Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronauté Krteček a Andrew Feustel zvou na Týden vědy a techniky

Astronauté Krteček a Andrew Feustel zvou na Týden vědy a techniky

Andrew Feustel a Krtek.
Autor: NASA.

Na letošní Týden vědy a techniky zvou i dva renomovaní astronauté, český Krteček a americký Andrew Feustel (s českými předky). Vychutnat jejich přítomnost si budete moci prostřednictvím výstavy "Do kosmu s Krtkem", která bude k vidění každý den od 1. do 11. listopadu mezi 10. a 18. hodinou v budově Akademie věd na Národní 3 v Praze.

Výstava připomene letošní výročí pěti let od letu Krtka astronauta do vesmíru. Krteček v květnu roku 2011 letěl společně s americkým astronautem Andrewem Feustelem v raketoplánu Endeavour k Mezinárodní vesmírné stanici. K letu ho vybrala manželka astronauta Indira Feustelová,, která má ke krtečkovi vztah z dětských let díky svým českým kořenům. Právě Krtek astronaut, kterého z vesmíru nazpět přivezl Andrew Feustel, bude hlavním exponátem výstavy. Součástí expozice budou také fotografie ze života na oběžné dráze. Návštěvníci si ale též budou moci prohlédnout izolační hmotu z raketoplánu nebo zlatou folii , která chrání přístroje na družicích. Fotokoutek se záběrem vesmíru navíc umožní selfie snímky s hlavním hrdinou, Krtkem astronautem.

Sympaťák Feustel

Andrew to letos na festival bohužel nestihne, má spoustu práce s dalším letem do Vesmíru, kam se podívá už v roce 2018, každopádně na festivalu bude přítomen jeho "kolega" - zmíněný Krteček, který jej doprovázel na jeho poslední misi.  Výstava Do kosmu s krtkem se uskuteční od 1. do 11. listopadu. Mimochodem Indira Feustel má české kořeny, proto letěl do vesmíru právě Krteček a proto v pozvánce zaznívá i čeština:

Pětačtyřicetiletý geofyzik a geolog dr. Andrew Jay „Drew“ Feustel je dnes jedním z nejzkušenějších v americkém hvězdném týmu NASA. Na oběžnou dráhu kolem Země se podíval již dvakrát. Nejprve v roce 2009 v raketoplánu Atlantis při misi STS-125, kdy se osobně podílel během tří výstupů do volného kosmu na údržbě a opravě známého Hubbleova kosmického dalekohledu.

Přednášky vědeckých pracovníků v rámci Týdne vědy a techniky

  • 1. listopadu 2016 od 9 hodin; Úsvit trpasličích planet: Pluto a Ceres
    Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
    V březnu 2015 přiletěla sonda Dawn (Úsvit) k trpasličí planetě Ceres, o níž se předpokládá, že je z velké části tvořena vodním ledem. Byla to první návštěva trpasličí planety v historii. O čtyři měsíce později proletěla jiná sonda, New Horizons, okolo trpasličí planety Pluto. Co jsme se o těchto dvou ledových tělesech, které pamatují doby před 4,5 miliardami let, kdy vznikala naše Sluneční soustava, zatím dozvěděli? Zcela jistě něco fascinujícího. Další informace a místo konání.
  • 1. listopadu 2016 od 11 hodin; Solarografie: nová fotografická technika ve službě astronomii
    Mgr. Maciej Zapiór, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
    Solarografie – fotografická technika vynalezená v roce 2000 Diegem Lopezem Calvinem, Pawlem Kulou a Slawomirem Decykem umožňuje, jako jediná technika, zachycení drah Slunce na obzoru během extrémně dlouhých expozičních dob. Expoziční doby můžou dosáhnout půl roku i více. Technika ta, které všechny mozností nejsou ještě stále objevený, může být používaná kýmkoli. Vlastnoručně pripravené solarografické kamery (z každodeních objektů, třeba hliníkových plechovek), můzou být instalované v libovolných místech a tak umožňuji záznam např. míst východu Slunce, počasí, a taky lidské ativity. Další informace a místo konání.
  • 2. listopadu 2016 od 10 hodin; O rotacích a podvojnosti planetek
    Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
    Pozemními dalekohledy vidíme planetky - pozůstatky po formování Sluneční soustavy - jako pouhé body na obloze. Informace o nich se dozvídáme mimo jiné i z fotometrie - měření množství světla, které k nám odrážejí. Posledních několik desetiletí nám umožnilo z tohoto měření odvodit o planetkách a fyzikálních procesech, které je ovlivňují, řadu pozoruhodných faktů: planetky nejsou pevné bloky, ale jsou tvořeny "hromadou balvanů a prachu". Planetky se roztáčejí, až se odstředivou silou rozpadnou na dvě a někdy i na více těles. Jak jsme se toto dozvěděli z pouhého měření množství světla? Další informace a místo konání.
  • 9. listopadu 2016 od 11 hodin; Pozor, padající kamení!
    Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
    Kde se berou blízkozemní planetky a jaké nebezpečí nám od nich hrozí? Jak se objevují a jak se počítají jejich dráhy? Jaká je pravděpodobnost srážky Země s takovým nebezpečným tělesem a co by to pro život na Zemi i Zemi samotnou znamenalo? Jak se jim můžeme bránit? Další informace a místo konání.
  • 10. listopadu 2016 od 15 hodin; Černé díry v éře rentgenové astronomie a prvních detekcí gravitačních vln
    RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
    Černé díry vznikají, když se hmota zcela zhroutí vlastní tíhou. Je velmi těžké je objevit, protože z nich nemůže uniknout nic ani světlo. O jejich výskytu se tak můžeme dozvědět díky pozorování hmoty, která na ně dopadá. Zcela nově nám také umožňuje objevovat dosud nepoznané černé díry i měření gravitačních vln. Právě o různých možnostech objevování černých děr bude pojednávat tato přednáška. Je existence černých děr zcela prokázaná, jaké jsou a kde se ve vesmíru nacházejí? V závěru přednášky také nastíním, jaké odpovědi mohou přinést plánované velké mise Evropské kosmické agentury ESA, Athena (rentgenová mise) a Lisa (gravitační vlny), na jejichž přípravě se čeští vědci aktivně podílejí. Další informace a místo konání.

Dny otevřených dveří na pražském Spořilově

Pražské pracoviště AsÚ AV ČR na Spořilově. Autor: Pavel Suchan
Pražské pracoviště AsÚ AV ČR na Spořilově.
Autor: Pavel Suchan
V rámci Týdne vědy a techniky proběhnou na pražském pracovišti Astronomického ústavu ve Spořilově Dny otevřených dveří, a to v pátek a sobotu 11. a 12. listopadu. Těšit se můžete na vstutku bohatý program, během něhož si budete moci poslechnout zajímavé přednášky vědeckých pracovníků ústavu. A to konkrétně následující:

Pátek 11. listopadu 2016

  • 16:30 prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. - Galaxie a planetární soustavy v Praze a Ondřejově aneb představení oddělení galaxií a planetárních systémů

  • 17:00 RNDr. Bruno Jungwiert, Ph.D. - Proměny klasifikace galaxií

  • 18:30 Mgr. František Dinnbier - Jak hvězdy rozbíjí molekulová oblaka

  • 19:30 Mgr. Michal Bursa, Ph.D. - Proč je tak složité najít "teorii všeho"?

Sobota 12. listopadu 2016

  • 10:30 prof. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc.  - Co gravitační a další data prozrazují o tom, co je našim zrakům ukryto pod ledem Antarktidy

  • 12:00 RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D. - Černé díry v éře rentgenové astronomie a prvních detekcí gravitačních vln

Kontakt a další informace

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Tel: 226 258 411, 737 322 815

Datum a doba konání:
11. listopadu 2016, 16 – 22 hodin
12. listopadu 2016, 10 – 14 hodin
+ pro školy navíc 11. listopadu 2016, 9:30 – 13 hodin

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vědecká oddělení Astronomického ústavu AV ČR
[2] Astronomický ústav: Představujeme se
[3] Video: Dny otevřených dveří na pražském Spořilově
[4] Týden vědy a techniky 2016
[5] Nepropásněte Dny otevřených dveří Astronomického ústavu na pražském Spořilově

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Astronomický ústav AV ČR, Týden vědy a techniky


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »