Ne každý vědecký objev je spojen s následným oceněním. Občas se stane, že práce je vydána, nikým nepovšimnuta leží mezi ostatními, a o několik desetiletí později dostane veškerou pozornost. Tato práce byla publikována v roce 1964 a až do začátku dalšího tisíciletí si jí skoro nikdo nevšiml. Dnes už má přes 3 tisíce citací a tvoří základ astronomie gravitačních vln.
Aktuální dění na obloze
ČAM 09/2026: LDN1251
Fotogalerie: večerní zatmění Slunce
Výzkumy v AV ČR: Viskozita akrečních disků
„Je to Napoleon zločinu, Watsone. Je organizátorem dobré poloviny zla a skoro všeho, co v tomto velkoměstě nebylo vypátráno. Je to génius, filosof, člověk abstraktního myšlení. Má prvotřídní mozek. Sedí nehybně jako pavouk uprostřed sítě, ale ta síť má tisíc paprsků a on bezpečně reaguje na sebemenší záchvěv každého z nich.“ Těmito slovy popisuje Sherlock Holmes v povídce Poslední případ svého věčného nepolapitelného protivníka. A právě ten je hlavním aktérem zákrytu hvězdy planetkou v neděli ráno 8. listopadu, k jehož pozorování jste tímto zváni.
Temnou hmotu nevidíme, přesto o její přítomnosti ve vesmíru víme díky gravitaci. Pomáhá držet pohromadě galaxie i jejich kupy a její působení odhaluje také světlo vzdálených objektů. Z čeho se však skládá, zůstává záhadou. Novou stopu nyní nabízí studie šesti vědců vedených Danielem Gilmanem: podle ní by se částice temné hmoty za určitých okolností mohly navzájem ovlivňovat.
RNDr. Jiří Horák, Ph.D. z pražské pobočky Astronomického ústavu AV ČR je specializován na velmi hmotné objekty.
V našem pořadu se budeme zabývat převážně časoprostorem, protože jej hmotné objekty více ovlivňují. Co je časoprostor? Dá se na to srozumitelně a jednoduše odpovědět?
Čínští astronomové zachytili velmi přesvědčivého kandidáta výronu koronální hmoty z červeného trpaslíka po mimořádně silné erupci. Takové výrony mohou bombardovat atmosféry exoplanet a zpochybňovat jejich obyvatelnost.
Vydejte se s námi za jedním z nejúchvatnějších přírodních úkazů, jaké můžeme na vlastní oči spatřit! Čeká nás cesta Evropou, návštěva míst spojených s Johannesem Keplerem, exkurze do významné astronomické observatoře a především pozorování úplného zatmění Slunce v jižním Španělsku, v oblasti pásu totality nedaleko Gibraltarského průlivu.
Česká astronomická společnost udělí v sobotu 7. listopadu 2026 v prostorách Seminární místnosti Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově (Fričova 298, 251 65 Ondřejov) ve 13:00 své nejvyšší ocenění. Nušlovu cenu obdrží RNDr. Michal Sobotka, DSc. z Astronomického ústavu AV ČR za svůj celoživotní přínos výzkumu struktury a dynamiky sluneční atmosféry, rozvoj mezinárodní spolupráce na budování moderních slunečních teleskopů a velký podíl na výchově nové generace astrofyziků.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem. 7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred Whipple, autor výroku, že komety jsou něco jako špinavé sněhové koule.
Za jasných nocí na hvězdárnách můžeme pozorovat mimo objektů sluneční soustavy také vzdálené hvězdokupy, galaxie, mlhoviny. Hvězdáři o nich mluví trochu mysteriózně: v číslech. Ty největší klenoty objektů hlubokého vesmíru jsou právě z Messierova katalogu. Jakmile uslyšíte od hvězdářů, že se podíváte např. na M42, M81, víte, že se máte na co těšit.
Dvě zdánlivě nenápadné modré hvězdy ukrývají zajímavou záhadu. V jejich okolí byly objeveny rozsáhlé mlhoviny, přestože samotné hvězdy nevypadají jako objekty, u nichž bychom jejich existenci očekávali. Nová podrobná studie hvězd PY Gem a HD 253659 ukazuje, že nejde o stárnoucí velmi hmotné hvězdy, ale spíše o rychle rotující hvězdy typu Be. Jejich okolní struktury tak mohou být důsledkem epizodického vyvrhování hmoty a vytváření hvězdných disků – a nikoli známkou pokročilého stadia hvězdného vývoje.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem. 7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred Whipple, autor výroku, že komety jsou něco jako špinavé sněhové koule.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2026 obdržel snímek Zdeňka Bardona „Airglow duny“ Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce nás přenáší na jižní polokouli, do míst, kde i Mléčná dráha vrhá stín. Tím místem je Evropská jižní observatoř ESO, nacházející se v chilské
