Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (046/2013): ESO dnes slaví 50 let úspěšné spolupráce s..." /> ESO slaví 50 let spolupráce s Chile | Ostatní | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  ESO slaví 50 let spolupráce s Chile
Jiří Srba Vytisknout článek

ESO slaví 50 let spolupráce s Chile

Koláž zachycuje observatoře ESO v Chile na jednom fiktivním záběru - eso1346 Autor: ESO/M. Kornmesser
Koláž zachycuje observatoře ESO v Chile na jednom fiktivním záběru - eso1346
Autor: ESO/M. Kornmesser
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (046/2013): ESO dnes slaví 50 let úspěšné spolupráce s Chile. Toto partnerství umožnilo evropské i chilské astronomii posunout hranice vědy, technologií a lidského poznání.

Dne 6. listopadu 1963 byla podepsána první dohoda mezi Evropskou jižní observatoří (ESO) a chilskou vládou, která umožnila umístění dalekohledů ESO pod mimořádně čistou oblohou Chile.

Ukázalo se, že spolupráce s Chile je pevná a trvalá. ESO tvoří pomyslný vědecký a kulturní most mezi Evropou a Chile, otevírá cestu k budoucnosti a je bezesporu přínosem jak pro Chile, tak pro členské státy ESO, ale především pro vědu a technologie jako takové,“ říká Tim de Zeeuw, generální ředitel ESO.

První dalekohled ESO o průměru primárního zrcadla 1 m byl instalován již v roce 1966 na observatoři La Silla, kterou slavnostně otevřel chilský prezident 25. března 1969. Postupně byly na tomto mimořádném místě instalovány další teleskopy – dalekohled ESO s primárním zrcadlem o průměru 3,6 m, dalekohled NTT (New Technology Telescope) a řada dalších menších přístrojů. Technologické úspěchy, kterých se na La Silla podařilo dosáhnout, vydláždily cestu k nové observatoři ESO v Chile umístěné na hoře Paranal.

Observatoř Paranal byla slavnostně otevřena 5. března 1999 a je domovem dalekohledu VLT (Very Large Telescope), nejvyspělejšího teleskopu na světě pro viditelnou a infračervenou oblast, který si již na své konto připsal mnoho důležitých astronomických objevů. Rovněž zde pracuje dvojice nejvýkonnějších přehlídkových dalekohledů světa – VISTA a VST. 

Nedávno ESO společně s partnery ze severní Ameriky a východní Asie ve spolupráci s Chile otevřela novou observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), která se stala největším astronomickým projektem světa. Observatoř leží na planině Chajnantor a využívá 66 antén pro milimetrovou a submilimetrovou oblast. Slavnostně ji otevřel současný chilský prezident Sebastián Piñera 13. března 2013.
 
ESO se stala významným prostředkem pro vzdělávání nových generací vědců v Chile a Evropě. To nám poskytlo mimořádnou příležitost k vytvoření silných vazeb a kontaktů mezi oběma komunitami. Důkazem je řada existujících společných komisí pro spolupráci mezi ESO a Chile, které pracují nejen na vědecké úrovni, ale také na poli kultury a vzdělání,“ říká Fernando Comerón, zástupce ESO v Chile. 

Jako země, na jejíž půdě observatoře leží, využívá Chile preferenčního přístupu k pozorovacímu času na dalekohledech ESO. To dává chilským astronomům možnost využívat nejvyspělejší pozorovací přístroje na světě.

Vzájemná spolupráce mezi ESO a Chile bude pokračovat i nadále. A bude ještě intenzivnější. Před týdnem předal chilský prezident Piñera zástupcům ESO formální dokumenty, kterými propůjčuje pozemky kolem hory Cerro Armazones Evropské jižní observatoři ESO (eso1345). Cerro Armazones by se měla stát místem, kde bude realizován budoucí velký projekt ESO – dalekohled E-ELT (European Extremely Large Telescope), největší oko na světě hledící do vesmíru.

ESO společně s ambasádami jednotlivých členských zemí naplánovala sérii kulturních akcí, kterými si chce výročí spolupráce s Chile připomenout, společně s chilskou ceřejností. Bližší informace najdete na této stránce.

Kromě toho ESO uspořádá 8. listopadu 2013 speciální slavnostní recepci k tomuto výročí, na kterou byli pozvání zástupci Chile, velvyslanci, představitelé členských států i vědecké osobnosti.

 

Zdroj

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Lars Lindberg Christensen; ESO education and Public Outreach Department; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6761; Mobil: +49 173 3872 621; Email: lars@eso.org

Richard Hook; ESO, Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1346. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »