Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hibernovaný hvězdný magnet
Jiří Srba Vytisknout článek

Hibernovaný hvězdný magnet

Magnetar v představách malíře
Magnetar v představách malíře
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (031/2008): Objeven první opticky aktivní magnetar

Astronomové objevili nejbizarnější kosmický objekt, který 40 krát zablikal a poté opět zmizel. Jedná se pravděpodobně o chybějící článek patřící do rodiny neutronových hvězd, první objekt se silným magnetickým polem, který vykazuje krátkou a silnou aktivitu i ve viditelném světle.

Tento podivný objekt nejprve zavedl své objevitele na špatnou stopu, když jej identifikovali jako klasický záblesk záření gama, který obvykle doprovází smrt hvězdy ve vzdáleném vesmíru. Krátce nato se ale zdroj projevil unikátními vlastnostmi, které ukázaly, že se nachází mnohem blíže. Po úvodním gama záblesku následovala třídenní aktivní perioda, během které bylo pozorováno 40 záblesků ve viditelném světle. Další epizoda záblesků, tentokrát infračervených, následovala za jedenáct dní, a byla zaznamenána přístroji ESO/VLT. Poté se zdroj stal opět neviditelným.

"Máme co do činění s objektem, který byl před touto krátkou aktivní periodou dlouhé období v hibernaci", vysvětluje Alberto J. Castro-Tirado, hlavní autor článku, který vyšel v časopise Nature.

J195509+261406 na fotografiích, pořízených v rozmezí 30 minut dalekohledem IAC80 na Kanárských ostrovech
J195509+261406 na fotografiích, pořízených v rozmezí 30 minut dalekohledem IAC80 na Kanárských ostrovech
Nejpravděpodobnějším objektem, který by mohl projevit takto unikátní vlastnosti, je magnetar nacházející se v naší galaxii, asi 15 000 světelných let daleko směrem do souhvězdí Lištičky (Vul). Magnetary jsou mladé neutronové hvězdy s extrémním magnetickým polem, které je miliard miliard-krát silnější než v případě Země. "Pokud by se takový magnetar nacházel na půl cesty k Měsíci, vymazal by informace ze všech kreditních karet na Zemi", říká spoluautor Antonio de Ugarte Postigo. "Magnetary zůstávají po dlouhá období klidnými. Přestože jich bylo dosud identifikováno jen několik, je pravděpodobné, že jich v Mléčné dráze existuje nemalá populace".

Někteří vědci upozorňují, že s klesající silou magnetického pole by magnetary měly pomalu "odcházet na klidný odpočinek". Doposud však nebyl nalezen žádný vhodný zdroj, který by takový vývoj u magnetaru potvrdil. Nově objevený objekt, známý jako SWIFT J195509+261406, který se projevil nejprve jako gama záblesk GRB 070610, je prvním možným kandidátem. Vysvětlení pozorovaného jevu prostřednictvím magnetaru je podpořeno ještě další studií, založenou na jiném vzorku dat, která vyšla v tomtéž čísle Nature.

Poznámky

Článek od Castro-Tirado A. J. a kol. 2008, Flares from a candidate Galactic magnetar suggest a missing link to dim isolated neutron stars, Nature, 25. září 2008.

Jiný článek od Alexe Stefanescu a kol. ve stejném čísle Nature hypotézu magnetaru potvrzuje.

Celkem 42 vědců z celého světa použilo data získaná prostřednictvím 8 teleskopů.

Neutronové hvězdy jsou odhalenými zhuštěnými jádry - pozůstatky velmi hmotných hvězd (s původní hmotností mezi 8 až 15 násobky hmotnosti Slunce), které při výbuchu supernovy odvrhly své vnější obálky. Neutronové hvězdy mají průměr kolem 20 km, stále jsou však hmotnější než naše Slunce.

Magnetary jsou neutronové hvězdy se silným magnetickým polem, které je asi 100 krát silnější než u obyčejných neutronových hvězd. Energie uvolněná magnetarem během jediného záblesku v aktivní periodě odpovídá energii, kterou Slunce vyzáří za 10 000 let.

Na objevu se významně podíleli také čeští astronomové. Podrobnější informace na www.asu.cas.cz/magnetar

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 031/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.





O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »