Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Pořad Hlubinami vesmíru s Petrem Horálkem - Cesty za klenoty nebe (1. díl)

Pořad Hlubinami vesmíru s Petrem Horálkem - Cesty za klenoty nebe (1. díl)

Petr Horálek v pořadu Hlubinami vesmíru.
Autor: TV Noe.

Do našeho studia jsme si pozvali neúnavného popularizátora astronomie a astrofotografa Petra Horálka. Ten nás v příjemné společnosti moderátora Jindřicha Suchánka zavede v pořadu Hlubinami vesmíru za klenoty nočního nebe a také se rozpovídá o zákulisí jeho cesty za „Dobytím jižního hvězdnatého ráje“, o čemž dokonce vydal knihu. Pořad sledujte již tuto sobotu 1. dubna 2017 od 20 hodin na TV Noe.

Rozhovor s Petrem Horálkem o astrofotografii a cestování po světě za klenoty (nejen) hvězdného nebe je rozděleno na dva díly. V tomto prvním díle zaměříme na strastiplná putování našeho hosta pod jižní nebe, kde se věnoval nejen fotografování, ale též poznávání zákoutí naší planety, která nám dost možná nejsou až tak úplně známa. Zavítáme do úžasného „hvězdnatého ráje“, odkud lze sledovat oblohu nám Středoevropanům více než exotickou. A také se vydáme za zatměním Slunce.

Petr Horálek povídá o zatmění Slunce v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe.
Petr Horálek povídá o zatmění Slunce v pořadu Hlubinami vesmíru.
Autor: TV Noe.

Petr Horálek je autorem dvou čtivých publikací, které seznamují čtenáře populární formou o nebeských úkazech a také o cestách po světe. Zastavíme se proto i u těchto publikací, a sice dvou knih – Tajemná zatmění a Dobytí jižního hvězdnatého ráje. V té první Petr popisuje komplexní formou ve zkratce vše o jedněch z nejkrásnějších přírodních úkazů - zatměních Slunce a Měsíce. Dozvíte se, proč se zatmění lidé obávali, jak opravdu vznikají a hlavně kdy a kde se těšit na ta nejbližší. Druhá publikace je pak čirý cestopis, prostřednictvím něhož nás Petr zavede do Ruska, Tibetu, Ugandy anebo za pověstným rájem do jižního Pacifiku. Obě knížky jsou k získání v nakladatelství Albatros.

Petr Horálek představuje knihu Dobytí jižního hvězdnatého ráje v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe.
Petr Horálek představuje knihu Dobytí jižního hvězdnatého ráje v pořadu Hlubinami vesmíru.
Autor: TV Noe.

Během povídání se také zastavíme u dnešní role popularizátorů astronomie, připomeneme si významné výročí České astronomické společnosti a také představíme portál Astro.cz, jehož je Petr Horálek již dlouhodobě vedoucím redaktorem.

Pojďme se společně s Petrem Horálkem vypravit do končin, kde temné nebe ještě existuje! Premiéra je už v sobotu 1. dubna 2017 ve 20 hodin na TV Noe. Druhý díl - o astrofotografii - pak odvysíláme v sobotu 6. května 2017.

Bližší info včetně repríz najdete na stránkách www.tvnoe.cz/porad/hlubinami-vesmiru-s-petrem-horalkem-astroturistika a po odvysílání premiéry i v archivu TV Noe.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Pořad Hlubinami vesmíru – stránky pořadu
[2] Pořad Hlubinami vesmíru na ČSFD



O autorovi

Štítky: Hlubinami vesmíru, Dobytí jižního hvězdnatého ráje, Petr Horálek, TV Noe


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »