Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den s Astropisem 2019

Den s Astropisem 2019

Den s Astropisem 2019

Časopis Astropis se vás dovoluje pozvat na další, v pořadí již šestnáctý, Den s Astropisem, který se bude konat v sobotu 30. listopadu 2019 v budově Planetária ve Stromovce. Připomeňme, že jde o celodenní přednáškový maraton a setkání čtenářů Astropisu a příznivců astronomie s předními českými odborníky v oborech astronomie a astrofyzika.

Akci spolupořádá Planetum (www.planetum.cz) a partnerem akce je Astronomický ústav Akademie věd České republiky (www.asu.cas.cz). Velké poděkování patří firmám Supra Praha (www.supra-dalekohledy.cz) a Ariga (www.ariga.cz), bez jejichž sponzoringu bychom se při pořádání neobešli.

Vstup pro předplatitele Astropisu a členy České astronomické společnosti (ČAS) je zdarma, ovšem vzhledem k omezené kapacitě sálu je třeba se předem zaregistrovat, neboť jen tak můžeme zaručit, že na Vás zbude místo. Každý předplatitel Astropisu nebo člen ČAS má nárok právě na jedno vstupné zdarma.

Registrace je dostupná na webové stránce: http://astropis.cz/DsA/dsa.html

Cena přednáškového dne pro ostatní účastníky je 150 Kč při předchozí registraci, 200 Kč na místě (pouze budou-li volná místa). Vstupné se vybírá na místě při konání akce. Chcete-li mít zajištěnu účast, v každém případě se co nejdříve zaregistruje.

Program celého dne je následující:

9:30–9:45 – registrace účastníků DsA

9:45–10:00 – oficiální zahájení DsA

10:00–11:15 – Petr Kulhánek: Plazma ve vesmíru a v laboratoři

11:30–12:45 – Zdeněk Mikulášek: Další záludné otázky z astronomie

12:45–13:15 – občerstvení

13:15–14:30 – Předání Kopalovy přednášky a přednáška laureáta

14:30–15:00 – občerstvení

15:00–16:15 – Pavel Gabzdyl: Vše, co jsme věděli o Měsíci, je jinak

16:30–17:45 – Martina Exnerová: Kresba sluneční fotosféry od dob Galilea do dnes

Účastníkům bude zdarma podáváno občerstvení. Změna programu vyhrazena.

 

Na setkání se těší redakce časopisu Astropis




Štítky: Astropis, Den s Astropisem


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »