Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Austrálie uzavřela strategické partnerství s ESO
Jiří Srba Vytisknout článek

Austrálie uzavřela strategické partnerství s ESO

Arthur Sinodinos a Tim de Zeeuw podepisují dohodu mezi Austrálií a ESO
Autor: Australian Government

Zástupci ESO a Austrálie v Canbeře slavnostně podepsali dohodu o desetiletém strategickém partnerství, které dále posílí vědecké i technické programy ESO a australským astronomům i průmyslu umožní přístup na observatoře La Silla a Paranal. Zároveň by se mohlo jednat o první krok k plnohodnotnému členství Austrálie v ESO.

V květnu letošního roku oznámila australská vláda záměr vyjednat strategické partnerství s ESO a poskytnout tak australským astronomům přístup k prvotřídní vědecké infrastruktuře, kterou ESO disponuje (ann17023). Toto partnerství dnes podpisem smlouvy dostalo formální obrysy a dohoda ihned také vstoupila v platnost. Austrálie tak bude po následujících deset let finančně podporovat aktivity ESO a následně se může stát plnohodnotným členským státem. Navržené partnerství bylo jednomyslně odsouhlaseno Radou ESO (ESO Council).

Dohoda byla slavnostně podepsána na půdě Australské národní university v Canbeře (Australian National University, ANU) v průběhu výročního setkání Australské astronomické společnosti (Astronomical Society of Australia). Úvodním projevem slavnost zahájil nositel Nobelovy ceny a vicekancléř ANU Brian Schmidt. Se svými projevy při této příležitosti vystoupili také generální ředitel ESO Tim de Zeeuw a australský ministr průmyslu, inovací a vědy Arthur Sinodinos, kteří následně dohodu podepsali. Slavnostnímu podpisu byli přítomni členové vedení ESO, zástupci australského ministerstva průmyslu, inovací a vědy i další významní hosté.

Senátor Arthur Sinodinos ve svém projevu řekl: „Partnerství s organizací světového významu, jakou ESO bezesporu je, umožní Austrálii uchovat si významné postavení na poli výzkumu i v éře globální astronomie. Nabízí rozhodující příležitosti pro Australský technický i vědecký přínos, bude stimulovat mezinárodní výzkum a spolupráci v oblasti průmyslu.“

Dnes podepisujeme strategickou dohodu, která australským astronomům – ale i technickým institutům a průmyslu – poskytne přístup k astronomickým observatořím ESO,“ dodal generální ředitel ESO Tim de Zeeuw. „Spojenectví mezi Austrálií a ESO bylo mým úkolem po dlouhých dvacet let a jsem rád, že se dnes stává skutečností.“

Dohoda o partnerství australským astronomům umožní podílet se na veškerých aktivitách vztahujících se k činnosti observatoří La Silla a Paranal – především k dalekohledům systému VLT (Very Large Telescope), interferometru VLTI (Very Large Telescope Interferometer), přehlídkovým teleskopům VISTA a VST, ale také dalekohledům ESO 3.6-metre telescope nebo NTT (New Technology Telescope). Partnerství rovněž otevírá nové příležitosti pro australské vědce i průmysl. Nyní mohou spolupracovat s institucemi ostatních členských států ESO na vývoji nových přístrojů pro tyto observatoře.

Zkušenosti australských vědců a inženýrů s vývojem přístrojového vybavení – včetně pokročilých systémů adaptivní optiky nebo technologií vláknové optiky – se blízce setkávají s požadavky programů ESO. Austrálie naopak získá přístup k průmyslovým, přístrojovým a vědeckým příležitostem na observatořích La Silla a Paranal, jelikož bude v otázkách rozvoje těchto observatoří vystupovat v podstatě jako plnoprávný člen ESO. Výsledky tohoto partnerství jsou dychtivě očekávány celou komunitou ESO.

Tim de Zeeuw k tomu dodává: „Australský příspěvek k tomuto partnerství ESO posílí. Zařízení ESO umožní australským vědcům učinit mnoho objevů a podílet se na vývoji příští generace technicky vyspělých přístrojů, z jejichž výkonu bude těžit věda a technologie celého světa. Věřím, že se zároveň jedná o krok k plnému členství Austrálie v ESO, které přijde.“

Austrálie má dlouhou a bohatou historii mezinárodně uznávaného astronomického výzkumu. Její již nyní velmi aktivní a úspěšná komunita astronomů bude nepochybně těžit z trvalého přístupu ke špičkovým zařízením ESO. Tato spolupráce povede ke stěžejním pokrokům na poli vědy a technologií, kterých by samostatně ani jedna ze stran nebyla schopná dosáhnout.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Randal Markey; Office of the Minister for Industry, Innovation and Science; Parliament House, Canberra ACT, Australia; Tel.: +61 2 6277 7070; Email: randal.markey@industry.gov.au

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1721



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Tisková zpráva ESO


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »