Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronauté Krteček a Andrew Feustel zvou na Týden vědy a techniky

Astronauté Krteček a Andrew Feustel zvou na Týden vědy a techniky

Andrew Feustel a Krtek.
Autor: NASA.

Na letošní Týden vědy a techniky zvou i dva renomovaní astronauté, český Krteček a americký Andrew Feustel (s českými předky). Vychutnat jejich přítomnost si budete moci prostřednictvím výstavy "Do kosmu s Krtkem", která bude k vidění každý den od 1. do 11. listopadu mezi 10. a 18. hodinou v budově Akademie věd na Národní 3 v Praze.

Výstava připomene letošní výročí pěti let od letu Krtka astronauta do vesmíru. Krteček v květnu roku 2011 letěl společně s americkým astronautem Andrewem Feustelem v raketoplánu Endeavour k Mezinárodní vesmírné stanici. K letu ho vybrala manželka astronauta Indira Feustelová,, která má ke krtečkovi vztah z dětských let díky svým českým kořenům. Právě Krtek astronaut, kterého z vesmíru nazpět přivezl Andrew Feustel, bude hlavním exponátem výstavy. Součástí expozice budou také fotografie ze života na oběžné dráze. Návštěvníci si ale též budou moci prohlédnout izolační hmotu z raketoplánu nebo zlatou folii , která chrání přístroje na družicích. Fotokoutek se záběrem vesmíru navíc umožní selfie snímky s hlavním hrdinou, Krtkem astronautem.

Sympaťák Feustel

Andrew to letos na festival bohužel nestihne, má spoustu práce s dalším letem do Vesmíru, kam se podívá už v roce 2018, každopádně na festivalu bude přítomen jeho "kolega" - zmíněný Krteček, který jej doprovázel na jeho poslední misi.  Výstava Do kosmu s krtkem se uskuteční od 1. do 11. listopadu. Mimochodem Indira Feustel má české kořeny, proto letěl do vesmíru právě Krteček a proto v pozvánce zaznívá i čeština:

Pětačtyřicetiletý geofyzik a geolog dr. Andrew Jay „Drew“ Feustel je dnes jedním z nejzkušenějších v americkém hvězdném týmu NASA. Na oběžnou dráhu kolem Země se podíval již dvakrát. Nejprve v roce 2009 v raketoplánu Atlantis při misi STS-125, kdy se osobně podílel během tří výstupů do volného kosmu na údržbě a opravě známého Hubbleova kosmického dalekohledu.

Přednášky vědeckých pracovníků v rámci Týdne vědy a techniky

  • 1. listopadu 2016 od 9 hodin; Úsvit trpasličích planet: Pluto a Ceres
    Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
    V březnu 2015 přiletěla sonda Dawn (Úsvit) k trpasličí planetě Ceres, o níž se předpokládá, že je z velké části tvořena vodním ledem. Byla to první návštěva trpasličí planety v historii. O čtyři měsíce později proletěla jiná sonda, New Horizons, okolo trpasličí planety Pluto. Co jsme se o těchto dvou ledových tělesech, které pamatují doby před 4,5 miliardami let, kdy vznikala naše Sluneční soustava, zatím dozvěděli? Zcela jistě něco fascinujícího. Další informace a místo konání.
  • 1. listopadu 2016 od 11 hodin; Solarografie: nová fotografická technika ve službě astronomii
    Mgr. Maciej Zapiór, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
    Solarografie – fotografická technika vynalezená v roce 2000 Diegem Lopezem Calvinem, Pawlem Kulou a Slawomirem Decykem umožňuje, jako jediná technika, zachycení drah Slunce na obzoru během extrémně dlouhých expozičních dob. Expoziční doby můžou dosáhnout půl roku i více. Technika ta, které všechny mozností nejsou ještě stále objevený, může být používaná kýmkoli. Vlastnoručně pripravené solarografické kamery (z každodeních objektů, třeba hliníkových plechovek), můzou být instalované v libovolných místech a tak umožňuji záznam např. míst východu Slunce, počasí, a taky lidské ativity. Další informace a místo konání.
  • 2. listopadu 2016 od 10 hodin; O rotacích a podvojnosti planetek
    Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
    Pozemními dalekohledy vidíme planetky - pozůstatky po formování Sluneční soustavy - jako pouhé body na obloze. Informace o nich se dozvídáme mimo jiné i z fotometrie - měření množství světla, které k nám odrážejí. Posledních několik desetiletí nám umožnilo z tohoto měření odvodit o planetkách a fyzikálních procesech, které je ovlivňují, řadu pozoruhodných faktů: planetky nejsou pevné bloky, ale jsou tvořeny "hromadou balvanů a prachu". Planetky se roztáčejí, až se odstředivou silou rozpadnou na dvě a někdy i na více těles. Jak jsme se toto dozvěděli z pouhého měření množství světla? Další informace a místo konání.
  • 9. listopadu 2016 od 11 hodin; Pozor, padající kamení!
    Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
    Kde se berou blízkozemní planetky a jaké nebezpečí nám od nich hrozí? Jak se objevují a jak se počítají jejich dráhy? Jaká je pravděpodobnost srážky Země s takovým nebezpečným tělesem a co by to pro život na Zemi i Zemi samotnou znamenalo? Jak se jim můžeme bránit? Další informace a místo konání.
  • 10. listopadu 2016 od 15 hodin; Černé díry v éře rentgenové astronomie a prvních detekcí gravitačních vln
    RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
    Černé díry vznikají, když se hmota zcela zhroutí vlastní tíhou. Je velmi těžké je objevit, protože z nich nemůže uniknout nic ani světlo. O jejich výskytu se tak můžeme dozvědět díky pozorování hmoty, která na ně dopadá. Zcela nově nám také umožňuje objevovat dosud nepoznané černé díry i měření gravitačních vln. Právě o různých možnostech objevování černých děr bude pojednávat tato přednáška. Je existence černých děr zcela prokázaná, jaké jsou a kde se ve vesmíru nacházejí? V závěru přednášky také nastíním, jaké odpovědi mohou přinést plánované velké mise Evropské kosmické agentury ESA, Athena (rentgenová mise) a Lisa (gravitační vlny), na jejichž přípravě se čeští vědci aktivně podílejí. Další informace a místo konání.

Dny otevřených dveří na pražském Spořilově

Pražské pracoviště AsÚ AV ČR na Spořilově. Autor: Pavel Suchan
Pražské pracoviště AsÚ AV ČR na Spořilově.
Autor: Pavel Suchan
V rámci Týdne vědy a techniky proběhnou na pražském pracovišti Astronomického ústavu ve Spořilově Dny otevřených dveří, a to v pátek a sobotu 11. a 12. listopadu. Těšit se můžete na vstutku bohatý program, během něhož si budete moci poslechnout zajímavé přednášky vědeckých pracovníků ústavu. A to konkrétně následující:

Pátek 11. listopadu 2016

  • 16:30 prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. - Galaxie a planetární soustavy v Praze a Ondřejově aneb představení oddělení galaxií a planetárních systémů

  • 17:00 RNDr. Bruno Jungwiert, Ph.D. - Proměny klasifikace galaxií

  • 18:30 Mgr. František Dinnbier - Jak hvězdy rozbíjí molekulová oblaka

  • 19:30 Mgr. Michal Bursa, Ph.D. - Proč je tak složité najít "teorii všeho"?

Sobota 12. listopadu 2016

  • 10:30 prof. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc.  - Co gravitační a další data prozrazují o tom, co je našim zrakům ukryto pod ledem Antarktidy

  • 12:00 RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D. - Černé díry v éře rentgenové astronomie a prvních detekcí gravitačních vln

Kontakt a další informace

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Tel: 226 258 411, 737 322 815

Datum a doba konání:
11. listopadu 2016, 16 – 22 hodin
12. listopadu 2016, 10 – 14 hodin
+ pro školy navíc 11. listopadu 2016, 9:30 – 13 hodin

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vědecká oddělení Astronomického ústavu AV ČR
[2] Astronomický ústav: Představujeme se
[3] Video: Dny otevřených dveří na pražském Spořilově
[4] Týden vědy a techniky 2016
[5] Nepropásněte Dny otevřených dveří Astronomického ústavu na pražském Spořilově

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Astronomický ústav AV ČR, Týden vědy a techniky


17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac v prvej štvrti

Mesiac vo farbe, farby sú zvýraznené nastavením väčšej farebnej sýtosti. Niektoré vyvrelé horniny sú sfarbené do modra

Další informace »