Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2018, 1. díl

Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2018, 1. díl

Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru na TV Noe
Autor: TV Noe.

Každoročně se setkáváme s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. nad Žněmi objevů roku minulého. Dr. Grygar s nimi začal v roce 1967, a tak jsou to již padesáte třetí!. TV Noe začala vysílat tento pozoruhodný cyklus v rámci seriálu Hlubinami vesmíru poprvé v roce 2010. Máme tedy malé „kulaté výročí“, protože letošní díly jsou desáté v pořadí.

Na začátku besedy se zastavíme u naší matičky Země. V r. 2018 se hodně diskutovalo mezi vědci o původu Měsíce. Jaký je pohled na jeho vznik dnes? Co k tomu přináší vědecká bádání? 

Jiří Grygar s moderátorem Jindřichem Suchánkem na TV Noe Autor: TV Noe
Jiří Grygar s moderátorem Jindřichem Suchánkem na TV Noe
Autor: TV Noe
Představíme si také období, kdy docházelo k celoplanetárnímu vymírání druhů, které mělo astronomický původ. Jak jinak, člověk tehdy ještě neexistoval. V „novodobé“ historii pak jsou dvě vloni citované události. Ta první je stará už 13. tisíc let a popisuje, jak na území severního Grónska dopadla malá planetka o velikosti 1,5 kilometru. Ta druhá je rok 536 n.l., kdy nastal obrovský výbuch sopky na Islandu – až 10 let byla zahalena atmosféra! Jaký to mělo vliv na život na Zemi, na civilizaci?

Co nového přinesl rok 2018 v bádání na Marsu? Ledové struktury na geologických vrstvách, snaha o porozumění nitra Marsu pomocí sledování zemětřesných (marsotřesných) vln. I Jupiter nezůstal bez pozornosti. Udivuje svou magnetosférou. A Saturn? Obrovské množství dat z nedávno zaniklé sondy Cassini bude ještě po mnoho let přinášet pozoruhodné výsledky z jejího výzkumu. Např. prstence jsou tvořeny i částečkami o velikosti 1 nm! A na Titanu, největším saturnově měsíci, byl objeven benzen!

Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru na TV Noe Autor: TV Noe
Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru na TV Noe
Autor: TV Noe
Objem novinek objevů nejde shrnout jen do jednoho dílu, a proto se v 2. díle posuneme do nejvzdálenějších končin Sluneční soustavy a vydáme se i dále do vesmíru. 

V sobotu 5. 10. můžete sledovat v premiéře od 20:05 na TV Noe. Bližší info včetně časů repríz najdete ZDE.

K ojedinělému vyprávění dr. Jiřího Grygara nad novinkami v astronomii zve moderátor pořadu Jindřich Suchánek.



Převzato: TV Noe



O autorovi

Štítky: Jindřich Suchánek, Jiří Grygar, TV Noe


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »