Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2006.12
redakce Vytisknout článek

ČAM 2006.12

SlunceVítězným snímek ČAM (Česká astrofotografie měsíce) za prosinec 2006 je snímek Martina Adamovského Slunce v H-alfa.

Česká astrofotografie měsíce

Prosinec 2006 - Slunce (Martin Adamovský)

Slunce Autor: Martin Adamovský
Datum: 7.12. 2006 11:00 UT Plzeň
Pristroj: Telecentrický systém, H-alfa filtr 0.56A
Fotoaparát: Canon EOS 20D, ISO 200
Expozice: 1x 1/8 sec.
Zpracování: Photoshop a doostřeno v Pixinsight LE

Zasílám fotografii sluneční chromosféry, kterou se mi podařilo pořidit 7.12. 2006 v Plzni. Na snímku je zachycena oblast okolo velké skvrny, která se objevila na slunečním kotouči na začátku prosince. V okolí si je možné všimnout výrazneho flokulového pole a i několika protuberancí.

Slunce v prosinci svítilo sice poskrovnu, ale přesto díky Martinu Adamovskému stačilo prozářit oči porotců ČAM a nyní snad i Vám.

Snímek nám navíc přinesl pohled na Slunce, jaký pouhým okem či dalekohledem bez speciálního filtru nikdy nespatříme. Nedíváme se totiž na důvěrně známou žlutavou fotosféru, nýbrž na vrstvu ležící těsně nad ní - chromosféru. Je to vrstva sice velmi tenká, pouze asi 10 000 km, ale pro nás velmi zajímavá. Pozorujeme v ní velmi významné a energetické události, jako například chromosferické erupce, které mají velký vliv na celou zemskou biosféru včetně člověka. Na slunečním disku ji můžeme pozorovat pouze pomocí úzkopásmových filtrů, které z celého slunečního světla propustí pouze světlo vodíkové čáry H-alfa.

Na snímku můžeme pozorovat několik zajímavých útvarů. Tmavá sluneční skvrna ležící v aktivní oblasti AR930 je obklopena poněkud světlejšími flokulovými poli. Jejich teplota dosahuje přibližně 8 000 K, zatímco teplota slunečních skvrn je asi o 3 000 K nižší. Proto se nám skvrny jeví na Slunci tmavé.

Na okraji Slunce můžeme na snímku vidět krásně prokreslené protuberance. Jsou to oblaka plynu vystupujícího nad sluneční povrch, které jsou na slunečním okraji viditelné díky tomu, že jsou chladnější a hustší než sluneční koróna, ve které se vznášejí držené magnetickým polem Slunce.

Na závěr bychom chtěli Martinovi Adamovskému poděkovat za hezký snímek a popřát mu, aby se mu v nastávajícím období rostoucí sluneční aktivity podařilo zachytit i hezkou erupci, o kterou by se s námi všemi podělil.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »