Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Dvojhvězda blíž vesmíru
redakce Vytisknout článek

Dvojhvězda blíž vesmíru

Po opravě roku 2005 byla dvojhvězda vynesena do výše
Po opravě roku 2005 byla dvojhvězda vynesena do výše
Unikátní sochařské dílo věnované památce slavného Lirtomyšlského rodáka, astronoma Zdeňka Kopala, bylo při příležitosti jeho nedožitých devadesátých narozenin slavnostně odhaleno 3. dubna loňského roku. Při zateplování fasády přilehlého objektu byl v létě památník poškozen a byl dočasně odstraněn, nyní je v rozšířené podobě nazpět.

Plastika jejímž autorem je Federiko Diaz a Marián Karel zdobila do konce léta Havlíčkovu ulici. Přesněji řečeno místo, kde stával rodný dům tohoto světově významného astronoma, průkopníka teorie těsných dvojhvězd a autora map Měsíce. Koncem letošního léta došlo při zateplování fasády přilehlého objektu k proražení menší z dvojhvězdy. Nutnost opravy vyvolala diskuzi o rozšíření tohoto díla. Na konci této diskuse je krásný vánoční dárek litomyšlanům, ale i návštěvníkům našeho města v podobě "dvojhvězdy blíž vesmíru". Obnovená plastika dvojhvězdy se vznáší - je umístěna na subtilní karbonové tyči ve výšce 3,5 metrů nad zemí. "Toto umístění posiluje ideu pozorování hvězdné oblohy ze země", vysvětluje Federiko Diaz a dodává: "navíc díky technologickému konceptu užití karbonových vláken je možné vnímat plastiku proti obloze."

Realizace byla hrazena z velké části z peněz sponzorů a v jednání je také náhrada škody od pojišťovny. Tímto bychom rádi poděkovali oficiálním partnerům akce: firmě Mach - líhně kuřat Litomyšl a České spořitelně, a. s. za finanční příspěvky na rozšíření tohoto neobvyklého sochařského díla.

Na jaře zbývá instalovat vhodné nasvícení plastiky a do země bude také vrácen displej s pohyblivým textem vyznačující půdorys rodného domu. Plocha by měla být navíc doplněna vhodným mobiliářem od architekta Josefa Pleskota.

Původní podoba památníku Současná podoba
Původní vzhled z roku 2004
Původní vzhled z roku 2004
Po opravě roku 2005 byla dvojhvězda vynesena do výše
Po opravě roku 2005 byla dvojhvězda vynesena do výše
Tmavý obdélník na chodníku ukazuje obrys Kopalova rodného domu. Uvnitř je digitálně posuvný červený text.
Tmavý obdélník na chodníku ukazuje obrys Kopalova rodného domu. Uvnitř je digitálně posuvný červený text.
P9036164.jpg
Kopal_plastika.jpg
 

Článek je založen na tiskové zprávě Města Litomyšl.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »