ESO slaví 50 let od svého založení
Autor: ESO/B. Bailleul
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (038/2012): Dne 5. října 2012 oslavila Evropská jižní observatoř ESO 50 let od podepsání své zakládající smlouvy. Za uplynulé půlstoletí se tato organizace stala nejproduktivnější pozemní astronomickou observatoří na světě. V den oslav poprvé v historii pozorovaly přístroje ESO objekt vybraný širokou veřejností. Vítěz soutěže konané u příležitosti tohoto výročí tak mohl zamířit dalekohled VLT na cíl, směrem k mlhovině Thorova helma. Tato pozorování byla živě přenášena přes internet. Aby společně oslavili toto výročí, organizuje ESO a její partneři celou řadu aktivit ve všech 15 členských státech.
Podepsání dohody o ESO 5. října 1962 a zajištění financování vznikající observatoře bylo pro přední astronomy v zakládající pětici zemí – Belgii, Francii, Německu, Nizozemí a Švédsku – doslova splněným snem. Rozhodli se spojit svoje síly a postavit velký dalekohled, který by jim umožnil pozorovat nádhernou a bohatou jižní oblohu.
„O padesát let později můžeme říct, že původní sen pětice zakládajících členů se nejen stal realitou, ale v mnoha ohledech jsme jej dokonce překonali,“ říká generální ředitel ESO Tim de Zeeuw. „ESO se důstojně zhostila svého úkolu navrhnout, postavit a provozovat nejvýkonnější pozemní astronomická zařízení na světě.“
Díky tomu, že provozuje trojici observatoří světové úrovně – La Silla, Paranal a Chajnantor – se ESO stala jednou z nejdůležitějších organizací v rámci celé astronomické komunity [1].
Na observatoři Paranal provozuje ESO dalekohled VLT (Very Large Telescope), nejvyspělejší pozemní astronomický přístroj na světě pro viditelnou oblast světla, který se od svého otevření v roce 1998 stal vůdčí silou éry nových objevů. Na planině Chajnantor v Chile staví ESO a její mezinárodní partneři [2] revoluční astronomický přístroj ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array, [3]), který pomůže odhalit řadu tajemství chladného vesmíru.
První observatoří ESO však byla La Silla, která stále zůstává v popředí špičkového astronomického výzkumu. Především je třeba zmínit spektrograf HARPS umístěný na dalekohledu o průměru primárního zrcadla 3,6 m, který je nejúspěšnějším lovcem exoplanet na světě, a který sídlí právě na La Silla.
Od obřího teleskopu ESO nás dnes dělí jen pár let. Dalekohled E-ELT (European Extremely Large Telescope) se s primárním zrcadlem o průměru 39 m stane ‚největším okem hledícím na oblohu‘. První světlo by jeho optickým systémem mělo projít na počátku příštího desetiletí. E-ELT pomůže vyřešit řadu současných záhad a bude znamenat revoluci v našem vnímání vesmíru, podobně jako první Galileův dalekohled před více než čtyřmi sty lety.
Aby si připomněli 50. výročí založení, ESO a její partneři pořádají v roce 2012 řadu akcí pro veřejnost [4]. Ve všech 15 členských zemích dnes probíhají koordinované akce. Jejich součástí je také výstava ‚Velkolepý vesmír‘ (Awesome Universe).
V rámci oslav byl poprvé v historii dalekohled VLT zaměřen na cíl vybraný veřejností – mlhovinu Thorova helma [5]. Tento objekt obdržel největší počet hlasů v nedávné soutěži ‚Vyber cíl pro VLT‚ (Choose what the VLT Observes, ann12060). Pozorování provedla Brigitte Bailleul, vítězka druhé soutěže ‚Tweet – Moje cesta k VLT‘ (Tweet Your Way to the VLT). Veškeré dění na observatoři Paranal bylo živě přenášeno přes internet. Tento snímek, získaný za výborných podmínek typických pro Paranal, je nejdetailnějším záběrem tohoto objektu, jaký byl kdy získán.
„Díky VLT, ALMA a budoucímu dalekohledu E-ELT, vstupuje ESO do nové éry, o které se zakládajícím členům ESO nemohlo ani snít. Jménem současné ESO bych rád poděkoval všem, kteří to umožnili,“ uzavírá Tim de Zeeuw.
Poznámky
[1] Statistika publikovaných odborných článků podle observatoří (ann12025).
[2] Projekt ALMA je realizován partnery z Evropy, severní Ameriky a východní Asie ve spolupráci s Chilskou republikou.
[3] ALMA bude představovat jeden dalekohled složený z 66 vysoce přesných antén. Konstrukce zařízení bude dokončena v roce 2013. První vědecké pozorování s ještě nedokončenou soustavou antén však již probíhají od roku 2011 (eso1137).
[4] V rámci oslav výročí byl připraven dokumentární film a bohatě ilustrovaná kniha. Film byl odvysílán jako jeden z dílů populárního seriálu ESOcast. Vydána bude také další publikace velmi detailně popisující historii ESO a její úspěchy.
[5] Mlhovina Thorova helma je známa pod označením NGC 2359. Jedná se o hvězdnou porodnici v souhvězdí Velkého psa (CMa). Tato mlhovina ve tvaru helmy se nachází asi 15 000 světelných let od Země a je přes 30 světelných let široká. Ve skutečnosti se jedná o bublinu plynu vyvrženou hmotnou hvězdou poblíž středu mlhoviny v podobě hvězdného větru, který se setkává s materiálem okolního molekulárního oblaku. Zářící plyn je ohříván energetickým zářením centrální hvězdy. Na snímku je možné spatřit celou paletu barev, které jsou produkovány různými prvky. Nacházejí se zde však také tmavá prachová oblaka.
Další informace
V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 39 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.
Odkazy
- přímý přenos z oslav
- akce pro veřejnost 5. října 2012
- výstava Awesome Universe
- stránka k 50. výročí ESO
- deset největších vědeckých úspěchů ESO
Kontakty
Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz
Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT & Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org
Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1238. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.
