Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2018, 1. díl

Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2018, 1. díl

Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru na TV Noe
Autor: TV Noe.

Každoročně se setkáváme s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. nad Žněmi objevů roku minulého. Dr. Grygar s nimi začal v roce 1967, a tak jsou to již padesáte třetí!. TV Noe začala vysílat tento pozoruhodný cyklus v rámci seriálu Hlubinami vesmíru poprvé v roce 2010. Máme tedy malé „kulaté výročí“, protože letošní díly jsou desáté v pořadí.

Na začátku besedy se zastavíme u naší matičky Země. V r. 2018 se hodně diskutovalo mezi vědci o původu Měsíce. Jaký je pohled na jeho vznik dnes? Co k tomu přináší vědecká bádání? 

Jiří Grygar s moderátorem Jindřichem Suchánkem na TV Noe Autor: TV Noe
Jiří Grygar s moderátorem Jindřichem Suchánkem na TV Noe
Autor: TV Noe
Představíme si také období, kdy docházelo k celoplanetárnímu vymírání druhů, které mělo astronomický původ. Jak jinak, člověk tehdy ještě neexistoval. V „novodobé“ historii pak jsou dvě vloni citované události. Ta první je stará už 13. tisíc let a popisuje, jak na území severního Grónska dopadla malá planetka o velikosti 1,5 kilometru. Ta druhá je rok 536 n.l., kdy nastal obrovský výbuch sopky na Islandu – až 10 let byla zahalena atmosféra! Jaký to mělo vliv na život na Zemi, na civilizaci?

Co nového přinesl rok 2018 v bádání na Marsu? Ledové struktury na geologických vrstvách, snaha o porozumění nitra Marsu pomocí sledování zemětřesných (marsotřesných) vln. I Jupiter nezůstal bez pozornosti. Udivuje svou magnetosférou. A Saturn? Obrovské množství dat z nedávno zaniklé sondy Cassini bude ještě po mnoho let přinášet pozoruhodné výsledky z jejího výzkumu. Např. prstence jsou tvořeny i částečkami o velikosti 1 nm! A na Titanu, největším saturnově měsíci, byl objeven benzen!

Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru na TV Noe Autor: TV Noe
Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru na TV Noe
Autor: TV Noe
Objem novinek objevů nejde shrnout jen do jednoho dílu, a proto se v 2. díle posuneme do nejvzdálenějších končin Sluneční soustavy a vydáme se i dále do vesmíru. 

V sobotu 5. 10. můžete sledovat v premiéře od 20:05 na TV Noe. Bližší info včetně časů repríz najdete ZDE.

K ojedinělému vyprávění dr. Jiřího Grygara nad novinkami v astronomii zve moderátor pořadu Jindřich Suchánek.



Převzato: TV Noe



O autorovi

Štítky: Jindřich Suchánek, Jiří Grygar, TV Noe


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »