Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2018, 1. díl

Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2018, 1. díl

Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru na TV Noe
Autor: TV Noe.

Každoročně se setkáváme s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. nad Žněmi objevů roku minulého. Dr. Grygar s nimi začal v roce 1967, a tak jsou to již padesáte třetí!. TV Noe začala vysílat tento pozoruhodný cyklus v rámci seriálu Hlubinami vesmíru poprvé v roce 2010. Máme tedy malé „kulaté výročí“, protože letošní díly jsou desáté v pořadí.

Na začátku besedy se zastavíme u naší matičky Země. V r. 2018 se hodně diskutovalo mezi vědci o původu Měsíce. Jaký je pohled na jeho vznik dnes? Co k tomu přináší vědecká bádání? 

Jiří Grygar s moderátorem Jindřichem Suchánkem na TV Noe Autor: TV Noe
Jiří Grygar s moderátorem Jindřichem Suchánkem na TV Noe
Autor: TV Noe
Představíme si také období, kdy docházelo k celoplanetárnímu vymírání druhů, které mělo astronomický původ. Jak jinak, člověk tehdy ještě neexistoval. V „novodobé“ historii pak jsou dvě vloni citované události. Ta první je stará už 13. tisíc let a popisuje, jak na území severního Grónska dopadla malá planetka o velikosti 1,5 kilometru. Ta druhá je rok 536 n.l., kdy nastal obrovský výbuch sopky na Islandu – až 10 let byla zahalena atmosféra! Jaký to mělo vliv na život na Zemi, na civilizaci?

Co nového přinesl rok 2018 v bádání na Marsu? Ledové struktury na geologických vrstvách, snaha o porozumění nitra Marsu pomocí sledování zemětřesných (marsotřesných) vln. I Jupiter nezůstal bez pozornosti. Udivuje svou magnetosférou. A Saturn? Obrovské množství dat z nedávno zaniklé sondy Cassini bude ještě po mnoho let přinášet pozoruhodné výsledky z jejího výzkumu. Např. prstence jsou tvořeny i částečkami o velikosti 1 nm! A na Titanu, největším saturnově měsíci, byl objeven benzen!

Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru na TV Noe Autor: TV Noe
Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru na TV Noe
Autor: TV Noe
Objem novinek objevů nejde shrnout jen do jednoho dílu, a proto se v 2. díle posuneme do nejvzdálenějších končin Sluneční soustavy a vydáme se i dále do vesmíru. 

V sobotu 5. 10. můžete sledovat v premiéře od 20:05 na TV Noe. Bližší info včetně časů repríz najdete ZDE.

K ojedinělému vyprávění dr. Jiřího Grygara nad novinkami v astronomii zve moderátor pořadu Jindřich Suchánek.



Převzato: TV Noe



O autorovi

Štítky: Jindřich Suchánek, Jiří Grygar, TV Noe


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »