Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2018, 1. díl

Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2018, 1. díl

Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru na TV Noe
Autor: TV Noe.

Každoročně se setkáváme s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. nad Žněmi objevů roku minulého. Dr. Grygar s nimi začal v roce 1967, a tak jsou to již padesáte třetí!. TV Noe začala vysílat tento pozoruhodný cyklus v rámci seriálu Hlubinami vesmíru poprvé v roce 2010. Máme tedy malé „kulaté výročí“, protože letošní díly jsou desáté v pořadí.

Na začátku besedy se zastavíme u naší matičky Země. V r. 2018 se hodně diskutovalo mezi vědci o původu Měsíce. Jaký je pohled na jeho vznik dnes? Co k tomu přináší vědecká bádání? 

Jiří Grygar s moderátorem Jindřichem Suchánkem na TV Noe Autor: TV Noe
Jiří Grygar s moderátorem Jindřichem Suchánkem na TV Noe
Autor: TV Noe
Představíme si také období, kdy docházelo k celoplanetárnímu vymírání druhů, které mělo astronomický původ. Jak jinak, člověk tehdy ještě neexistoval. V „novodobé“ historii pak jsou dvě vloni citované události. Ta první je stará už 13. tisíc let a popisuje, jak na území severního Grónska dopadla malá planetka o velikosti 1,5 kilometru. Ta druhá je rok 536 n.l., kdy nastal obrovský výbuch sopky na Islandu – až 10 let byla zahalena atmosféra! Jaký to mělo vliv na život na Zemi, na civilizaci?

Co nového přinesl rok 2018 v bádání na Marsu? Ledové struktury na geologických vrstvách, snaha o porozumění nitra Marsu pomocí sledování zemětřesných (marsotřesných) vln. I Jupiter nezůstal bez pozornosti. Udivuje svou magnetosférou. A Saturn? Obrovské množství dat z nedávno zaniklé sondy Cassini bude ještě po mnoho let přinášet pozoruhodné výsledky z jejího výzkumu. Např. prstence jsou tvořeny i částečkami o velikosti 1 nm! A na Titanu, největším saturnově měsíci, byl objeven benzen!

Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru na TV Noe Autor: TV Noe
Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru na TV Noe
Autor: TV Noe
Objem novinek objevů nejde shrnout jen do jednoho dílu, a proto se v 2. díle posuneme do nejvzdálenějších končin Sluneční soustavy a vydáme se i dále do vesmíru. 

V sobotu 5. 10. můžete sledovat v premiéře od 20:05 na TV Noe. Bližší info včetně časů repríz najdete ZDE.

K ojedinělému vyprávění dr. Jiřího Grygara nad novinkami v astronomii zve moderátor pořadu Jindřich Suchánek.



Převzato: TV Noe



O autorovi

Štítky: Jindřich Suchánek, Jiří Grygar, TV Noe


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »