Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hlubinami vesmíru s Dr. Kateřinou Falk, laboratorní astrofyzika 2. díl

Hlubinami vesmíru s Dr. Kateřinou Falk, laboratorní astrofyzika 2. díl

Dr. Kateřina Falk v pořadu Hlubinami vesmíru
Autor: TV Noe

Dr. Kateřina Falk, vědkyně zabývající se oborem, který zkoumá hmotu a její projevy pomocí metod v laboratořích, nás ponoří do dalších tajů laboratorní astrofyziky. Jakým způsobem se napodobují procesy a podmínky ve vesmíru v pozemských laboratořích? Je to vůbec možné? Co jsou lasery a jak fungují? Ve studiu si pomocí malých laserů ukážeme, jak fungují. S jejich pomocí ve velkých laboratořích však uskutečňujeme to, co nemůžeme jinak přesněji určit, protože to pozorovací metody neumožňují – dalekohledy, spektrální přístroje aj.

Podíváme se k Jupiteru, supernovám i výtryskům hmoty a dalším procesům. Laboratorní astrofyzika poskytuje podklady k přesnějším výpočtům.

Dr. Kateřina Falk v pořadu Hlubinami vesmíru Autor: TV Noe
Dr. Kateřina Falk v pořadu Hlubinami vesmíru
Autor: TV Noe
Dostaňme se tak k okolnostem, o nichž jsme si nedovedli ani představit, že je můžeme mít na dosah.

Premiéru odvysíláme v sobotu 7. října 2023 ve 20:05 na TV Noe.

Podobnosti o vysílání https://www.tvnoe.cz/porad/38308-hlubinami-vesmiru-s-dr-katerinou-falk-laboratorni-astrofyzika-2-dil

Po odvysílání premiéry bude pořad ve videotéce TV Noe https://www.tvnoe.cz/

Dr. Kateřina Falk v pořadu Hlubinami vesmíru Autor: TV Noe
Dr. Kateřina Falk v pořadu Hlubinami vesmíru
Autor: TV Noe




O autorovi

Štítky: Hlubinami vesmíru, Kateřina Falk


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »