Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2006.12
redakce Vytisknout článek

ČAM 2006.12

SlunceVítězným snímek ČAM (Česká astrofotografie měsíce) za prosinec 2006 je snímek Martina Adamovského Slunce v H-alfa.

Česká astrofotografie měsíce

Prosinec 2006 - Slunce (Martin Adamovský)

Slunce Autor: Martin Adamovský
Datum: 7.12. 2006 11:00 UT Plzeň
Pristroj: Telecentrický systém, H-alfa filtr 0.56A
Fotoaparát: Canon EOS 20D, ISO 200
Expozice: 1x 1/8 sec.
Zpracování: Photoshop a doostřeno v Pixinsight LE

Zasílám fotografii sluneční chromosféry, kterou se mi podařilo pořidit 7.12. 2006 v Plzni. Na snímku je zachycena oblast okolo velké skvrny, která se objevila na slunečním kotouči na začátku prosince. V okolí si je možné všimnout výrazneho flokulového pole a i několika protuberancí.

Slunce v prosinci svítilo sice poskrovnu, ale přesto díky Martinu Adamovskému stačilo prozářit oči porotců ČAM a nyní snad i Vám.

Snímek nám navíc přinesl pohled na Slunce, jaký pouhým okem či dalekohledem bez speciálního filtru nikdy nespatříme. Nedíváme se totiž na důvěrně známou žlutavou fotosféru, nýbrž na vrstvu ležící těsně nad ní - chromosféru. Je to vrstva sice velmi tenká, pouze asi 10 000 km, ale pro nás velmi zajímavá. Pozorujeme v ní velmi významné a energetické události, jako například chromosferické erupce, které mají velký vliv na celou zemskou biosféru včetně člověka. Na slunečním disku ji můžeme pozorovat pouze pomocí úzkopásmových filtrů, které z celého slunečního světla propustí pouze světlo vodíkové čáry H-alfa.

Na snímku můžeme pozorovat několik zajímavých útvarů. Tmavá sluneční skvrna ležící v aktivní oblasti AR930 je obklopena poněkud světlejšími flokulovými poli. Jejich teplota dosahuje přibližně 8 000 K, zatímco teplota slunečních skvrn je asi o 3 000 K nižší. Proto se nám skvrny jeví na Slunci tmavé.

Na okraji Slunce můžeme na snímku vidět krásně prokreslené protuberance. Jsou to oblaka plynu vystupujícího nad sluneční povrch, které jsou na slunečním okraji viditelné díky tomu, že jsou chladnější a hustší než sluneční koróna, ve které se vznášejí držené magnetickým polem Slunce.

Na závěr bychom chtěli Martinovi Adamovskému poděkovat za hezký snímek a popřát mu, aby se mu v nastávajícím období rostoucí sluneční aktivity podařilo zachytit i hezkou erupci, o kterou by se s námi všemi podělil.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »