Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2018, 2. díl

Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2018, 2. díl

Dr. Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru
Autor: TV Noe

Žně objevů loňského roku pokračují i v druhém díle. RNDr. Jiří Grygar, CSc. se nejprve pohrouží do nejvzdálenějších končin Sluneční soustavy. Zastaví se u Pluta a objektů daleko za jeho dráhou. Tělesa jako Haumea, Goblin či Farout se příliš často nevyskytují ve sdělovacích prostředcích a seznámit se s některými novými skutečnostmi je velmi obohacující.

I bližší malá tělesa Sluneční soustavy byla ve středu pozornosti astronomů. Planetky Bennu a Ryugu navštívily sondy a my se u nich rovněž na chvíli zastavíme.

Nahlédneme také do vzdálenějších míst a budeme představovat novinky u výzkumu exoplanet. Barnardova hvězda, PDS 70 či AS 209 jsou hvězdy, jejichž exoplanety velmi zaujaly. Čím? I exoplanety objevené družicí Kepler stále přinášejí překvapení – je např. prokazatelně zjištěno, že existují tzv. exoměsíce! Předpoklady se stávají skutečností.

Nahlédneme i ke hvězdám, které budí u astronomů zájem a zvědavost. Observatoře ALMA i sonda Gaia stále objevují nové a nové skutečnosti – protoplanetární disky u hvězd či tzv. kvaltující hvězdy. A jestliže i my jsme schopni užasnout, neváhejme a nechme se unést nekončícím tajemstvím vesmíru.

Dr. Jiří Grygar a Jindřich Suchánek, moderátor pořadu Hlubinami vesmíru Autor: TV Noe
Dr. Jiří Grygar a Jindřich Suchánek, moderátor pořadu Hlubinami vesmíru
Autor: TV Noe

Premiéru sledujte v sobotu 2. listopadu od 20:05 na TV Noe http://www.tvnoe.cz/

Bližší info o pořadu i termíny repríz http://www.tvnoe.cz/porad/25929-hlubinami-vesmiru-s-dr-jirim-grygarem-zen-objevu-2018-2-dil

Po odvysílání můžete tento pořad sledovat v našem videoarchivu.

V posledním 3. díle budeme pokračovat v přestavování nejvýznamnějších objevů v astronomii roku 2018 v hlubokém vesmíru.

Dr. Jiří Grygar shrnuje zajímavé objevy roku 2018 v pořadu Hlubinami vesmíru Autor: TV Noe
Dr. Jiří Grygar shrnuje zajímavé objevy roku 2018 v pořadu Hlubinami vesmíru
Autor: TV Noe




O autorovi

Štítky: TV Noe, Hlubinami vesmíru, Žeň objevů


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »