Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Pořad Hlubinami vesmíru s Petrem Horálkem - Cesty za klenoty nebe (1. díl)

Pořad Hlubinami vesmíru s Petrem Horálkem - Cesty za klenoty nebe (1. díl)

Petr Horálek v pořadu Hlubinami vesmíru.
Autor: TV Noe.

Do našeho studia jsme si pozvali neúnavného popularizátora astronomie a astrofotografa Petra Horálka. Ten nás v příjemné společnosti moderátora Jindřicha Suchánka zavede v pořadu Hlubinami vesmíru za klenoty nočního nebe a také se rozpovídá o zákulisí jeho cesty za „Dobytím jižního hvězdnatého ráje“, o čemž dokonce vydal knihu. Pořad sledujte již tuto sobotu 1. dubna 2017 od 20 hodin na TV Noe.

Rozhovor s Petrem Horálkem o astrofotografii a cestování po světě za klenoty (nejen) hvězdného nebe je rozděleno na dva díly. V tomto prvním díle zaměříme na strastiplná putování našeho hosta pod jižní nebe, kde se věnoval nejen fotografování, ale též poznávání zákoutí naší planety, která nám dost možná nejsou až tak úplně známa. Zavítáme do úžasného „hvězdnatého ráje“, odkud lze sledovat oblohu nám Středoevropanům více než exotickou. A také se vydáme za zatměním Slunce.

Petr Horálek povídá o zatmění Slunce v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe.
Petr Horálek povídá o zatmění Slunce v pořadu Hlubinami vesmíru.
Autor: TV Noe.

Petr Horálek je autorem dvou čtivých publikací, které seznamují čtenáře populární formou o nebeských úkazech a také o cestách po světe. Zastavíme se proto i u těchto publikací, a sice dvou knih – Tajemná zatmění a Dobytí jižního hvězdnatého ráje. V té první Petr popisuje komplexní formou ve zkratce vše o jedněch z nejkrásnějších přírodních úkazů - zatměních Slunce a Měsíce. Dozvíte se, proč se zatmění lidé obávali, jak opravdu vznikají a hlavně kdy a kde se těšit na ta nejbližší. Druhá publikace je pak čirý cestopis, prostřednictvím něhož nás Petr zavede do Ruska, Tibetu, Ugandy anebo za pověstným rájem do jižního Pacifiku. Obě knížky jsou k získání v nakladatelství Albatros.

Petr Horálek představuje knihu Dobytí jižního hvězdnatého ráje v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe.
Petr Horálek představuje knihu Dobytí jižního hvězdnatého ráje v pořadu Hlubinami vesmíru.
Autor: TV Noe.

Během povídání se také zastavíme u dnešní role popularizátorů astronomie, připomeneme si významné výročí České astronomické společnosti a také představíme portál Astro.cz, jehož je Petr Horálek již dlouhodobě vedoucím redaktorem.

Pojďme se společně s Petrem Horálkem vypravit do končin, kde temné nebe ještě existuje! Premiéra je už v sobotu 1. dubna 2017 ve 20 hodin na TV Noe. Druhý díl - o astrofotografii - pak odvysíláme v sobotu 6. května 2017.

Bližší info včetně repríz najdete na stránkách www.tvnoe.cz/porad/hlubinami-vesmiru-s-petrem-horalkem-astroturistika a po odvysílání premiéry i v archivu TV Noe.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Pořad Hlubinami vesmíru – stránky pořadu
[2] Pořad Hlubinami vesmíru na ČSFD



O autorovi

Štítky: Hlubinami vesmíru, Dobytí jižního hvězdnatého ráje, Petr Horálek, TV Noe


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »