Články

Vyhledávání v článcích

13.06.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Vzhůru na Merkur

Messenger, výprava k planetě Merkur, která by měla být zahájena v roce 2004, byla oficiálně schválena. Merkur byl doposud navštíven pouze kosmickou sondou Mariner 10, která v letech 1974 a 1975 třikrát prolétla v jeho blízkosti, ovšem shromáždila data pouze o jedné polovině povrchu planety. Sedm přístrojů na palubě sondy Messenger bude mít za úkol pořídit globální obraz této planety. Jedná se o kameru, laserový výškoměr, magnetometr a spektrometry. Merkur obíhá ve vzdálenosti 58 miliónů km od Slunce a vysoké teploty a intenzívní sluneční záření v jeho blízkosti ohrožují kosmické sondy. Proto bude Messenger vybaven ochranným keramickým štítem. Slunce je zde 11x jasnější než na Zemi. Pětileté putování sondy předcházející ročnímu výzkumu z oběžné dráhy planety bude zahrnovat dva blízké průlety kolem Venuše a dva kolem Merkuru za účelem využití gravitačního pole planet k úpravě dráhy sondy.
Zdroj: Spaceflight Now ze 6. června
PK

11.06.2001 00:00 Karel Mokrý Ostatní

Obří okuláry, které spolknou kosmickou loď

Ve čtvrtek 14. června 2001 se od 18 hodin v kinosále Planetária Prahauskuteční přednáška Giant eyepieces that swallow spacecraft (Obří okuláry, které spolknou kosmickou loď), kterou přednese AlNagler.
Autor a výrobce moderních okulárů a pozorovací techniky Al Nagler budehovořit o své práci pro NASA a o výrobním programu své firmy Tele Vue.Přednáška bude tlumočena. Vstup pro veřejnost je možný, na rozdíl od členůČAS však tito posluchači zaplatí vstupné. Všichni jsou srdečně zváni.Přednášku organizuje Pražská pobočka ČAS.

11.06.2001 00:00 Štěpán Kovář Ostatní

Astronom, který miloval mraky

Historická sekce představuje projekt Štěpána Ivana KovářeAntonín Bečvář - astronom, který miloval mrakyVzpomínkový projekt ke 100. výročí narození významného českého astronoma 20. století.Všechny srdečně zveme na připravené akce

11.06.2001 00:00 Pavel Koten Sluneční soustava

Roční období na Saturnu

Nově zveřejněná sekvence snímků pořízených HST ukazuje časové změny prstenců Saturnu. Snímky byly pořízeny v letech 1996 až 2000. Rovník této planety svírá s ekliptikou úhel 27 stupňů, což je téměř stejné jako v případě Země (23 stupňů). Na Saturnu se tak v průběhu 29 let, což je oběžná doba planety kolem Slunce, střídají roční období podobně jako na naší planetě. V roce 1996 nastala rovnodennost a prstence byly při pohled ze Země uzavřené jak ukazuje první snímek ze sekvence. Naopak na posledním snímku pořízeném na konci roku 2000 jsou prstence téměř maximálně rozevřené a na severní polokouli planety nastává zimní slunovrat. Astronomové na podobných snímcích studují detailní změny jasnosti a barvy prstenců, které mohou napovědět o jejich složení, vzniku a budoucím vývoji. Prstence jsou tvořeny vodním ledem a prachem a jejich celková šířka je pouhých deset metrů. Gravitační pole planety brání jejich shlukování a vytvoření měsíce. Bledě rudá barva naznačuje přítomnost organického materiálu. K Saturnu míří sonda Cassini, která by sem měla dorazit v roce 2004 a věnovat se detailnímu studiu této planety a jejího systému.
Zdroj: Space Telescope Science Institute ze 7. června
PK

07.06.2001 00:00 Pavel Koten Ostatní

Nový katalog s miliardou objektů

Společným, sedmiletým úsilím astronomů ze Space Telescope Science Institute (STScI) a Osservatorio Astronomico di Torino byl vytvořen nový, rozsáhlý katalog hvězd a galaxií obsahující téměř miliardu objektů s jasností do 19. hvězdné velikosti. Tzv. Guide Star Catalog II (GSCII) nahradí dosud používaný GSC, který zahrnoval objekty do 15. magnitudy. Katalogy GSC slouží pro navigaci HST a dalších velkých dalekohledů jako jsou například VLT či Gemini. Nový katalog vznikl přefotografováním celé oblohy na skleněné fotografické desky pomocí Schmidtových dalekohledů na Mt. Palomaru na severní polokouli a na Anglo-Australian Observatory na jižní polokouli. Vytvoření katalogu zahrnovalo digitalizaci 4400 desek (ve třech barvách - modrá, červená, infračervená) a jejich velmi precizní měření. Každý pixel digitalizovaného snímku koresponduje s jednou úhlovou sekundou na obloze. Výsledná databáze má objem 8 terabytů. U každé hvězdy je uvedena poloha na obloze, údaje o jasnosti a barvě. Autoři plánují v průběhu příštího roku zveřejnit katalog doplněný o objekty do 20. magnitudy a o informace o vlastním pohybu hvězd.
Zdroj: STScI Press release ze 4. června
PK

05.06.2001 00:00 Pavel Koten Hvězdy

Pás asteroidů kolem hvězdy zeta Leporis

Astronomové z University of California L.A. (UCLA) nalezli důkazy pro existenci velkého pásu asteroidů v blízkosti hvězdy zeta Leporis (HR1998) ležící ve vzdálenosti 70 sv. r. od Slunce. Zeta Lep je velmi mladá hvězda, její stáří je kolem 100 miliónů let, tedy srovnatelné se stářím Slunce v době, kdy se formovaly planety jako naše Země. Pozorování pomocí infračervené kamery na Keckově 10m dalekohledu odhalila přítomnost prachu v oblasti o poloměru 12,2 AU od centrální hvězdy, který září v infračerveném oboru spektra. Pozorováním provedeným na dvou různých vlnových délkách byla zjištěna průměrná teplota prachu. Hodnota kolem 340 K (necelých 70 C) je poměrně vysoká pro takový materiál a naznačuje přítomnost prachu až do vzdálenosti pouhých 2,5 AU od hvězdy. Astronomové usuzují, že prach zde vznikl při srážkách větších těles, která by mohla připomínat planetky v naší vlastní planetární soustavě. Dalším krokem bude pořízení infračervených spekter tohoto zářícího materiálu, která prozradí jeho složení. Astronomy zajímá, zda jsou asteroidy v okolí hvězdy zeta Leporis podobné asteroidům ve Sluneční soustavě.
Zdroj: UCLA Press release ze 4. června
PK

04.06.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

První let X-43A skončil neúspěchem

První let experimentálního prototypu letadla X-43A skončil v sobotu vlastně dříve než vůbec začal. Letoun měl vynést do výšky 33 km nad povrchem upravený první stupeň nosné rakety Pegasus startující z paluby bombardéru B-52. Ovšem několik sekund po uvolnění z pod křídla bombardéru se raketa vymkla kontrole a začala se odchylovat od stanoveného kurzu, načež byla na příkaz z řídícího střediska zničena. Prototyp měl být urychlen na sedminásobek rychlosti zvuku a poté deset sekund letět poháněn vlastním motorem, čímž by byl ustanoven nový rychlostní rekord. Motor "scramjet" získává kyslík přímo ze vzduchu, což znamená značnou úsporu hmotnosti oproti konvenčním raketám, které si jeho zásoby vezou sebou. Konečným výsledkem může být zvyšení nosnosti či prodloužení doletu. Experiment byl součástí projektu "Hyper-X", jehož cílem je učinit kosmické lety mnohem běžnějšími a výrazně zrychlit leteckou dopravu. K dispozici jsou ještě další dva prototypy. Neúspěch rakety Pegasus může vážně ohrozit start vědecké družice HESSI, kterou by podle plánu měla 7. června vynést na oběžnou dráhu právě tato raketa.
Zdroj: Spaceflight Now ze 3. června
PK

31.05.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Výprava Deep Impact dostala zelenou

Kosmická agentura NASA schválila vývoj nové kosmické sondy v rámci programu Discovery. Výprava Deep Impact bude mít za úkol zkoumat materiál nacházející se pod povrchem komety. K tomuto účelu bude na palubě sondy uložen projektil o hmotnosti 350 kg, vybavený kamerou, který sonda pro průletu v blízkosti komety vystřelí. Projektil by měl dopadnout na povrch komety rychlostí přibližně 36 000 km/hod. a vyhloubit zde kráter o rozloze fotbalového hřiště a hloubce několika desítek metrů. Na vyvržený materiál z komety se zaměří jak kamera a infračervený spektrometr na palubě sondy, tak i pozemské dalekohledy. Jejich cílem bude studium čerstvých ledových trosek a vůbec poprvé odhaleného původního materiálu komety. Celková cena výpravy by měla činit 279 miliónů dolarů, předpokládaný start je v lednu 2004 a setkání s kometou je plánováno na červenec 2005. Kometa Tempel 1 byla objevena v roce 1867 a kolem Slunce oběhne každých 5,5 roku.
Zdroj: NASA Press release z 24. května
PK

29.05.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Sonda Galileo v blízkosti měsíce Kalisto

Sonda Galileo uskutečnila 25. května vůbec nejbližší průlet kolem některého z velkých Jupiterových měsíců, když prolétla ve vzdálenosti pouhých 138 km od povrchu měsíce Kalisto. Hlavním cílem této akce bylo využití gravitace měsíce k úpravě dráhy sondy tak, aby se mohla v srpnu přiblížit k vulkanickému měsíci Io. Průletu bylo samozřejmě využito i k dalšímu průzkumu těžce kráterovaného povrchu měsíce Kalisto. Všechny přístroje podle prvních zpráv pracovaly normálně, dokonce i kamera, která krátce předtím vykazovala anomální chování. O dva dny dříve totiž sonda prolétla ve vzdálenosti 460 000 km od horní vrstvy oblačnosti Jupitera a obdržela další dávku intenzívního záření, které způsobilo zmíněné problémy s kamerou. Sonda během své historie dostala už více než třikrát větší kumulativní dávku záření než na jakou byla konstruována. Během následujících dvou měsíců by měla být získaná data odeslána na Zemi. Ve spojení nyní nastane dvoutýdenní přerušení způsobené konjunkcí Jupitera se Sluncem.
Zdroj: JPL Press release z 25. května
PK

28.05.2001 00:00 Pavel Koten Sluneční soustava

Binární planetka prolétla v blízkosti Země

Planetka s označením 1999 KW4 prolétla v noci z 25. na 26. května ve vzdálenosti 4,8 miliónu km (0,0323 AU) od Země. Dotyčná planetka je typu Aten, k Zemi se přibližuje na minimání vzdálenost 0,03 AU a patří mezi tzv. potenciálně nebezpečné asteroidy (Potentially-Hazardous Asteroids). Současné přiblížení je nejmenší až do roku 2036, kdy se planetka dostane do vzdálenosti pouhých 0,016 AU od naší planety. Ze všech známých planetek má nejkratší oběžnou dobu, která činí jenom 188 dnů. V průběhu letošního přiblížení dosáhla jasnosti 10,8 magnitudy a nacházela se v souhvězdí Hada. Po obloze se pohybovala velmi rychle, její úhlová rychlost činila 53''/min. Jen několik dnů před tímto průletem byla radarem v Goldstone potvrzena podvojnost této planetky. Ostatně podezření na její podvojnost měli astronomové v Ondřejově už od června loňského roku.
Zdroj: Planetka 1999 KW4 AsÚ AVČR Ondřejov
PK

23.05.2001 00:00 Pavel Koten Vzdálený vesmír

Struktura ranného vesmíru

Pozorování velmi slabých objektů nacházejících se v blízkosti vzdáleného quasaru Q1205-30 provedená pomocí 8,2m dalekohledu VLT ANTU naznačila, že počítačové modely struktury velmi ranného vesmíru jsou správné. Astronomové pozorovali objekty s rudým posuvem z=3,04 ležící ve vzdálenosti kolem 13 miliard světelných roků. V důsledku tohoto vysokého posuvu je možno sledovat spektrální čáru vodíku Lyman-alfa (ležící v UV oboru spektra) v oblasti viditelného spektra na vlnové délce 490 nm. Velmi úzký spektrální filtr připojený k 3,58m dalekohledu NTT byl použit pro detekci objektů ležící právě v dané vzdálenosti. Poté bylo možné díky vynikajícím schopnostem dalekohledu ANTU a spektrografu FORS1 pořídit spektra devíti objektů a určit přesně jejich rudý posuv. Kombinací se souřadnicemi na obloze byla vytvořena 3D mapa, která ukazuje, že všechny objekty leží uvnitř úzkého, velmi dobře definovaného vlákna. Podle modelů se hmota v ranném vesmíru soustředila právě do vláken tvořících jakousi síť. V uzlech této sítě se hmota soustředila a vznikly zde galaktické kupy.
Zdroj: ESO Press release z 18. května
PK

21.05.2001 00:00 Pavel Koten Vzdálený vesmír

Subaru Deep Field

Japonští astronomové dokončili precizní analýzu snímků "hlubokého vesmíru" pořízených v infračerveném oboru spektra dalekohledem Subaru. Srovnáním s modely galaktického vývoje došli k závěru, že dalekohled zachytil ve směru svého pohledu do vesmíru více než 90% celkového infračerveného záření pocházejícího z galaxií. To je vyšší číslo než jaké bylo zjištěno pro snímky hlubokého vesmíru pro HST, což znamená, že dalekohlede Subaru "dohlédl" do větší vzdálenosti. Snímky byly pořízeny na vlnové délce 2,1 mikronu a jsou na nich zachyceny galaxie až do jasnosti pouhé 24.5 magnitudy, což je v daném oboru spektra rekordní počin. Vzhledem k tomu, že celkové množství extragalaktického světelného pozadí je třikrát větší, je zde tedy velká část, která není vyzářena galaxiemi. Přitom se ale doposud věřilo, že veškeré extragalaktické infračervené záření pochází právě jenom z galaxií. Vyřešení tohoto nesouladu je výzvou do budoucnosti.
Zdroj: Subaru Press release ze 30. dubna
PK

20.05.2001 00:00 Pavel Koten Hvězdy

Dvojhvězdy v kulové hvězdokupě

Pomocí rentgenové observatoře Chandra nahlédli astronomové do velmi husté a staré kulového hvězdokupy 47 Tucanae a nalezli zde překvapivě velké množství dvojhvězdných systémů. Řada z nich je tvořena obyčejnou, Slunci podobnou hvězdou obíhající kolem bílého trpaslíka či neutronové hvězdy. Při dopadu hmoty z obyčejné hvězdy na jejího kompaktního společníka vzniká rtg. záření detekované dalekohledem Chandra. Data umožní určení poměrného zastoupení obou skupin pozůstatků hvězdného vývoje, díky čemuž se tyto dvojhvězdné systémy stávají klíčem k pochopení vývoje celé hvězdokupy. Řada těchto systémů je velmi exotických a v tak velkých počtech dosud nepozorovaných. Například tzv. milisekundových pulsarů je více než by se očekávalo na základě počtu jejich nalezených předchůdců. Byla též zjištěna nepřítomnost centrální černé díry ve hvězdokupě. Zdá se, že pokud zde černá díra vznikla, byla z hvězdokupy vypuzena gravitačním působením právě dvojhvězdných systémů. Jsou to tedy dvojhvězdy - a nikoliv černé díry - kdo ovlivňuje dynamickou historii kulové hvězdokupy.
Zdroj: Chandra news release ze 17. května
PK

19.05.2001 00:00 Pavel Koten Sluneční soustava

Další rozpad komety

Nejnovější pozorování provedená dalekohledem VLT Yepun ukazují, že kometa C/2001 A2 Linear se dále rozpadá. Tato kometa byla objevena 3. ledna letošního roku a před šesti týdny se její jádro rozpadlo na dvě části, což vedlo k dramatickému zvýšení jasnosti komety, protože se uvolnil čerstvý materiál z jejího nitra. Pozorování z VLT provedená 16. května vedla k detekci dalšího rozpadu. Jádro bližší ke Slunci - nesoucí označení B - se rozpadlo na minimálně dva další díly. V tento den byly vzdáleny 1 úhlovou sekundu, což při vzdálenosti 100 miliónů km od Země znamenalo zhruba 500 km ve skutečnosti. Vzdálenost jádra A, momentálně nápadně slabšího, byla toho dne 7000 km od jádra B. Astronomy zaujal též neobvyklý tvar komy kolem jader B1 a B2, který je interpretován jako důsledek přítomnosti velkého množství plynu v blízkém okolí jader. Jelikož se předpokládá, že kometa se v blízkosti Slunce nachází teprve poněkolikáté - ne-li vůbec poprvé - ve své historii, nabízí její rozpad cennou příležitost studovat původní, nepozměněný materiál z doby vzniku Sluneční soustavy.
Zdroj: ESO Press Photos 18a-b/01 ze 18. května
PK

18.05.2001 00:00 Pavel Koten Sluneční soustava

Chybějící hmota komety Linear

Loňský rozpad komety C/1999 S4 Linear stále poutá pozornost astronomů. Nově zveřejněné výsledky analýzy jednotlivých fragmentů této komety poskytly další zajímavá zjištění. Pomocí HST, VLT a jiných dalekohledů byly pozorovány jak drobné prachové částečky tvořící 100 000 km dlouhý ohon komety, tak i 16 velkých úlomků o rozměrech kolem 100 metrů. Ovšem celková hmotnost těchto částí po rozpadu činí přibližně jen 1/100 odhadované hmotnosti komety před jejím rozpadem. Astronomové se domnívají, že převážná část hmoty byla po rozpadu soustředěna do úlomků o rozměrech mezi 2,5 mm a 50 m, které nemohou být pozorovatelné, protože neodrážejí dostatek světla kvůli celkové malé ploše. Pokud takové fragmenty skutečně existují, mohlo by to znamenat, že uvažované základní stavební bloky komet jsou poněkud menší než připouští současné teorie. Zatím stále nevysvětlenou záhadou je příčina rozpadu komety. Vše nasvědčuje tomu, že rozpad nebyl způsobem tlakem vznikajícím při sublimaci oxidu uhelnatého, protože zastoupení tohoto plynu u komety bylo zhruba 50x menší než u komet Halle-Bopp či Hyakutake.
Zdroj: STScI Press release 01-14 ze 17. května
PK

17.05.2001 00:00 redakce II Ostatní

Modernizace sítě Deep Space Network

15.05.2001 00:00 Pavel Koten Vzdálený vesmír

Pohled na černé díry v blízké galaxii

Rentgenová observatoř Chandra se zaměřila na hmotné i méně hmotné černé díry v blízké galaxii v souhvězdí Kružítka, jež je vzdálená 13 miliónů sv. r., a zjistila, že intenzita rtg. záření z jednoho zdroje se periodicky mění s frekvencí 7,5 hodiny. Periodické změny dokazují, že se jedná o binární rtg. systém obsahující černou díru o hmotnosti 50 krát větší než je hmotnost Slunce. Pozorování současně potvrdila model, podle kterého je centrální galaktická černá díra obklopena plynným prstencem ve tvaru koblihy. Detailní analýza rozložení plynu v těsné blízkosti středu galaxie ukázala existenci dvou různých složek. První z nich je tvořena horkým plynem, jež je ohříván a ionizován zářením z blízkosti černé díry a obsahuje vysoce ionizované prvky jako je argon, vápník, železo, hořčík, neon, křemík či síru. Druhá složka je chladnější a převažují v ní zejména silné emise železa. Navíc jsou obě složky odlišně rozloženy - teplejší z nich se rozprostírá v mnohem větší oblasti než chladnější. Vzhledem k složitosti rozložení hmoty v okolí jádra a malé vzdálenosti od Slunce je galaxie v Kružítku vhodným objektem pro testování jevů, které mohou probíhat ve vzdálenějších galaxiích.
Zdroj: Chandra Observatory Press release ze 14. května
PK

