Nejen pozorováním živ je člověk. Dnešní díl našeho průvodce letní oblohou nabízí čtenářům skutečnou lahůdku. Mnozí o ní jistě slyšeli v souvislosti se slavnými Sloupy stvoření zachycenými Hubbleovým kosmickým teleskopem, ale k jejímu spatření si tentokrát musíme pomoci technikou. Podíváme se totiž na Orlí mlhovinu, kterou prostým pohledem do dalekohledu rozeznáme velmi špatně. Budeme si muset vzít k ruce fotoaparát, přesně tak, jak to Hubbleův kosmický teleskop skutečně udělal.
Rozhlasový pořad Sedmikrásky na nebi pracovníků Hvězdárny a planetária Brno, který můžete jednou měsíčně poslouchat na všech regionálních stanicích Českého rozhlasu a který vyšel také knižně, se nyní promění ve výstavu. Poprvé se představí v pondělí 14. září 2026 v 16 hodin na Masarykově náměstí v Brandýse nad Labem.
Konečně je to tady. Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti spustila nový web. Na adrese sphe.astro.cz nyní najdou informace nejen současní pozorovatelé, ale také všichni, kteří by si chtěli proměnné hvězdy nebo tranzity exoplanet poprvé sami změřit.
Je na čase, abychom poznali souhvězdí Orla. Jak víme, zdejší hvězda Altair tvoří poslední z vrcholů Letního trojúhelníku, a my jej nyní budeme mít konečně kompletní. Orel je souhvězdí zajímavé především planetární mlhovinou Svítící oko, výbuchy a potemněním několika jasných nov a také temnou mlhovinou Barnard 142/143. Právě tento kontrast mezi jasnými a tmavými objekty, které můžeme v Orlovi nalézt, byl inspirací pro název dnešního článku.
V úterý 8. září 2026 ráno v době končící astronomické noci čeká jih a východ našeho území další zajímavý zákryt. Podle jmen v nadpisu by se mohlo zdát, že se jedná o tři úkazy současně, ale není tomu tak. Ten, po kom je asteroid pojmenován, měl totiž celkem tři křestní jména.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.
V březnu 2009 byl na oběžnou dráhu vyslán dalekohled jménem Kepler, který měl za úkol najít co nejvíce světů v jiných hvězdných soustavách s potenciální možností života – exoplanet, planet mimo sluneční soustavu. Tato oblast astrofyziky byla v počátcích, neboť k datu jsme znali jen asi 350 exoplanet, 1. byla objevena v předchozím desetiletí. Za 9 let svého pozorování Kepler ohromným způsobem rozšířil naše obzory: exoplanet bylo najednou 9x více, a dokonce jsme nalezli Zemi podobné planety s vhodnými podmínkami pro život.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
RNDr. Miroslav Bárta, Ph.D. ze Slunečního odd. Astronomického ústavu AV ČR se zabývá především radioastronomií našeho Slunce. V našem pořadu se nejprve zaměří na výzkumy z observatoře v chilských Andách ALMA. Na co se čeští vědci zaměřují, co vše se i z ALMY dá na Slunci zkoumat? Popíše i novinky, které pozoruhodně zpřesní pozorování právě na této observatoři – budou je moci využít i další výzkumníci z jiných astronomických oborů.
