Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronauté Krteček a Andrew Feustel zvou na Týden vědy a techniky

Astronauté Krteček a Andrew Feustel zvou na Týden vědy a techniky

Andrew Feustel a Krtek.
Autor: NASA.

Na letošní Týden vědy a techniky zvou i dva renomovaní astronauté, český Krteček a americký Andrew Feustel (s českými předky). Vychutnat jejich přítomnost si budete moci prostřednictvím výstavy "Do kosmu s Krtkem", která bude k vidění každý den od 1. do 11. listopadu mezi 10. a 18. hodinou v budově Akademie věd na Národní 3 v Praze.

Výstava připomene letošní výročí pěti let od letu Krtka astronauta do vesmíru. Krteček v květnu roku 2011 letěl společně s americkým astronautem Andrewem Feustelem v raketoplánu Endeavour k Mezinárodní vesmírné stanici. K letu ho vybrala manželka astronauta Indira Feustelová,, která má ke krtečkovi vztah z dětských let díky svým českým kořenům. Právě Krtek astronaut, kterého z vesmíru nazpět přivezl Andrew Feustel, bude hlavním exponátem výstavy. Součástí expozice budou také fotografie ze života na oběžné dráze. Návštěvníci si ale též budou moci prohlédnout izolační hmotu z raketoplánu nebo zlatou folii , která chrání přístroje na družicích. Fotokoutek se záběrem vesmíru navíc umožní selfie snímky s hlavním hrdinou, Krtkem astronautem.

Sympaťák Feustel

Andrew to letos na festival bohužel nestihne, má spoustu práce s dalším letem do Vesmíru, kam se podívá už v roce 2018, každopádně na festivalu bude přítomen jeho "kolega" - zmíněný Krteček, který jej doprovázel na jeho poslední misi.  Výstava Do kosmu s krtkem se uskuteční od 1. do 11. listopadu. Mimochodem Indira Feustel má české kořeny, proto letěl do vesmíru právě Krteček a proto v pozvánce zaznívá i čeština:

Pětačtyřicetiletý geofyzik a geolog dr. Andrew Jay „Drew“ Feustel je dnes jedním z nejzkušenějších v americkém hvězdném týmu NASA. Na oběžnou dráhu kolem Země se podíval již dvakrát. Nejprve v roce 2009 v raketoplánu Atlantis při misi STS-125, kdy se osobně podílel během tří výstupů do volného kosmu na údržbě a opravě známého Hubbleova kosmického dalekohledu.

Přednášky vědeckých pracovníků v rámci Týdne vědy a techniky

  • 1. listopadu 2016 od 9 hodin; Úsvit trpasličích planet: Pluto a Ceres
    Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
    V březnu 2015 přiletěla sonda Dawn (Úsvit) k trpasličí planetě Ceres, o níž se předpokládá, že je z velké části tvořena vodním ledem. Byla to první návštěva trpasličí planety v historii. O čtyři měsíce později proletěla jiná sonda, New Horizons, okolo trpasličí planety Pluto. Co jsme se o těchto dvou ledových tělesech, které pamatují doby před 4,5 miliardami let, kdy vznikala naše Sluneční soustava, zatím dozvěděli? Zcela jistě něco fascinujícího. Další informace a místo konání.
  • 1. listopadu 2016 od 11 hodin; Solarografie: nová fotografická technika ve službě astronomii
    Mgr. Maciej Zapiór, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
    Solarografie – fotografická technika vynalezená v roce 2000 Diegem Lopezem Calvinem, Pawlem Kulou a Slawomirem Decykem umožňuje, jako jediná technika, zachycení drah Slunce na obzoru během extrémně dlouhých expozičních dob. Expoziční doby můžou dosáhnout půl roku i více. Technika ta, které všechny mozností nejsou ještě stále objevený, může být používaná kýmkoli. Vlastnoručně pripravené solarografické kamery (z každodeních objektů, třeba hliníkových plechovek), můzou být instalované v libovolných místech a tak umožňuji záznam např. míst východu Slunce, počasí, a taky lidské ativity. Další informace a místo konání.
  • 2. listopadu 2016 od 10 hodin; O rotacích a podvojnosti planetek
    Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
    Pozemními dalekohledy vidíme planetky - pozůstatky po formování Sluneční soustavy - jako pouhé body na obloze. Informace o nich se dozvídáme mimo jiné i z fotometrie - měření množství světla, které k nám odrážejí. Posledních několik desetiletí nám umožnilo z tohoto měření odvodit o planetkách a fyzikálních procesech, které je ovlivňují, řadu pozoruhodných faktů: planetky nejsou pevné bloky, ale jsou tvořeny "hromadou balvanů a prachu". Planetky se roztáčejí, až se odstředivou silou rozpadnou na dvě a někdy i na více těles. Jak jsme se toto dozvěděli z pouhého měření množství světla? Další informace a místo konání.
  • 9. listopadu 2016 od 11 hodin; Pozor, padající kamení!
    Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
    Kde se berou blízkozemní planetky a jaké nebezpečí nám od nich hrozí? Jak se objevují a jak se počítají jejich dráhy? Jaká je pravděpodobnost srážky Země s takovým nebezpečným tělesem a co by to pro život na Zemi i Zemi samotnou znamenalo? Jak se jim můžeme bránit? Další informace a místo konání.
  • 10. listopadu 2016 od 15 hodin; Černé díry v éře rentgenové astronomie a prvních detekcí gravitačních vln
    RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
    Černé díry vznikají, když se hmota zcela zhroutí vlastní tíhou. Je velmi těžké je objevit, protože z nich nemůže uniknout nic ani světlo. O jejich výskytu se tak můžeme dozvědět díky pozorování hmoty, která na ně dopadá. Zcela nově nám také umožňuje objevovat dosud nepoznané černé díry i měření gravitačních vln. Právě o různých možnostech objevování černých děr bude pojednávat tato přednáška. Je existence černých děr zcela prokázaná, jaké jsou a kde se ve vesmíru nacházejí? V závěru přednášky také nastíním, jaké odpovědi mohou přinést plánované velké mise Evropské kosmické agentury ESA, Athena (rentgenová mise) a Lisa (gravitační vlny), na jejichž přípravě se čeští vědci aktivně podílejí. Další informace a místo konání.

Dny otevřených dveří na pražském Spořilově

Pražské pracoviště AsÚ AV ČR na Spořilově. Autor: Pavel Suchan
Pražské pracoviště AsÚ AV ČR na Spořilově.
Autor: Pavel Suchan
V rámci Týdne vědy a techniky proběhnou na pražském pracovišti Astronomického ústavu ve Spořilově Dny otevřených dveří, a to v pátek a sobotu 11. a 12. listopadu. Těšit se můžete na vstutku bohatý program, během něhož si budete moci poslechnout zajímavé přednášky vědeckých pracovníků ústavu. A to konkrétně následující:

Pátek 11. listopadu 2016

  • 16:30 prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. - Galaxie a planetární soustavy v Praze a Ondřejově aneb představení oddělení galaxií a planetárních systémů

  • 17:00 RNDr. Bruno Jungwiert, Ph.D. - Proměny klasifikace galaxií

  • 18:30 Mgr. František Dinnbier - Jak hvězdy rozbíjí molekulová oblaka

  • 19:30 Mgr. Michal Bursa, Ph.D. - Proč je tak složité najít "teorii všeho"?

Sobota 12. listopadu 2016

  • 10:30 prof. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc.  - Co gravitační a další data prozrazují o tom, co je našim zrakům ukryto pod ledem Antarktidy

  • 12:00 RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D. - Černé díry v éře rentgenové astronomie a prvních detekcí gravitačních vln

Kontakt a další informace

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Tel: 226 258 411, 737 322 815

Datum a doba konání:
11. listopadu 2016, 16 – 22 hodin
12. listopadu 2016, 10 – 14 hodin
+ pro školy navíc 11. listopadu 2016, 9:30 – 13 hodin

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vědecká oddělení Astronomického ústavu AV ČR
[2] Astronomický ústav: Představujeme se
[3] Video: Dny otevřených dveří na pražském Spořilově
[4] Týden vědy a techniky 2016
[5] Nepropásněte Dny otevřených dveří Astronomického ústavu na pražském Spořilově

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Astronomický ústav AV ČR, Týden vědy a techniky


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »