Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Austrálie uzavřela strategické partnerství s ESO
Jiří Srba Vytisknout článek

Austrálie uzavřela strategické partnerství s ESO

Arthur Sinodinos a Tim de Zeeuw podepisují dohodu mezi Austrálií a ESO
Autor: Australian Government

Zástupci ESO a Austrálie v Canbeře slavnostně podepsali dohodu o desetiletém strategickém partnerství, které dále posílí vědecké i technické programy ESO a australským astronomům i průmyslu umožní přístup na observatoře La Silla a Paranal. Zároveň by se mohlo jednat o první krok k plnohodnotnému členství Austrálie v ESO.

V květnu letošního roku oznámila australská vláda záměr vyjednat strategické partnerství s ESO a poskytnout tak australským astronomům přístup k prvotřídní vědecké infrastruktuře, kterou ESO disponuje (ann17023). Toto partnerství dnes podpisem smlouvy dostalo formální obrysy a dohoda ihned také vstoupila v platnost. Austrálie tak bude po následujících deset let finančně podporovat aktivity ESO a následně se může stát plnohodnotným členským státem. Navržené partnerství bylo jednomyslně odsouhlaseno Radou ESO (ESO Council).

Dohoda byla slavnostně podepsána na půdě Australské národní university v Canbeře (Australian National University, ANU) v průběhu výročního setkání Australské astronomické společnosti (Astronomical Society of Australia). Úvodním projevem slavnost zahájil nositel Nobelovy ceny a vicekancléř ANU Brian Schmidt. Se svými projevy při této příležitosti vystoupili také generální ředitel ESO Tim de Zeeuw a australský ministr průmyslu, inovací a vědy Arthur Sinodinos, kteří následně dohodu podepsali. Slavnostnímu podpisu byli přítomni členové vedení ESO, zástupci australského ministerstva průmyslu, inovací a vědy i další významní hosté.

Senátor Arthur Sinodinos ve svém projevu řekl: „Partnerství s organizací světového významu, jakou ESO bezesporu je, umožní Austrálii uchovat si významné postavení na poli výzkumu i v éře globální astronomie. Nabízí rozhodující příležitosti pro Australský technický i vědecký přínos, bude stimulovat mezinárodní výzkum a spolupráci v oblasti průmyslu.“

Dnes podepisujeme strategickou dohodu, která australským astronomům – ale i technickým institutům a průmyslu – poskytne přístup k astronomickým observatořím ESO,“ dodal generální ředitel ESO Tim de Zeeuw. „Spojenectví mezi Austrálií a ESO bylo mým úkolem po dlouhých dvacet let a jsem rád, že se dnes stává skutečností.“

Dohoda o partnerství australským astronomům umožní podílet se na veškerých aktivitách vztahujících se k činnosti observatoří La Silla a Paranal – především k dalekohledům systému VLT (Very Large Telescope), interferometru VLTI (Very Large Telescope Interferometer), přehlídkovým teleskopům VISTA a VST, ale také dalekohledům ESO 3.6-metre telescope nebo NTT (New Technology Telescope). Partnerství rovněž otevírá nové příležitosti pro australské vědce i průmysl. Nyní mohou spolupracovat s institucemi ostatních členských států ESO na vývoji nových přístrojů pro tyto observatoře.

Zkušenosti australských vědců a inženýrů s vývojem přístrojového vybavení – včetně pokročilých systémů adaptivní optiky nebo technologií vláknové optiky – se blízce setkávají s požadavky programů ESO. Austrálie naopak získá přístup k průmyslovým, přístrojovým a vědeckým příležitostem na observatořích La Silla a Paranal, jelikož bude v otázkách rozvoje těchto observatoří vystupovat v podstatě jako plnoprávný člen ESO. Výsledky tohoto partnerství jsou dychtivě očekávány celou komunitou ESO.

Tim de Zeeuw k tomu dodává: „Australský příspěvek k tomuto partnerství ESO posílí. Zařízení ESO umožní australským vědcům učinit mnoho objevů a podílet se na vývoji příští generace technicky vyspělých přístrojů, z jejichž výkonu bude těžit věda a technologie celého světa. Věřím, že se zároveň jedná o krok k plnému členství Austrálie v ESO, které přijde.“

Austrálie má dlouhou a bohatou historii mezinárodně uznávaného astronomického výzkumu. Její již nyní velmi aktivní a úspěšná komunita astronomů bude nepochybně těžit z trvalého přístupu ke špičkovým zařízením ESO. Tato spolupráce povede ke stěžejním pokrokům na poli vědy a technologií, kterých by samostatně ani jedna ze stran nebyla schopná dosáhnout.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Randal Markey; Office of the Minister for Industry, Innovation and Science; Parliament House, Canberra ACT, Australia; Tel.: +61 2 6277 7070; Email: randal.markey@industry.gov.au

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1721



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Tisková zpráva ESO


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »