Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Čtvrtý summit Pacifické aliance se uskutečnil na observatoři ESO Paranal
Jiří Srba Vytisknout článek

Čtvrtý summit Pacifické aliance se uskutečnil na observatoři ESO Paranal

eso1223
eso1223

Čtveřice prezidentů se setkala na Paranalu, aby podepsala dohodu Pacifické aliance

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (023/2012): Prezidenti Chile, Kolumbie, Mexika a Peru se setkali na observatoři ESO Paranal v chilské poušti Atacama, aby si na vlastní oči prohlédli unikátní dalekohledy a technologie vlajkové lodi ESO. Paranal byl vybrán jako místo konání čtvrtého summitu Pacifické aliance, na kterém byla ratifikována rámcová smlouva tohoto uskupení.

V rámci čtvrtého summitu Pacifické aliance se ve středu 6. června 2012 na observatoři ESO Paranal setkali čtyři prezidenti - Sebastián Piñera (Chile), Juan Manuel Santos (Kolumbie), Felipe Calderón (Mexika) a Ollanta Humala (Peru). Setkání se jako pozorovatelé zúčastnili José Enrique Castillo (ministr zahraničí Kostariky) a Francisco Álvarez De Soto (náměstek panamského ministra zahraničních věcí). Kanadský ministr zahraničí John Baird, japonský velvyslanec v Chile Hidenori Murakami a australská velvyslankyně v Chile Virginia Greville, se summitu byli přítomni jako hosté. Tato návštěva byla zdaleka největším setkáním vysokých představitelů, jaké se kdy uskutečnilo na observatořích ESO.

Cílem tohoto summitu byla ratifikace rámcové smlouvy Pacifické aliance, která formalizuje vzájemné vztahy čtveřice prvně jmenovaných latinsko-amerických zemí.

Prezident Piñera v doprovodu své ženy, prezident ESO Council Xavier Barcons, generální ředitel ESO Tim de Zeeuw, zástupce ESO v Chile Massim Tarenghi a ředitel observatoře Andreas Kaufer, nejprve přivítali své hosty.

"Pro ESO je velikou ctí přivítat takové hosty. Jsme hrdí, že Paranal byl zvolen jako místo konání takto důležitého setkání pro celý region, a je nám potěšením prezentovat naší práci na takto vysoké úrovni," řekl generální ředitel ESO.
 
Po ratifikaci smlouvy prezidenti poobědvali v budově Residencie, kde se k nim připojila jeho výsost španělský král Juan Carlos, který byl v poslední den svého pobytu v Chile na soukromé návštěvě observatoře Paranal.
 
Odpoledne si účastníci summitu vyslechli krátké povídání o historii, současnosti a činnosti ESO v podání generálního ředitele ESO, a poté, před samotnou prohlídkou observatoře Paranal, jim Chilská astronomka María Teresa Ruiz, držitelka ceny National Exact Sciences Award z roku 1997, přiblížila krásy astronomie.
 
Prezident Piñera přicestoval na observatoř již o den dříve. Stal se tak třetím úřadujícím chilským prezidentem, který navštívil tuto observatoř.  Jejího oficiálního otevření v roce 1998 s zúčastnil prezident Eduardo Frei Ruiz-Tagle a v roce 2004 navštívil Paranal také prezident Ricardo Lagos.
 
Po úvodním představení ESO z úst generálního ředitele se prezident Piñera setkal v Residencii s pracovníky observatoře, a večer si mohl z kontrolní místnosti vychutnat atmosféru práce s nejvyspělejšími dalekohledy pro viditelnou oblast, měl také možnost pohovořit s personálem a pomoci při pozorováních prováděných pomocí dalekohledu VST (VLT Survey Telescope).

 

Zdroj

 

Další informace

Záměrem pacifické aliance je podpora regionální integrace a hospodářského růstu oblasti, rozvoj a konkurenceschopnost členských států, s cílem postupně dosáhnout volného pohybu zboží, služeb, kapitálu i osob.

V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) - nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob - teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Lars Lindberg Christensen; Head, ESO education and Public Outreach Department; Garching bei München, Germany; Tel: +49-89-3200-6761
Cell: +49-173-3872-621; Email:
lars@eso.org

Massimo Tarenghi; ESO Representative in Chile; Santiago, Chile; Tel: +56 2 463 3143; Email: mtarengh@eso.org

Valentina Rodríguez; ePOD Coordinator in Chile; Santiago, Chile; Tel: +562 4633123; Email: vrodrigu@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1223. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »