Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Austrálie uzavřela strategické partnerství s ESO
Jiří Srba Vytisknout článek

Austrálie uzavřela strategické partnerství s ESO

Arthur Sinodinos a Tim de Zeeuw podepisují dohodu mezi Austrálií a ESO
Autor: Australian Government

Zástupci ESO a Austrálie v Canbeře slavnostně podepsali dohodu o desetiletém strategickém partnerství, které dále posílí vědecké i technické programy ESO a australským astronomům i průmyslu umožní přístup na observatoře La Silla a Paranal. Zároveň by se mohlo jednat o první krok k plnohodnotnému členství Austrálie v ESO.

V květnu letošního roku oznámila australská vláda záměr vyjednat strategické partnerství s ESO a poskytnout tak australským astronomům přístup k prvotřídní vědecké infrastruktuře, kterou ESO disponuje (ann17023). Toto partnerství dnes podpisem smlouvy dostalo formální obrysy a dohoda ihned také vstoupila v platnost. Austrálie tak bude po následujících deset let finančně podporovat aktivity ESO a následně se může stát plnohodnotným členským státem. Navržené partnerství bylo jednomyslně odsouhlaseno Radou ESO (ESO Council).

Dohoda byla slavnostně podepsána na půdě Australské národní university v Canbeře (Australian National University, ANU) v průběhu výročního setkání Australské astronomické společnosti (Astronomical Society of Australia). Úvodním projevem slavnost zahájil nositel Nobelovy ceny a vicekancléř ANU Brian Schmidt. Se svými projevy při této příležitosti vystoupili také generální ředitel ESO Tim de Zeeuw a australský ministr průmyslu, inovací a vědy Arthur Sinodinos, kteří následně dohodu podepsali. Slavnostnímu podpisu byli přítomni členové vedení ESO, zástupci australského ministerstva průmyslu, inovací a vědy i další významní hosté.

Senátor Arthur Sinodinos ve svém projevu řekl: „Partnerství s organizací světového významu, jakou ESO bezesporu je, umožní Austrálii uchovat si významné postavení na poli výzkumu i v éře globální astronomie. Nabízí rozhodující příležitosti pro Australský technický i vědecký přínos, bude stimulovat mezinárodní výzkum a spolupráci v oblasti průmyslu.“

Dnes podepisujeme strategickou dohodu, která australským astronomům – ale i technickým institutům a průmyslu – poskytne přístup k astronomickým observatořím ESO,“ dodal generální ředitel ESO Tim de Zeeuw. „Spojenectví mezi Austrálií a ESO bylo mým úkolem po dlouhých dvacet let a jsem rád, že se dnes stává skutečností.“

Dohoda o partnerství australským astronomům umožní podílet se na veškerých aktivitách vztahujících se k činnosti observatoří La Silla a Paranal – především k dalekohledům systému VLT (Very Large Telescope), interferometru VLTI (Very Large Telescope Interferometer), přehlídkovým teleskopům VISTA a VST, ale také dalekohledům ESO 3.6-metre telescope nebo NTT (New Technology Telescope). Partnerství rovněž otevírá nové příležitosti pro australské vědce i průmysl. Nyní mohou spolupracovat s institucemi ostatních členských států ESO na vývoji nových přístrojů pro tyto observatoře.

Zkušenosti australských vědců a inženýrů s vývojem přístrojového vybavení – včetně pokročilých systémů adaptivní optiky nebo technologií vláknové optiky – se blízce setkávají s požadavky programů ESO. Austrálie naopak získá přístup k průmyslovým, přístrojovým a vědeckým příležitostem na observatořích La Silla a Paranal, jelikož bude v otázkách rozvoje těchto observatoří vystupovat v podstatě jako plnoprávný člen ESO. Výsledky tohoto partnerství jsou dychtivě očekávány celou komunitou ESO.

Tim de Zeeuw k tomu dodává: „Australský příspěvek k tomuto partnerství ESO posílí. Zařízení ESO umožní australským vědcům učinit mnoho objevů a podílet se na vývoji příští generace technicky vyspělých přístrojů, z jejichž výkonu bude těžit věda a technologie celého světa. Věřím, že se zároveň jedná o krok k plnému členství Austrálie v ESO, které přijde.“

Austrálie má dlouhou a bohatou historii mezinárodně uznávaného astronomického výzkumu. Její již nyní velmi aktivní a úspěšná komunita astronomů bude nepochybně těžit z trvalého přístupu ke špičkovým zařízením ESO. Tato spolupráce povede ke stěžejním pokrokům na poli vědy a technologií, kterých by samostatně ani jedna ze stran nebyla schopná dosáhnout.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Randal Markey; Office of the Minister for Industry, Innovation and Science; Parliament House, Canberra ACT, Australia; Tel.: +61 2 6277 7070; Email: randal.markey@industry.gov.au

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1721



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Tisková zpráva ESO


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »