Poslední anténa komplexu ALMA dodána

Tato anténa je 66. a poslední, která byla dopravena na observatoř. Partneři ze severní Ameriky dodali 25 antén o průměru 12 m a ve východní Asii bylo vyrobeno 16 antén (4 o průměru 12 m a 12 o průměru 7 m). Očekává se, že všech 66 mimořádně přesných antén pro milimetrovou a sub-milimetrovou oblast rádiových vln bude od konce roku 2013 spolupracovat jako jeden mohutný radioteleskop. Jeho jednotlivé segmenty se budou nacházet až 16 kilometrů od sebe na planině Chajnantor v poušti Atacama v severním Chile.
  
Observatoř ALMA byla oficiálně otevřena v březnu 2013 (eso1312) za účasti prezidenta Chilské republiky Sebastiána Piñery. Slavnost byla uspořádána u příležitosti dokončení všech hlavních systémů tohoto obřího teleskopu a formálního přechodu z konstrukční fáze k plně funkční observatoři.

Doručením poslední antény byla ukončena konstrukční fáze teleskopu ALMA [1]. Všech 66 antén je nyní k dispozici pro vědecké účely, čímž se otevírá úplně nová éra astronomických objevů. „Je to důležitý milník pro observatoř ALMA, protože nyní budou astronomové z celého světa moci využívat kompletní systém s jeho plnou citlivostí a sběrnou plochou,“ říká manažer evropské části projektu Wolfgang Wild.

Předání poslední evropské antény je rovněž zakončením největšího kontraktu v dějinách ESO. Kontrakt s evropským konsorciem AEM [2] zahrnoval návrh, výrobu, převoz a instalaci 25 antén na místo pozorování. 

Observatoř ALMA pomůže astronomům zodpovědět důležité otázky našeho kosmického původu. Tento teleskop pozoruje vesmír v oboru milimetrových a sub-milimetrových vln, které tvoří rozhraní mezi infračervenou a rádiovou oblastí elektromagnetického spektra. Záření na těchto vlnových délkách pochází z těch nejchladnějších a nebo nejvzdálenějších objektů ve vesmíru. Mezi ně patří například oblaka chladného plynu a prachu, ve kterých vznikají nové hvězdy, nebo vzdálené galaxie ležící na samotné hranici pozorovatelného vesmíru. 

Na milimetrových vlnových délkách je vesmír téměř neprozkoumaný, protože jejich efektivní sledování vyžaduje mnoho velkých antén, detektory s pokročilou technologií a atmosférické podmínky s extrémně nízkou vlhkostí. A právě takové podmínky panují na planině Chajnantor. Již před samotným dokončením byla observatoř ALMA intenzivně využívána k vědeckým pozorováním a publikace mnoha zajímavých vědeckých výsledků prokázala její velký potenciál (eso1336, eso1334, eso1333, eso1331, eso1325, eso1318, eso1313 a eso1234).

Zdroj

Poznámky

[1] ESO je rovněž zodpovědná za konstrukci budovy Residencia, ve které budou vždy na přechodnou dobu ubytováni pracovníci observatoře.

[2] Konsorcium AEM tvoří firmy Thales Alenia Space, European Industrial Engineering a MT-Mechatronics.

Další informace

Mezinárodní astronomická observatoř ALMA je společným projektem Evropy, Severní Ameriky a východní Asie ve spolupráci s Chilskou republikou. ALMA je za Evropu financována ESO, za severní Ameriku NSF (National Science Foundation) ve spolupráci s NRC (National Research Council of Canada) a s NSC (National Science Council of Taiwan) a za východní Asii NINS (National Institutes of Natural Sciences) v Japonsku ve spolupráci s AS (Academia Sinica) na Taiwanu. Výstavba a provoz observatoře ALMA jsou ze strany Evropy řízeny ESO, ze Severní Ameriky NRAO (National Radio Astronomy Observatory), která je řízena AUI (Associated Universities, Inc.), a za východní Asii NAOJ (National Astronomical Observatory of Japan). Spojená observatoř ALMA (JAO, Joint ALMA Observatory) poskytuje jednotné vedení a řízení stavby, plánování a provoz teleskopu ALMA.

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

Odkazy

• Více informací o ALMA
• Snímky obsarvatoře ALMA

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Wolfgang Wild; European ALMA Project Manager, ESO; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6716; Email: wwild@eso.org

Stefano Stanghellini; ALMA Antenna Project Manager, ESO; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6570; Email: sstanghe@eso.org

Richard Hook; ESO, Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org