Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronauté Krteček a Andrew Feustel zvou na Týden vědy a techniky

Astronauté Krteček a Andrew Feustel zvou na Týden vědy a techniky

Andrew Feustel a Krtek.
Autor: NASA.

Na letošní Týden vědy a techniky zvou i dva renomovaní astronauté, český Krteček a americký Andrew Feustel (s českými předky). Vychutnat jejich přítomnost si budete moci prostřednictvím výstavy "Do kosmu s Krtkem", která bude k vidění každý den od 1. do 11. listopadu mezi 10. a 18. hodinou v budově Akademie věd na Národní 3 v Praze.

Výstava připomene letošní výročí pěti let od letu Krtka astronauta do vesmíru. Krteček v květnu roku 2011 letěl společně s americkým astronautem Andrewem Feustelem v raketoplánu Endeavour k Mezinárodní vesmírné stanici. K letu ho vybrala manželka astronauta Indira Feustelová,, která má ke krtečkovi vztah z dětských let díky svým českým kořenům. Právě Krtek astronaut, kterého z vesmíru nazpět přivezl Andrew Feustel, bude hlavním exponátem výstavy. Součástí expozice budou také fotografie ze života na oběžné dráze. Návštěvníci si ale též budou moci prohlédnout izolační hmotu z raketoplánu nebo zlatou folii , která chrání přístroje na družicích. Fotokoutek se záběrem vesmíru navíc umožní selfie snímky s hlavním hrdinou, Krtkem astronautem.

Sympaťák Feustel

Andrew to letos na festival bohužel nestihne, má spoustu práce s dalším letem do Vesmíru, kam se podívá už v roce 2018, každopádně na festivalu bude přítomen jeho "kolega" - zmíněný Krteček, který jej doprovázel na jeho poslední misi.  Výstava Do kosmu s krtkem se uskuteční od 1. do 11. listopadu. Mimochodem Indira Feustel má české kořeny, proto letěl do vesmíru právě Krteček a proto v pozvánce zaznívá i čeština:

Pětačtyřicetiletý geofyzik a geolog dr. Andrew Jay „Drew“ Feustel je dnes jedním z nejzkušenějších v americkém hvězdném týmu NASA. Na oběžnou dráhu kolem Země se podíval již dvakrát. Nejprve v roce 2009 v raketoplánu Atlantis při misi STS-125, kdy se osobně podílel během tří výstupů do volného kosmu na údržbě a opravě známého Hubbleova kosmického dalekohledu.

Přednášky vědeckých pracovníků v rámci Týdne vědy a techniky

  • 1. listopadu 2016 od 9 hodin; Úsvit trpasličích planet: Pluto a Ceres
    Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
    V březnu 2015 přiletěla sonda Dawn (Úsvit) k trpasličí planetě Ceres, o níž se předpokládá, že je z velké části tvořena vodním ledem. Byla to první návštěva trpasličí planety v historii. O čtyři měsíce později proletěla jiná sonda, New Horizons, okolo trpasličí planety Pluto. Co jsme se o těchto dvou ledových tělesech, které pamatují doby před 4,5 miliardami let, kdy vznikala naše Sluneční soustava, zatím dozvěděli? Zcela jistě něco fascinujícího. Další informace a místo konání.
  • 1. listopadu 2016 od 11 hodin; Solarografie: nová fotografická technika ve službě astronomii
    Mgr. Maciej Zapiór, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
    Solarografie – fotografická technika vynalezená v roce 2000 Diegem Lopezem Calvinem, Pawlem Kulou a Slawomirem Decykem umožňuje, jako jediná technika, zachycení drah Slunce na obzoru během extrémně dlouhých expozičních dob. Expoziční doby můžou dosáhnout půl roku i více. Technika ta, které všechny mozností nejsou ještě stále objevený, může být používaná kýmkoli. Vlastnoručně pripravené solarografické kamery (z každodeních objektů, třeba hliníkových plechovek), můzou být instalované v libovolných místech a tak umožňuji záznam např. míst východu Slunce, počasí, a taky lidské ativity. Další informace a místo konání.
  • 2. listopadu 2016 od 10 hodin; O rotacích a podvojnosti planetek
    Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
    Pozemními dalekohledy vidíme planetky - pozůstatky po formování Sluneční soustavy - jako pouhé body na obloze. Informace o nich se dozvídáme mimo jiné i z fotometrie - měření množství světla, které k nám odrážejí. Posledních několik desetiletí nám umožnilo z tohoto měření odvodit o planetkách a fyzikálních procesech, které je ovlivňují, řadu pozoruhodných faktů: planetky nejsou pevné bloky, ale jsou tvořeny "hromadou balvanů a prachu". Planetky se roztáčejí, až se odstředivou silou rozpadnou na dvě a někdy i na více těles. Jak jsme se toto dozvěděli z pouhého měření množství světla? Další informace a místo konání.
  • 9. listopadu 2016 od 11 hodin; Pozor, padající kamení!
    Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
    Kde se berou blízkozemní planetky a jaké nebezpečí nám od nich hrozí? Jak se objevují a jak se počítají jejich dráhy? Jaká je pravděpodobnost srážky Země s takovým nebezpečným tělesem a co by to pro život na Zemi i Zemi samotnou znamenalo? Jak se jim můžeme bránit? Další informace a místo konání.
  • 10. listopadu 2016 od 15 hodin; Černé díry v éře rentgenové astronomie a prvních detekcí gravitačních vln
    RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
    Černé díry vznikají, když se hmota zcela zhroutí vlastní tíhou. Je velmi těžké je objevit, protože z nich nemůže uniknout nic ani světlo. O jejich výskytu se tak můžeme dozvědět díky pozorování hmoty, která na ně dopadá. Zcela nově nám také umožňuje objevovat dosud nepoznané černé díry i měření gravitačních vln. Právě o různých možnostech objevování černých děr bude pojednávat tato přednáška. Je existence černých děr zcela prokázaná, jaké jsou a kde se ve vesmíru nacházejí? V závěru přednášky také nastíním, jaké odpovědi mohou přinést plánované velké mise Evropské kosmické agentury ESA, Athena (rentgenová mise) a Lisa (gravitační vlny), na jejichž přípravě se čeští vědci aktivně podílejí. Další informace a místo konání.

Dny otevřených dveří na pražském Spořilově

Pražské pracoviště AsÚ AV ČR na Spořilově. Autor: Pavel Suchan
Pražské pracoviště AsÚ AV ČR na Spořilově.
Autor: Pavel Suchan
V rámci Týdne vědy a techniky proběhnou na pražském pracovišti Astronomického ústavu ve Spořilově Dny otevřených dveří, a to v pátek a sobotu 11. a 12. listopadu. Těšit se můžete na vstutku bohatý program, během něhož si budete moci poslechnout zajímavé přednášky vědeckých pracovníků ústavu. A to konkrétně následující:

Pátek 11. listopadu 2016

  • 16:30 prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. - Galaxie a planetární soustavy v Praze a Ondřejově aneb představení oddělení galaxií a planetárních systémů

  • 17:00 RNDr. Bruno Jungwiert, Ph.D. - Proměny klasifikace galaxií

  • 18:30 Mgr. František Dinnbier - Jak hvězdy rozbíjí molekulová oblaka

  • 19:30 Mgr. Michal Bursa, Ph.D. - Proč je tak složité najít "teorii všeho"?

Sobota 12. listopadu 2016

  • 10:30 prof. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc.  - Co gravitační a další data prozrazují o tom, co je našim zrakům ukryto pod ledem Antarktidy

  • 12:00 RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D. - Černé díry v éře rentgenové astronomie a prvních detekcí gravitačních vln

Kontakt a další informace

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Tel: 226 258 411, 737 322 815

Datum a doba konání:
11. listopadu 2016, 16 – 22 hodin
12. listopadu 2016, 10 – 14 hodin
+ pro školy navíc 11. listopadu 2016, 9:30 – 13 hodin

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vědecká oddělení Astronomického ústavu AV ČR
[2] Astronomický ústav: Představujeme se
[3] Video: Dny otevřených dveří na pražském Spořilově
[4] Týden vědy a techniky 2016
[5] Nepropásněte Dny otevřených dveří Astronomického ústavu na pražském Spořilově

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Astronomický ústav AV ČR, Týden vědy a techniky


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »