kavandi a Gerhard Thiele, úspěšně připravil mapovací aparaturu. Rameno dlouhé 60 m je dosud nejdelší struktura, která byla ve vesmíru umístěna. Druhý tým, tzv. modrý, který tvoří pilot Dom Gorie a specialisté Janice Voss a Mamoru Mohri, v té době spal. Tento režim bude posádka dodržovat po celý let, aby tak bylo možno mapovat zemský povrchu nepřetržitě. V průběhu soboty se činnosti radaru rozeběhla na plný výkon. Na internetu se objevil i první "snímek" zobrazující oblast White Sands v Novém Mexiku.
Zdroj: Kennedy Space Center, mise STS-99

redakce II Kosmonautika

Odpočítávání raketoplánu

2000.02.11
Odpočítávání raketoplánu probíhá hladce
Jestliže nenastane nějaká závažná komplikace, měl by se dnes na oběžnou dráhu vydat raketoplán Endeavour, let STS-99, jehož úkolem je pořídit detailní 3D mapu velké části zemského povrchu. Okamžik startu je stanoven na 18:30 SEČ a podle meteorologů je 90% šance na přijatelné počasí. Na počátku tohoto týdne se objevil drobný problém s jedním z motorů na pevné palivo, byl ovšem zdárně vyřešen. První pokus o start uskutečněný 31. ledna byl zrušen pro špatné počasí a závadu na jednom počítačů raketoplánu. V uplynulých dnech byl dotyčný počítač vyměněn. Výprava označená též jako Shuttle Radar Topography Mission by měla trvat 11 dnů, z čehož bude samotnému mapování věnováno dnů devět. Jeden den, původně též zamýšlený pro mapování, byl vyčleněn jako rezerva pro případ, že by nebylo možné zpět uložit 60m rameno, které bude s radarem vysunuto z raketoplánu. V tomto případě by se uskutečnil výstup členů posádky do volného prostoru a rameno by bylo uloženo ručně.
redakce II Kosmonautika

Odpočítávání raketoplánu probíhá hladce

Jestliže nenastane nějaká závažná komplikace, měl by se dnes na oběžnou dráhu vydat raketoplán Endeavour, let STS-99, jehož úkolem je pořídit detailní 3D mapu velké části zemského povrchu. Okamžik startu je stanoven na 18:30 SEČ a podle meteorologů je 90% šance na přijatelné počasí. Na počátku tohoto týdne se objevil drobný problém s jedním z motorů na pevné palivo, byl ovšem zdárně vyřešen. První pokus o start uskutečněný 31. ledna byl zrušen pro špatné počasí a závadu na jednom počítačů raketoplánu. V uplynulých dnech byl dotyčný počítač vyměněn. Výprava označená též jako Shuttle Radar Topography Mission by měla trvat 11 dnů, z čehož bude samotnému mapování věnováno dnů devět. Jeden den, původně též zamýšlený pro mapování, byl vyčleněn jako rezerva pro případ, že by nebylo možné zpět uložit 60m rameno, které bude s radarem vysunuto z raketoplánu. V tomto případě by se uskutečnil výstup členů posádky do volného prostoru a rameno by bylo uloženo ručně.
Zdroj: SpaceViews News ze dne 11. února

redakce II Kosmonautika

Sonda Astro-E je ztracena

Japonsko oznámilo neúspěch pokusu o vynesení rengtenové družice Astro-E na oběžnou dráhu. Příčinou bylo selhání prvního stupně nosné rakety M-V. Start se uskutečnil ve čtvrtek ve 2:30 SEČ. Druhý a třetí stupeň sice fungovaly dobře, ale nebyly schopny sondě nahradit výpadek zrychlení, ta se kvůli tomu dostala na příliš nízkou oběžnou dráhu a zřejmě vstoupila zpět do zemské atmosféry, kde shořela. Družice byla určena pro pětileté studium vesmíru v rentgenovém oboru spektra. K tomuto účelu byla vybavena šesti malými rtg. dalekohledy připojenými ke třem různým typům přístrojů. Kromě Japonska se na některých experimentech podílely i NASA a MIT ze Spojených států. Selhání nosiče M-V bude mít vážné dopady pro Japonsko, protože předchozí start jiné rakety H-2 v listopadu loňského roku byl též neúspěšný.
Zdroj: SpaceViews News ze dne 11. února

redakce II Sluneční soustava

Planetka 2000 BF19 není nebezpečná

Pouhá dvě dodatečná pozorování planetky 2000 BF19, která provedl Jim Scotti (Spacewatch, Arizona) a Rob NcNaught (Austrálie), stačila k upřesnění její dráhy a vyloučení možnosti srážky se Zemí v roce 2022. Nyní je zřejmé, že se tento objekt během následujících 50 let nepřiblíží k Zemi na vzdálenost menší než 0.038 AU, což je téměř 5,7 miliónů km. Včerejší upozornění je v souladu se současným trendem, kdy se s rostoucím množstvím nově objevovaných planetek zvyšuje také počet těch, jejichž počáteční dráha naznačuje možnost budoucí srážky se Zemí, ale následná pozorování je vyloučí.
Zdroj: JPL NEO Program News ze dne 8. února

redakce II Sluneční soustava

Potenciálně nebezpečná planetka

Italský astronom Andrea Milani oznámil, že nedávno objevená blízkozemní planetka 2000 BF19, má velmi nízkou pravděpodobnost srážky se Zemí v roce 2022. Jelikož se ale jedná o výpočet dráhy z pouhých 6 pozorovacích dnů po sobě, jsou nezbytná další pozorování pro zpřesnění dráhy planetky. Je zároveň také velmi pravděpodobné, že s přibývajícími pozorováními se bude možnost srážky dále snižovat. Také je nutno poznamenat, že pravděpodobnost srážky, která je jedna ku miliónu, je menší než je pravděpodobnost srážky Země s dosud neobjevenou planetkou srovnatelné velikosti. Kromě toho se jedná o planetku výrazně menší než je 1 km, tedy na tzv. Turínské škále je její nebezpečnost označena stále stupněm 0.
Zdroj: JPL NEO Program News ze dne 7. února

1 …515 516 517 518 519 520 521 …533

21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

galaxie M87

Newton 1000/200 + kamera ZWO ASI 183 MC

Další informace »