Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (046/2013): ESO dnes slaví 50 let úspěšné spolupráce s..." /> ESO slaví 50 let spolupráce s Chile | Ostatní | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  ESO slaví 50 let spolupráce s Chile
Jiří Srba Vytisknout článek

ESO slaví 50 let spolupráce s Chile

Koláž zachycuje observatoře ESO v Chile na jednom fiktivním záběru - eso1346 Autor: ESO/M. Kornmesser
Koláž zachycuje observatoře ESO v Chile na jednom fiktivním záběru - eso1346
Autor: ESO/M. Kornmesser
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (046/2013): ESO dnes slaví 50 let úspěšné spolupráce s Chile. Toto partnerství umožnilo evropské i chilské astronomii posunout hranice vědy, technologií a lidského poznání.

Dne 6. listopadu 1963 byla podepsána první dohoda mezi Evropskou jižní observatoří (ESO) a chilskou vládou, která umožnila umístění dalekohledů ESO pod mimořádně čistou oblohou Chile.

Ukázalo se, že spolupráce s Chile je pevná a trvalá. ESO tvoří pomyslný vědecký a kulturní most mezi Evropou a Chile, otevírá cestu k budoucnosti a je bezesporu přínosem jak pro Chile, tak pro členské státy ESO, ale především pro vědu a technologie jako takové,“ říká Tim de Zeeuw, generální ředitel ESO.

První dalekohled ESO o průměru primárního zrcadla 1 m byl instalován již v roce 1966 na observatoři La Silla, kterou slavnostně otevřel chilský prezident 25. března 1969. Postupně byly na tomto mimořádném místě instalovány další teleskopy – dalekohled ESO s primárním zrcadlem o průměru 3,6 m, dalekohled NTT (New Technology Telescope) a řada dalších menších přístrojů. Technologické úspěchy, kterých se na La Silla podařilo dosáhnout, vydláždily cestu k nové observatoři ESO v Chile umístěné na hoře Paranal.

Observatoř Paranal byla slavnostně otevřena 5. března 1999 a je domovem dalekohledu VLT (Very Large Telescope), nejvyspělejšího teleskopu na světě pro viditelnou a infračervenou oblast, který si již na své konto připsal mnoho důležitých astronomických objevů. Rovněž zde pracuje dvojice nejvýkonnějších přehlídkových dalekohledů světa – VISTA a VST. 

Nedávno ESO společně s partnery ze severní Ameriky a východní Asie ve spolupráci s Chile otevřela novou observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), která se stala největším astronomickým projektem světa. Observatoř leží na planině Chajnantor a využívá 66 antén pro milimetrovou a submilimetrovou oblast. Slavnostně ji otevřel současný chilský prezident Sebastián Piñera 13. března 2013.
 
ESO se stala významným prostředkem pro vzdělávání nových generací vědců v Chile a Evropě. To nám poskytlo mimořádnou příležitost k vytvoření silných vazeb a kontaktů mezi oběma komunitami. Důkazem je řada existujících společných komisí pro spolupráci mezi ESO a Chile, které pracují nejen na vědecké úrovni, ale také na poli kultury a vzdělání,“ říká Fernando Comerón, zástupce ESO v Chile. 

Jako země, na jejíž půdě observatoře leží, využívá Chile preferenčního přístupu k pozorovacímu času na dalekohledech ESO. To dává chilským astronomům možnost využívat nejvyspělejší pozorovací přístroje na světě.

Vzájemná spolupráce mezi ESO a Chile bude pokračovat i nadále. A bude ještě intenzivnější. Před týdnem předal chilský prezident Piñera zástupcům ESO formální dokumenty, kterými propůjčuje pozemky kolem hory Cerro Armazones Evropské jižní observatoři ESO (eso1345). Cerro Armazones by se měla stát místem, kde bude realizován budoucí velký projekt ESO – dalekohled E-ELT (European Extremely Large Telescope), největší oko na světě hledící do vesmíru.

ESO společně s ambasádami jednotlivých členských zemí naplánovala sérii kulturních akcí, kterými si chce výročí spolupráce s Chile připomenout, společně s chilskou ceřejností. Bližší informace najdete na této stránce.

Kromě toho ESO uspořádá 8. listopadu 2013 speciální slavnostní recepci k tomuto výročí, na kterou byli pozvání zástupci Chile, velvyslanci, představitelé členských států i vědecké osobnosti.

 

Zdroj

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Lars Lindberg Christensen; ESO education and Public Outreach Department; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6761; Mobil: +49 173 3872 621; Email: lars@eso.org

Richard Hook; ESO, Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1346. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »