< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Fotogalerie: Blyštivá Venuše u hvězdných Kuřátek
Petr Horálek Vytisknout článek

Fotogalerie: Blyštivá Venuše u hvězdných Kuřátek

Věnuše a Plejády za řídkou oblačností.
Autor: Marián Runkas.

Jednou za přibližně 3 roky se na večerním nebi odehrává okuskvostné seskupení v podobě přiblížení blyštivě oslnivé planety Venuše k patrně nejkrásnější otevřené hvězdokupě na obloze - M45 Plejády či lidově Kuřátka. A právě víkend 11. - 12. dubna 2015 byl časem další z těchto vzácných příležitostí "planetu lásky" s "Býčí kupou" spatřit a hlavně zachytit i fotograficky. A že se dařilo, dokazuje právě tato čtenářská fotogalerie. Děkujeme všem čtenářům za snímky a těšíme se i na dodatečné další. Ostatně, počasí tomu poměrně přálo...

Aktualizováno: 14. dubna 2015, 0:54 SELČ.

Planeta Venuše je nyní nejjasnějším objektem večerní oblohy - ke spatření za dobrých podmínek i na denním nebi. Rozhodně ji ale poznáte už za soumraku vysoko nad obzorem jako "večernici". A tak to zůstane ještě dva měsíce. Planeta se k Zemi fyzicky přibližuje a v malém dalekohledu je patrný její srpek podobně jako u Měsíce v první čtvrti. Srpek se úhlově zvětšuje, ale tvarem naopak zužuje, jak se nejjasnější planeta postupně bude stavět na své dráze mezi nás a Slunce. Plejády - překrásná otevřená hvězdokupa v souhvězdí Býka, kterou drtivá většina české populace mylně považuje za "Malý vůz", se naopak pomalu vytrácí s dohledu. Ještě zhruba měsíc je uvidíme pomerně bez obtíží, ale vzápětí se nám již vytratí na soumračné obloze. Setkání těchto diametrálně odlišných objektů (jak jasem tak podstatou) je proto vždy skoro svátkem všech nadšených fotografů i dychtivých pozorovatelů nočního nebe. Naposledy se tato kompozice dala sledovat na jaře roku 2012, znovu (na večerní obloze) až na konci dubna roku 2018...

Své snímky nám můžete i nadále zasílat přes formulář. Nezapomeňte rovněž své fotografické úlovky zasílat i do ČAM. Uzávěrka dubnového kola ČAM je 26. dubna 2015.


Náhled Kategorie Místo pořízení Datum Autor

36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »