Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2018, 1. díl

Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2018, 1. díl

Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru na TV Noe
Autor: TV Noe.

Každoročně se setkáváme s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. nad Žněmi objevů roku minulého. Dr. Grygar s nimi začal v roce 1967, a tak jsou to již padesáte třetí!. TV Noe začala vysílat tento pozoruhodný cyklus v rámci seriálu Hlubinami vesmíru poprvé v roce 2010. Máme tedy malé „kulaté výročí“, protože letošní díly jsou desáté v pořadí.

Na začátku besedy se zastavíme u naší matičky Země. V r. 2018 se hodně diskutovalo mezi vědci o původu Měsíce. Jaký je pohled na jeho vznik dnes? Co k tomu přináší vědecká bádání? 

Jiří Grygar s moderátorem Jindřichem Suchánkem na TV Noe Autor: TV Noe
Jiří Grygar s moderátorem Jindřichem Suchánkem na TV Noe
Autor: TV Noe
Představíme si také období, kdy docházelo k celoplanetárnímu vymírání druhů, které mělo astronomický původ. Jak jinak, člověk tehdy ještě neexistoval. V „novodobé“ historii pak jsou dvě vloni citované události. Ta první je stará už 13. tisíc let a popisuje, jak na území severního Grónska dopadla malá planetka o velikosti 1,5 kilometru. Ta druhá je rok 536 n.l., kdy nastal obrovský výbuch sopky na Islandu – až 10 let byla zahalena atmosféra! Jaký to mělo vliv na život na Zemi, na civilizaci?

Co nového přinesl rok 2018 v bádání na Marsu? Ledové struktury na geologických vrstvách, snaha o porozumění nitra Marsu pomocí sledování zemětřesných (marsotřesných) vln. I Jupiter nezůstal bez pozornosti. Udivuje svou magnetosférou. A Saturn? Obrovské množství dat z nedávno zaniklé sondy Cassini bude ještě po mnoho let přinášet pozoruhodné výsledky z jejího výzkumu. Např. prstence jsou tvořeny i částečkami o velikosti 1 nm! A na Titanu, největším saturnově měsíci, byl objeven benzen!

Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru na TV Noe Autor: TV Noe
Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru na TV Noe
Autor: TV Noe
Objem novinek objevů nejde shrnout jen do jednoho dílu, a proto se v 2. díle posuneme do nejvzdálenějších končin Sluneční soustavy a vydáme se i dále do vesmíru. 

V sobotu 5. 10. můžete sledovat v premiéře od 20:05 na TV Noe. Bližší info včetně časů repríz najdete ZDE.

K ojedinělému vyprávění dr. Jiřího Grygara nad novinkami v astronomii zve moderátor pořadu Jindřich Suchánek.



Převzato: TV Noe



O autorovi

Štítky: Jindřich Suchánek, Jiří Grygar, TV Noe


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »