Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  ESO slaví 50 let od svého založení
Jiří Srba Vytisknout článek

ESO slaví 50 let od svého založení

Thorova helma - eso1238 Autor: ESO/B. Bailleul
Thorova helma - eso1238
Autor: ESO/B. Bailleul
Vítěz soutěže v přímém přenosu pozoroval dalekohledem VLT mlhovinu Thorova helma

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (038/2012): Dne 5. října 2012 oslavila Evropská jižní observatoř ESO 50 let od podepsání své zakládající smlouvy. Za uplynulé půlstoletí se tato organizace stala nejproduktivnější pozemní astronomickou observatoří na světě. V den oslav poprvé v historii pozorovaly přístroje ESO objekt vybraný širokou veřejností. Vítěz soutěže konané u příležitosti tohoto výročí tak mohl zamířit dalekohled VLT na cíl, směrem k mlhovině Thorova helma. Tato pozorování byla živě přenášena přes internet. Aby společně oslavili toto výročí, organizuje ESO a její partneři celou řadu aktivit ve všech 15 členských státech.

Podepsání dohody o ESO 5. října 1962 a zajištění financování vznikající observatoře bylo pro přední astronomy v zakládající pětici zemí – Belgii, Francii, Německu, Nizozemí a Švédsku – doslova splněným snem. Rozhodli se spojit svoje síly a postavit velký dalekohled, který by jim umožnil pozorovat nádhernou a bohatou jižní oblohu.

O padesát let později můžeme říct, že původní sen pětice zakládajících členů se nejen stal realitou, ale v mnoha ohledech jsme jej dokonce překonali,“ říká generální ředitel ESO Tim de Zeeuw. „ESO se důstojně zhostila svého úkolu navrhnout, postavit a provozovat nejvýkonnější pozemní astronomická zařízení na světě.“

Díky tomu, že provozuje trojici observatoří světové úrovně – La Silla, Paranal a Chajnantor – se ESO stala jednou z nejdůležitějších organizací v rámci celé astronomické komunity [1].

Na observatoři Paranal provozuje ESO dalekohled VLT (Very Large Telescope), nejvyspělejší pozemní astronomický přístroj na světě pro viditelnou oblast světla, který se od svého otevření v roce 1998 stal vůdčí silou éry nových objevů. Na planině Chajnantor v Chile staví ESO a její mezinárodní partneři [2] revoluční astronomický přístroj ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array, [3]), který pomůže odhalit řadu tajemství chladného vesmíru.

První observatoří ESO však byla La Silla, která stále zůstává v popředí špičkového astronomického výzkumu. Především je třeba zmínit spektrograf HARPS umístěný na dalekohledu o průměru primárního zrcadla 3,6 m, který je nejúspěšnějším lovcem exoplanet na světě, a který sídlí právě na La Silla.

Od obřího teleskopu ESO nás dnes dělí jen pár let. Dalekohled E-ELT (European Extremely Large Telescope) se s primárním zrcadlem o průměru 39 m stane ‚největším okem hledícím na oblohu‘. První světlo by jeho optickým systémem mělo projít na počátku příštího desetiletí. E-ELT pomůže vyřešit řadu současných záhad a bude znamenat revoluci v našem vnímání vesmíru, podobně jako první Galileův dalekohled před více než čtyřmi sty lety. 

Aby si připomněli 50. výročí založení, ESO a její partneři pořádají v roce 2012 řadu akcí pro veřejnost [4]. Ve všech 15 členských zemích dnes probíhají koordinované akce. Jejich součástí je také výstava ‚Velkolepý vesmír‘ (Awesome Universe).
 
V rámci oslav byl poprvé v historii dalekohled VLT zaměřen na cíl vybraný veřejností – mlhovinu Thorova helma [5]. Tento objekt obdržel největší počet hlasů v nedávné soutěži ‚Vyber cíl pro VLT‚ (Choose what the VLT Observes, ann12060). Pozorování provedla Brigitte Bailleul, vítězka druhé soutěže ‚Tweet – Moje cesta k VLT‘ (Tweet Your Way to the VLT). Veškeré dění na observatoři Paranal bylo živě přenášeno přes internet. Tento snímek, získaný za výborných podmínek typických pro Paranal, je nejdetailnějším záběrem tohoto objektu, jaký byl kdy získán. 

Díky VLT, ALMA a budoucímu dalekohledu E-ELT, vstupuje ESO do nové éry, o které se zakládajícím členům ESO nemohlo ani snít. Jménem současné ESO bych rád poděkoval všem, kteří to umožnili,“ uzavírá Tim de Zeeuw. 

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Statistika publikovaných odborných článků podle observatoří (ann12025).

[2] Projekt ALMA je realizován partnery z Evropy, severní Ameriky a východní Asie ve spolupráci s Chilskou republikou.

[3] ALMA bude představovat jeden dalekohled složený z 66 vysoce přesných antén. Konstrukce zařízení bude dokončena v roce 2013. První vědecké pozorování s ještě nedokončenou soustavou antén však již probíhají od roku 2011 (eso1137).

[4] V rámci oslav výročí byl připraven dokumentární film a bohatě ilustrovaná kniha. Film byl odvysílán jako jeden z dílů populárního seriálu ESOcast. Vydána bude také další publikace velmi detailně popisující historii ESO a její úspěchy.

[5] Mlhovina Thorova helma je známa pod označením NGC 2359. Jedná se o hvězdnou porodnici v souhvězdí Velkého psa (CMa). Tato mlhovina ve tvaru helmy se nachází asi 15 000 světelných let od Země a je přes 30 světelných let široká. Ve skutečnosti se jedná o bublinu plynu vyvrženou hmotnou hvězdou poblíž středu mlhoviny v podobě hvězdného větru, který se setkává s materiálem okolního molekulárního oblaku. Zářící plyn je ohříván energetickým zářením centrální hvězdy. Na snímku je možné spatřit celou paletu barev, které jsou produkovány různými prvky. Nacházejí se zde však také tmavá prachová oblaka. 

 

Další informace

V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 39 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT & Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1238. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »