Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Lovec exoplanet ExTrA provedl první pozorování
Jiří Srba Vytisknout článek

Lovec exoplanet ExTrA provedl první pozorování

Dalekohledy národního projektu ExTrA na observatoři La Silla v Chile
Autor: ESO/Emmanuela Rimbaud

Dalekohledy nového národního projektu ExTrA umístěné na observatoři La Silla v Chile provedly svá první pozorování. Úkolem teleskopů ExTrA je pátrat po extrasolárních planetách obíhajících kolem blízkých červených trpaslíků. Inovativní design zařízení přináší mnohem vyšší citlivost ve srovnání s předchozími přehlídkami. Astronomové tak získali účinný nástroj, který jim pomůže při hledání potenciálně obyvatelných planetárních světů.

Nejnovějším přírůstkem na observatoři ESO/La Silla v Chile jsou teleskopy projektu ExTrA (Exoplanets in Transits and their Atmospheres), které nedávno provedly svá první úspěšná pozorování. Dalekohledy ExTrA jsou navrženy k pátrání po extrasolárních planetách obíhajících kolem blízkých červených trpaslíků a k dalšímu studiu jejich vlastností. Pozorování budou vědci provádět vzdáleně z Grenoblu (Francie). Tento francouzský projekt je financován ze zdrojů European Research Council a francouzská Agence National de la Recherche.

K detekci a studiu exoplanet jsou v rámci projektu ExTrA používány dalekohledy o průměru hlavního zrcadla 60 cm [1]. Pravidelně monitorují jasnost mnoha blízkých červených trpaslíků a pátrají po slabých poklesech jasnosti. Ty by mohly být způsobeny planetami přecházejícími přes disk mateřské hvězdy, které tak odstiňují část jejího světla – tomuto úkazu se říká tranzit.

Jako stanoviště našich teleskopů jsme vybrali La Silla, protože zde panují mimořádné atmosférické podmínky,“ vysvětluje vedoucí vědecký pracovník projektu Xavier Bonfils. „Vlnové délky záření v blízké infračervené oblasti, které sledujeme, jsou snadno pohlcovány zemskou atmosférou, proto jsme potřebovali pokud možno co nejsušší oblast s co nejtmavší oblohou. A La Silla splňuje naše požadavky dokonale.“

Při pátrání po tranzitech exoplanet srovnávají vědci jasnost sledované hvězdy s dalšími referenčními stálicemi v zorném poli, aby odhalili drobné změny jasnosti. Z povrchu Země je však obtížné provést dostatečně přesné měření, které by umožnilo nalézt malé Zemi podobné planety [2]. S použitím inovativního postupu, který mimo jiné bere v úvahu informace o jasnosti hvězd v mnoha různých spektrálních pásmech, se členům týmu ExTrA podařilo některé z těchto problémů překonat.

Trojice dalekohledů ExTrA sbírá světlo přicházející ze sledované hvězdy a čtyř hvězd srovnávacích. Záření je pomocí optických vláken přivedeno do spektrografu. Tento postup, který přidává spektrální informaci k tradičně používané fotometrické metodě, pomáhá redukovat rušivý vliv zemské atmosféry a také efekty vznikající v přístrojích i detektorech. Tím se značně zvyšuje dosažitelná přesnost.

Jelikož tranzitující exoplaneta odstíní větší procento světla u menší hvězdy, zaměřuje se projekt ExTrA na blízké příslušníky specifické skupiny malých, slabých hvězd – červené trpaslíky třídy M (M dwarfs), kteří se v Galaxii vyskytují v hojném počtu. Předpokládá se, že u těchto hvězd se nachází mnoho planet o velikosti Země. Proto jsou primárním cílem astronomů zabývajících se objevováním a studiem vzdálených světů, které by mohly být vhodné pro život. Slunci nejbližší hvězda, Proxima Centauri, je červený trpaslík třídy M a jak bylo nedávno prokázáno, krouží kolem něj planeta o hmotnosti Země (eso1629).

Nalezení těchto dosud obtížně detekovatelných Zemi podobných světů je však pouze jedním ze dvou klíčových úkolů projektu ExTrA. Teleskopy budou rovněž sloužit k dalšímu detailnímu studiu objevených planet. Budou zkoumat jejich vlastnosti a z nich odvozovat složení, které pomůže stanovit, do jaké míry by mohly být podobné Zemi.

S pomocí dalekohledů ExTrA můžeme rovněž hledat odpovědi na některé ze základních otázek týkajících se planet v naší Galaxii. Chtěli bychom zjistit, jak početné vlastně takové planety jsou, zkoumat variabilitu systémů s více planetami a vlastnosti prostředí, ve kterém vznikly,“ dodává člen výzkumného týmu Jose-Manuel Almenara.

Xavier Bonfils s nadšením hovoří o budoucnosti: „S pomocí příští generace dalekohledů jako bude ELT, bychom měli být schopni zkoumat atmosféry exoplanet, které objevíme v rámci projektu ExTrA. Můžeme se tak pokusit zhodnotit možnosti těchto světů udržet na svém povrchu život, jaký známe. Studium exoplanet posunuje to, co kdysi bývalo pouze sci-fi, na úroveň vědeckých faktů.“

Poznámky

[1] Dalekohledy a montáže dodala rakouská firma Astrosysteme Austria, kopule německá společnost ScopeDome, kamery pro infračervenou oblast elektromagnetického záření byly vyrobeny v USA firmou Princeton Instruments a pole detektorů dodala belgická společnost Xenics. Další informace o zařízení jsou dostupné na stránkách projektu ExTrA.

[2] Postup známý jako diferenciální fotometrie je založen na sledování cílové hvězdy společně s dalšími blízkými referenčními hvězdami. Korekcí variací, které jsou důsledkem poruch v zemské atmosféře, je možné získat mnohem přesnější měření jasnosti cílové hvězdy. Poklesy způsobené planetou o velkosti Země jsou však tak malé, že ani tato technika často nedostačuje k jejich objevení.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Xavier Bonfils; Université Grenoble Alpes; Grenoble, France; Tel.: +33 47 6514 789; Email: xavier.bonfils@univ-grenoble-alpes.fr

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1803



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Projekt ExTrA, Exoplanenty, Tisková zpráva ESO


20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »