Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2019, 2. díl

Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2019, 2. díl

RNDr. Jiří Grygar

V druhém díle Žní objevů 2019 bude dr. Jiří Grygar, astrofyzik z Fyzikálního ústavu AV ČR, zaměřovat svou pozornost nejprve na objevy u Saturnu – nové měsíce? Překvapivé dráhy i rotace!

Ve Sluneční soustavě zaujaly astronomy i další malá tělesa. Jedním z nich je Arrokoth, planetka nesoucí dříve název Ultima Thule, která je zatím nejvzdálenějším tělesem navštíveným sondou ze Země a druhým kometa Borisov – návštěvník od jiných hvězd.

Zastavíme se i u pozoruhodného zatmění Slunce, které v roce 2019 bylo nad Jižní Amerikou sledováno přímo z La Silla, jedné z největších světových observatoří.

I svět exoplanet nezůstává v přehledu roku 2019 bez pozornosti – zajímavé planety u červených trpaslíků. A čím stále překvapuje pulsar uvnitř Krabí mlhoviny?

RNDr. Jiří Grygar během rozhovoru s JIndřichem Suchánkem v pořadu Hlubinami vesmíru Autor: TV Noe
RNDr. Jiří Grygar během rozhovoru s JIndřichem Suchánkem v pořadu Hlubinami vesmíru
Autor: TV Noe

Poslední třetí díl bude příští měsíc ve znamení návštěvy objevů v hlubokém vesmíru v roce 2019.

Sledujte premiéru v sobotu 3. října ve 20:05 na TV Noe. Po premiéře můžete pořad sledovat ve videoarchivu.

Bližší info včetně časů repríz, najdete na https://www.tvnoe.cz/porad/29071-hlubinami-vesmiru-s-dr-jirim-grygarem-zen-objevu-2019-2-dil

RNDr. Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru Autor: TV Noe
RNDr. Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru
Autor: TV Noe




O autorovi

Štítky: TV Noe, Hlubinami vesmíru, Jiří Grygar


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »