Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Astronomka ESO vybrána do výcvikového programu astronautek
Jiří Srba Vytisknout článek

Astronomka ESO vybrána do výcvikového programu astronautek

Astronomka ESO Suzanna Randall vybrána do výcvikového programu astronautek
Autor: ESO/Astronautin

Astronomka ESO Suzanna Randall je o další krok blíže ke splnění svého snu – stát se první Němkou ve vesmíru. Do výcviku byla vybrána jako nováček v rámci iniciativy Astronautin, která si vytkla za cíl připravit pro let do vesmíru první německou ženu a vyslat ji na výzkumnou misi na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Volba byla oznámena na tiskové konferenci v ředitelství ESO v Garchingu u Mnichova.

Iniciativa Astronautin vznikla v roce 2016, nejen aby vybrala první německou ženu, která se vydá na let do vesmíru, ale aby inspirovala mladé ženy k práci v nejrůznějších vědeckých a technických oborech. Cílem projektu je také využít prostředí mikrogravitace na palubě Mezinárodní kosmické stanice (International Space Station, ISS) k výzkumu vlivu beztížného stavu na ženské tělo [1].

Díky své vědecké kariéře a atletickým schopnostem se jednou z dvojice vybraných adeptek stala osmatřicetiletá Suzanna Randall. Narodila se ve městě Cologne, astronomii vystudovala ve Spojeném království a doktorát z astrofyziky získala na University of Montreal v Kanadě. V současnosti pracuje jako astronomka pro ESO.

Svou kariéru v ESO Suzanna Randall zahájila jako odborný asistent (ESO Fellow) a v současnosti se podílí na činnosti ALMA, mezinárodního partnerského projektu, který provozuje největší radioteleskop na planině Chajnantor v chilské poušti Atacama. ALMA se skládá z 66 obřích antén, které zachycují elektromagnetické záření milimetrových a sub-milimetrových vlnových délek, a je nejvýkonnější astronomickou observatoří světa pro studium chladného a vzdáleného vesmíru [2]. Ve své vědecké práci Suzanna Randall mimo jiné zkoumá vývoj pulsujících modrých podtrpaslíků (subdwarf). Po řadu let se aktivně věnuje paraglidingu, má ráda zimní sporty a je certifikovanou instruktorkou jógy.

Kandidátky na astronautky se v tomto výcvikového programu seznámí s prostředím Mezinárodní kosmické stanice ISS, s jejími palubními systémy a postupy. V rámci přípravy se budou věnovat i řadě fyzicky náročných činností, jako jsou parabolické lety, trénink přežití, nebo letecký a robotický výcvik.

Suzanna Randall vysvětluje, jaká byla její motivace, když se přihlásila do konkursu na astronautku: „Chtěla jsem ukázat, že i běžná žena je schopná osvojit si potřebné znalosti a dovednosti k práci astronautky. Myslím si, že je důležité, aby se ženy na všech úrovních podílely na chodu společnosti. A mělo by to jít i bez toho, aby říkaly, že ženy pracují ve vesmíru.“

V průběhu následujících dvou let bude Suzanna Randall soutěžit o jedno místo v posádce se čtyřiatřicetiletou meteoroložkou Insou Thiele-Eich. Insa Thiele-Eich byla ze čtyř set uchazeček vybrána do programu již v dubnu 2017 společně s pilotkou bojového letounu Eurofighter Nicolou Baumann. Poté, co Nicola Baumann projekt opustila, shodla se výběrová komise jednomyslně na osobě náhradnice, kterou se stala Suzanna Randall.

Jsme velmi rádi, že Suzanna Randall se svými astrofyzikálními znalostmi může ihned nastoupit do přípravy,“ říká Claudia Kessler, zakladatelka iniciativy Astronautin.

Výcvik obou kandidátek podporuje letecká firma Airbus. Na náročné veřejné (crowdsource) kampani spolupracuje s iniciativou Astronoautin společnosti HYVE. Společně formulují myšlenky a hledají způsoby, které by pomohly financovat kosmický let první německé astronautky. Tiskovou koferenci podpořila společnost IWG Isolier Wendt GmbH z Berlína.

Poznámky

[1] Mezinárodní kosmická stanice (International Space Station, ISS) je obyvatelná umělá družice Země, která byla postavena díky partnerské spolupráci Evropy, USA, Ruska, Japonska a Kanady. Objekt o hmotnosti 360 tun má objem přetlakového prostoru 820 m3, může v něm trvale přebývat posádka šesti astronautů, kteří pracující na řadě vědeckých experimentů. Stavba stanice byla zahájena v roce 1998.   

[2] S rozlišením desetkrát převyšujícím možnosti kosmického teleskopu HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope) se ALMA snaží odpovědět na některé z nejzákladnějších otázek našeho kosmického původu. Rozsáhlé pole mohutných antén vědci používají ke zkoumání stavebních kamenů hvězd, planetárních systémů, galaxií i samotného života. Observatoř ALMA využívá k dosažení svých vědeckých cílů unikátní technologie, které jí umožňují pracovat v náročných vysokohorských podmínkách And a využít místní unikátní pozorovací podmínky.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Claudia Kessler; Stiftung erste deutsche Astronautin gGmbH; Email: claudia.kessler@dieastronautin.de

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1807



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Pilotované lety, Astronautin, Tisková zpráva ESO


50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Nikon, ohnisko 18mm

Další informace »