Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vzdělávací astrofotografická soutěž Mezinárodní astronomické unie

Vzdělávací astrofotografická soutěž Mezinárodní astronomické unie

Polární záře jako Fénix nad Islandem

Jste astrofotograf – a máte chuť ovlivnit celosvětovou výuku astronomie? Pak je tato soutěž právě pro vás: Úřad pro astronomické vzdělávání (OAE) při Mezinárodní astronomické unii (IAU) vyhlašuje astrofotografickou soutěž s uzávěrkou 15. dubna 2021. Vítězné fotografie budou oceněny finančními prémiemi a navíc zpřístupněny ve formě otevřených vzdělávacích zdrojů pro učitele a žáky na celém světě. 

Astronomie je mocným vzdělávacím nástrojem, který žáky a studenty učí o postavení naší planety i nás samotných ve vesmíru. Současně představuje bránu k základním předmětům označovaným zkratkou STEM (věda, technologie, inženýrství, matematika). Jedním z cílů OAE je poskytnout učitelům astronomie po celém světě základní sbírku vysoce kvalitních vzdělávacích zdrojů. Zatímco mnoho užitečných obrázků je již k dispozici pro veřejné použití, byla identifikována řada témat souvisejících s astronomií, kde by pedagogové mohli využít podporu astrofotografů. 

Hledají se povedené snímky se vzdělávacím kontextem v následujících kategoriích: hvězdné stopy, meteorické roje, komety, úplné zatmění Měsíce, světelné znečištění, polární záře (statické snímky i časosběry), široká hvězdná pole, halo Slunce / Měsíce a časosběry galileovských měsíců obíhajících kolem Jupiteru. 

Příspěvky budou hodnoceny mezinárodním panelem astrofotografů a učitelů astronomie. Kromě estetických a technických kritérií porota pečlivě zváží vzdělávací hodnotu každého příspěvku v kontextu výuky astronomie na základních a středních školách. V každé z deseti kategorií budou oceněny tři výherní příspěvky, které si odnesou prémii ve výši 750, 500 a 250 euro za první, druhé a třetí místo. Všechny vítězné příspěvky budou publikovány v kolekci OAE astronomických výukových zdrojů pod licencí Creative Commons Attribution (CC BY) 4.0 (autoři si i nadále ponechají autorská práva k jejich snímkům).

Kompletní podmínky soutěže včetně přesnějšího popisu očekávaných výsledků v jednotlivých kategoriích si můžete přečíst zde (v angličtině).  

Své příspěvky přihlašujte do soutěže zde

Uzávěrka je 15. dubna 2021.

S dotazy ohledně soutěže se obraťte na oae-astrophoto (zavináč) astro4edu.org (v angličtině), případnou asistenci v českém jazyce hledejte u českého NAEC týmu na adrese cznaec (zavináč) sirrah.troja.mff.cuni.cz. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Úřad pro astronomické vzdělávání při Mezinárodní astronomické unii
[2] Původní stránky soutěže



O autorovi

Michal Švanda

Michal Švanda

Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph. D., (*1980) pochází z městečka Ždírec nad Doubravou na Českomoravské vrchovině, avšak od studií přesídlil do Prahy a jejího okolí. Vystudoval astronomii a astrofyziku na MFF UK, kde poté dokončil též doktorské studium ve stejném oboru. Zabývá se sluneční fyzikou, zejména dynamickým děním ve sluneční atmosféře, podpovrchových vrstvách a helioseismologií a aktivitou jiných hvězd. Pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově a v Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se v roce 2016 habilitoval. V letech 2009-2011 působil v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Katlenburg-Lindau v Německu. Astronomií, zprvu pozorovatelskou, posléze spíše „barovou“, za zabývá od svých deseti let. Slovem i písmem se pokouší o popularizaci oboru, je držitelem ceny Littera Astronomica. Před začátkem pracovní kariéry působil v organizačním týmu Letní astronomické expedice na hvězdárně v Úpici, z toho dva roky na pozici hlavního vedoucího. Kromě astronomie se zajímá o letadla, zejména ta s více než jedním motorem a řadou okýnek na každé straně. 

Štítky: Fotografická soutěž, Soutěž , Astrofotografie , Mezinárodní astronomická unie


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »