Obloha 21. srpna 1968

Autor: Petr Sobotka
Takhle vypadal Měsíc v noci z 20. na 21. srpna 1968, kdy začala okupace Československa! Byl téměř v novu, noc tedy byla velmi temná – ideální pro přepadení cizího státu! Tenký srpek vyšel nad obzor až v půl třetí ráno. Hvězdy byly samozřejmě na stejných místech, jako dnes. Z planet byl viditelný Saturn (vyšel ve 22 hod) a Mars až během svítání v půl páté. Bylo poměrně chladno a oblačno. A i kdyby ne, myšlenky na pozorování hvězdné oblohy jistě každého při poslechu rozhlasu ihned opustily.
Třeba čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar, který měl tu noc službu u ondřejovského dalekohledu, sedl na kolo a okamžitě se jel hlásit ke svému vojenskému útvaru. Očekával mobilizaci. Jak to dopadlo, víme všichni. Na tuhle noc nezapomene nikdy žádný (nejen) astronom.
Na simulacích z programu Stellarium vidíme, že v době vstupu vojsk Varšavské smlouvy kolem 23. hodiny letního středoevropského času byla obloha tmavá, bezměsíčná. Nízko nad východem byla planeta Saturn.
Srpek Měsíce se vynořil nad ránem. Na obrázku je obloha ve 3:00 SELČ.
Sovětský svaz tehdy vypouštěl celou řadu fotoprůzkumných družic řady Kosmos. V encyklopedii Space 40 se například dočítáme, že 9. srpna vzlétla raketa Voschod s družicí Kosmos 235. Tato družice obíhala sedm dní a poté se návratový modul vrátil se snímky zpět na Zemi. Tyto družice byly odvozeny od sovětských lodí Voschod a šlo o řadu Zenit-2. 27. sprna pak letěl Kosmos 237 z řady Zenit-4, též podobné Voschodu s dalekohledem o ohnisku 3 metry.
Jen o den později, 28. srpna 1968 startoval bezpilotní Sojuz na čtyřdenní let, po kterém 1. září opět přistál.
V dnešních měřítkách se tedy startovalo opravdu často.
Článek vypracovali Martin Gembec a Petr Sobotka