13.05.2001 00:00 Pavel Koten Ostatní

Nový radioteleskop v provozu

Dva největší světové radioteleskopy uskutečnily společná pozorování planety Venuše a malého blízkozemního asteroidu. Získané snímky povrchu Venuše ukazují detaily o rozměrech 1 km a byly pořízeny za účelem srovnání s daty zaznamenanými radarem na sondě Magellan před deseti lety. O Venuši se předpokládá, že by mohla být geologicky stejně aktivní jako Země a tato pozorování by mohla odhalit změny na povrchu způsobené vulkanickou činností, sesuvy půdy či dalšími procesy. Zároveň oba teleskopy pracovaly jako interferometr schopný určit výšky některých horských oblastí Venuše s dokonce lepší přesností než mohla sonda Magellan. Druhým cílem byla planetka 2001 EC16, která prolétla ve vzdálenosti jen 8x větší než je vzdálenost oběžné dráhy Měsíce kolem Země. Snímky planetky o velikosti 150 metrů odhalily její nepravidelný tvar. Na pozorování se podílel největší radioteleskop na světě o průměru 305 m umístěný v Arecibo a největší pohyblivý radioteleskop, kterým je 100 m Robert C. Byron radioteleskop na observatoři v Green Bank. První z nich byl nedávno modernizován, druhý je zcela nový.
Zdroj: NRAO Press release z 10. května
PK

10.05.2001 00:00 Pavel Koten Exoplanety

Spolkla hvězda HD 82943 jednu z vlastních planet?

To je možné a pravděpodobné vysvětlení jednoho zajímavého objevu učiněného pomocí 8,2m dalekohledu Kueyen na observatoři ESO v Chile. Spektra s vysokým rozlišením pořízená pomocí tohoto dalekohledu ukazují přítomnost izotopu lithia-6, jehož výskyt je u podobných, na kovy bohatých hvězd slunečního typu, velmi vzácný. Zatímco izotop Li-7 se ve hvězdách vyskytuje často, izotop Li-6 byl důkladně zničen v průběhu hvězdného vývoje a musel být do horních, chladnějších vrstev hvězdné atmosféry dodán později. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je pohlcení blízké planety hvězdou. Nízká teplota planet umožňuje uchování původního izotopu lithia po celou historii dané planetární soustavy. V blízkosti hvězdy HD 82943 byly nedávno objeveny hned dvě planety typu plynných obrů, které se pohybují po excentrických drahách. Vědci odhadují, že zjištěný poměr výskytu obou izotopů lithia Li-6/Li-7 = 0,12 lze vysvětlit pohlcením plynného obra o hmotnosti dvou Jupiterů či planety terrestrického typu - u nichž je zastoupení Li-6 vyšší - o hmotnosti 3 našich Zemí.
Zdroj: ESO Press release 10/01 ze 9. května
PK

09.05.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Pioneer 10 stále žije!

Anténa sítě Deep Space Network v Madridu zachytila 28. dubna slaboučký signál ze směru souhvězdí Býka. Signál vyslala kosmická sonda Pioneer 10, která se v současnosti nachází ve vzdálenosti 11,8 miliardy km - tedy 78 AU - od Země a vzdaluje se od nás rychlostí 13 km/s. Pozemský řídící tým se marně pokoušel o kontakt se sondou od srpna loňského roku a vědci se pomalu smiřovali s představou, že se sonda odmlčela navždy z důvodu nedostatku energie pro vysílač. Sonda, která odstartovala 2. března 1972 na palubě rakety Atlas Centaur, už mnohonásobně překročila plánovanou dobu životnosti, jež činila 21 měsíců. Stala se první sondou, která prolétla pásem asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, první sondou u Jupitera a též první sondou, která využila gravitačního pole některé z planet ke změně směru letu a k získání únikové rychlosti ze Sluneční soustavy. Energii získává z radioaktivního rozpadu izotopu plutonia 238, který má poločas rozpadu 92 let. Ovšem termočlánky sloužící k převodu tepelné energie na elektrickou degradují mnohem rychleji a inženýři se domnívají, že zásobování energií může skončit kdykoliv. Na palubě je stále ještě funkční přístroj - Geiger Tube Telescope - sloužící k měření toku kosmického záření. V současné době slouží sonda zejména pro testování postupů k získání slabého signálu ze šumu oblohy.
Zdroj: Science @ NASA ze 3. května
PK

předchozí 1 …507 508 509 510 511 512 513 …533 následující