Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Směsice exotických hvězd
Jiří Srba Vytisknout článek

Směsice exotických hvězd

VISTA - 47 Tucanae (NGC 104)  - eso1302 Autor: ESO/M.-R. Cioni/VISTA Magellanic Cloud survey
VISTA - 47 Tucanae (NGC 104) - eso1302
Autor: ESO/M.-R. Cioni/VISTA Magellanic Cloud survey
Nový snímek hvězdokupy 47 Tucanae dalekohledem VISTA

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (002/2013): Nový snímek pořízený dalekohledem ESO/VISTA zachycuje kulovou hvězdokupu 47 Tucanae v překvapivých detailech. Hvězdokupa obsahuje miliony hvězd a v jejím středu se uhnízdilo mnoho exotických stálic s neobvyklými vlastnostmi. Studium objektů v kulových hvězdokupách nám umožní pochopit, jak tyto podivné struktury vznikly a jak fungují. Díky velikosti i citlivosti dalekohledu VISTA a kvalitním pozorovacím podmínkám na observatoři Paranal v Chile, kde tento teleskop pracuje, je uvedený snímek velmi ostrý a zachycuje mnoho slabých hvězd.

Kulové hvězdokupy jsou mohutné sférické shluky hvězd vázané vlastní gravitací, které obíhají kolem galaxií (podobně jako družice kolem Země). Obsahují jen velmi málo prachu a plynu – předpokládá se, že tyto složky byly vymeteny hvězdnými větry, explozemi a nebo díky interakcí hvězdokupy s okolním mezihvězdným plynem. Všechen zbylý materiál se před miliardami let spotřeboval na tvorbu hvězd.   

Kulové hvězdokupy představují pro astronomy velmi zajímavé objekty. 47 Tucanae, známá též pod označením NGC 104, je mohutná stará kulová hvězdokupa, která se nachází asi 15 000 světelných let od nás. Je o ní známo, že obsahuje vysoký počet neobvyklých, a proto zajímavých hvězd i hvězdných systémů.

Kulová hvězdokupa 47 Tucanae obíhá kolem naší Galaxie a na obloze ji naleznete v jižním souhvězdí Tukana. Při průměru asi 120 světelných let je i přes svou vzdálenost na obloze tak velká, že zabírá plochu srovnatelnou s Měsícem v úplňku. Obsahuje miliony hvězd a patří tak k nejhmotnějším a nejjasnějším známým kulovým hvězdokupám. Na obloze je viditelná pouhým okem [1]. V množství hvězd tvořících samotné srdce hvězdokupy nalezneme mnoho zajímavých systémů včetně rentgenových zdrojů, proměnných hvězd, upířích hvězd vysávajících hmotu svých souputníků, neobvykle jasných normálních hvězd známých jako modří opozdilci (eso1243), a také drobných milisekundových pulsarů – velmi rychle se otáčejících mrtvých hvězdných jader [2].  

Po celém snímku je roztroušena řada rudých obrů – hvězd, které téměř vyčerpaly palivo ve svém jádře a nabyly na objemu. Jsou nápadní svou jantarovou brvou, která je v ostrém kontrastu se žluto-bílými hvězdami na pozadí. Přehuštěné jádro je ostře odděleno od řidčeji osídlených okrajových částí hvězdokupy. Na pozadí nalezneme velké množství slabých hvězd, které však již patří k blízké trpasličí galaxii – Malému Magellanovu oblaku.    

Tento snímek byl pořízen pomocí dalekohledu VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy) v rámci přehlídky oblasti oblohy, kde se nachází Velký a Malý Magellanův oblak – dvě nejbližší sousední galaxie. Přestože kulová hvězdokupa 47 Tucanae se nachází mnohem blíže, náhodou se promítá do stejné oblasti oblohy (eso1008), a proto byla při přehlídce také snímána. 

Dalekohled VISTA je největší přehlídkový teleskop na světě. Pracuje na observatoři ESO Paranal v Chile a snímky oblohy pořizuje v oboru infračerveného záření. Díky velkému primárnímu zrcadlu, širokému zornému poli a citlivým detektorům odhaluje nové a nové pohledy na jižní oblohu. Kombinace ostrých infračervených záběrů, jaké pořizuje VISTA, se snímky ve viditelném světle astronomům umožňuje detailně zkoumat historii a současnost objektů, jako je 47 Tucanae. 

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Kolem naší Galaxie obíhá asi 150 známých kulových hvězdokup. 47 Tucanae je druhá nejhmotnější hned za Omegou Centauri (eso0844).

[2] Milisekundové pulsary jsou velmi rychle rotující skupinou běžných pulsarů – silně magnetických rotujících pozůstatků po životě hmotných hvězd, které z oblastí magnetických pólů intenzivně vyzařují. Ve hvězdokupě 47 Tucanae je známo 23 milisekundových pulsarů, což je více, než ve všech ostatních kulových hvězdokupách (s výjimkou Terzan 5, eso0945).

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT & Survey Telescopes Press Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1302. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Tisková zpráva ESO, Hvězdokupa 


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »