Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Struktura ranného vesmíru
Pavel Koten Vytisknout článek

Struktura ranného vesmíru

Pozorování velmi slabých objektů nacházejících se v blízkosti vzdáleného quasaru Q1205-30 provedená pomocí 8,2m dalekohledu VLT ANTU naznačila, že počítačové modely struktury velmi ranného vesmíru jsou správné. Astronomové pozorovali objekty s rudým posuvem z=3,04 ležící ve vzdálenosti kolem 13 miliard světelných roků. V důsledku tohoto vysokého posuvu je možno sledovat spektrální čáru vodíku Lyman-alfa (ležící v UV oboru spektra) v oblasti viditelného spektra na vlnové délce 490 nm. Velmi úzký spektrální filtr připojený k 3,58m dalekohledu NTT byl použit pro detekci objektů ležící právě v dané vzdálenosti. Poté bylo možné díky vynikajícím schopnostem dalekohledu ANTU a spektrografu FORS1 pořídit spektra devíti objektů a určit přesně jejich rudý posuv. Kombinací se souřadnicemi na obloze byla vytvořena 3D mapa, která ukazuje, že všechny objekty leží uvnitř úzkého, velmi dobře definovaného vlákna. Podle modelů se hmota v ranném vesmíru soustředila právě do vláken tvořících jakousi síť. V uzlech této sítě se hmota soustředila a vznikly zde galaktické kupy.
Zdroj: ESO Press release z 18. května
PK




O autorovi



9. vesmírný týden 2026

9. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Irizace pod měsíčním světlem

Další informace »