Dne 5. listopadu 2026 uplynulo 120 let od narození významného amerického astronoma Freda Whipplea.
Fred Lawrence Whipple (5. listopadu 1906 – 30. srpna 2004) se do historie zapsal formulací hypotézy „špinavé sněhové koule“ a návrhem tzv. Whippleova štítu na ochranu kosmických sond. Mimo to objevil řadu komet a jeden asteroid.
Fred Whipple se narodil 5. listopadu 1906 do farmářské rodiny. V roce 1920 se spolu s rodiči přestěhoval z venkova do kalifornského Long Beach, kde si jeho otec otevřel obchod s potravinami. Ačkoliv Whippleovi rodiče byli hluboce věřící, sám se stal postupem času ateistou.
Po krátkém studiu na Occidental College přestoupil na Kalifornskou univerzitu v Los Angeles, kde jej studium matematiky přivedlo k astronomii. Tu definoval jako místo, kde se setkávají čas, prostor, fyzika a matematika.
Aktuální články
Černá díra v galaxii M87 se stala celebritou v roce 2019, kdy astronomové zveřejnili první snímek jejího bezprostředního okolí. Nyní ji další tým zvážil jiným způsobem: sledoval, jak se v její blízkosti pohybují hvězdy. Výsledek činí přibližně 5,38 miliardy hmotností Slunce.
Kometa C/2026 A1 (MAPS) se vydala ke Slunci tak blízko, že svou cestu nepřežila. Astronomové ji však stihli sledovat v posledních dnech před zánikem. V unikajícím plynu objevili kyanovodík a zaznamenali dvě prudká vzplanutí její aktivity.
V polovici novembra bude na nočnej oblohe vrcholiť aktivita meteorického roja severných Tauríd. Maximum pripadá na noc z 11. na 12. novembra 2026, pričom dobré podmienky na pozorovanie sa očakávajú aj počas nasledujúcej noci z 12. na 13. novembra. Hoci Tauridy nepatria medzi najpočetnejšie meteorické roje, sú známe výskytom mimoriadne jasných meteorov, z ktorých niektoré môžu dosiahnuť jasnosť bolidov.
Magnetické pole a proudění plazmatu jsou v kosmickém prostoru neoddělitelně propojené. Přesto není samozřejmé, že jejich geometrie musí být stejná – a dokonce ani to, že místo, kde se magnetické pole vynuluje, musí odpovídat místu, kde se zastavuje proudění. Dvě nové teoretické studie odborníků z ASU zjišťují, za jakých podmínek takové body splývají a jaké podoby může mít jejich okolí. Aplikace své teoretické studie nacházejí v podobě struktur, kdy se v kosmu potkávají dvě prostředí: hvězdný vítr a mezihvězdné prostředí. Tzv. astrosféry jsou totiž tématem aktivního výzkumu.
Opět Vás zveme na výpravu napříč časem i nekonečnými vesmírnými dálkami. Vzhledem k ohromné rozlehlosti vesmíru se při každém pohledu vzhůru k obloze díváme zároveň do minulosti, což dává nový rozměr našemu vyprávění o mýtických antických hrdinech. Jeden z objektů nacházejících se v souhvězdí Persea je totiž od Země vzdálen zhruba 2 500 světelných let, dnes si tedy prohlížíme právě jeho podobu v době vrcholu starořecké civilizace…
Dnešní pozvánku k pozorování můžeme začít samými pozitivy – jasná hvězda, velká planetka se známými parametry, pás stínu široký tak, že vás víceméně nemůže minout, a to vše vysoko nad obzorem, jen ten čas je lehce nepříjemný. Odvrácenou stranou jsou tentokrát jen osoba objevitele, osud místa objevu a také postavy, po které je planetka pojmenována.
Česká výprava zaznamenala mimořádný úspěch na 5. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA-jr). Z Thajska přiváží jednu zlatou, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili a jedno čestné uznání. Absolutní vítězkou soutěže se stala Viktorie Snášelová, která získala také ocenění za nejlepší výsledek v teoretickém kole a cenu pro nejlepší dívku soutěže.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 347 z 8. listopadu 2026
Hvězda může zemřít, ale její planetární soustava nemusí zaniknout společně s ní. Zbytky pevných těles mohou ještě dlouho poté dopadat na žhavé hvězdné jádro – bílého trpaslíka. Američtí astronomové nyní objevili náznaky, že na jednom takovém hvězdném pozůstatku vytváří zachycený materiál oblasti s vyšší koncentrací kovů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 11. do 15. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí 9. listopadu v novu, takže noci budou tmavé a vhodné pro pozorování slabých objektů. Večer je vidět Saturn a také slabý Uran a Neptun. Ráno je vidět jasná Venuše a také dvojice jasného Jupiteru a slabšího naoranžovělého Marsu u hvězdy Regulus. Koncem týdne by se měl přidat extrémně nízko nad jihovýchodem také Merkur. Na Slunci je aktivita mírně zvýšená. Evropská sonda Hera už detailně snímá dvojplanetku Didymos – Dimorphos. Astronauti na ISS instalovali poslední solární panel iROSA. Před 60 lety začala poslední mise programu Gemini.
Další články »
