Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (045/2013): Na slavnosti, která se uskutečnila 27. října..." /> Prezident Chile navštívil observatoř Paranal a oznámil poskytnutí pozemků pro stavbu E-ELT | Ostatní | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Prezident Chile navštívil observatoř Paranal a oznámil poskytnutí pozemků pro stavbu E-ELT
Jiří Srba Vytisknout článek

Prezident Chile navštívil observatoř Paranal a oznámil poskytnutí pozemků pro stavbu E-ELT

Prezident Chile navštívil observatoř Paranal a oznámil poskytnutí pozemků pro stavbu E-ELT - eso1345  Autor: ESO
Prezident Chile navštívil observatoř Paranal a oznámil poskytnutí pozemků pro stavbu E-ELT - eso1345
Autor: ESO
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (045/2013): Na slavnosti, která se uskutečnila 27. října 2013 na observatoři ESO/Paranal v chilské poušti Atacama, předal chilský prezident Sebastián Piñera zástupcům ESO podepsané formální dokumenty stvrzující, že chilská vláda poskytne ESO pozemky v oblasti Cerro Armazones. Cerro Armazones je hora vysoká 3060 m, která se v budoucnu stane domovem dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope). Nachází se asi 20 kilometrů od observatoře na hoře Cerro Paranal, kde sídlí dalekohledy komplexu ESO/VLT (Very Large Telescope).

Presidenta Piñeru přijali na observatoři Paranal Tim de Zeeuw, generální ředitel ESO, Fernando Comerón, zástupce ESO v Chile a Ueli Weilenmann – zástupce ředitele observatoře La Silla–Paranal. Prezidenta doprovázeli Alfredo Moreno, chilský ministr zahraničí a zástupci místních samospráv.

Během návštěvy se uskutečnila rovněž prohlídka vrcholu Cerro Paranal, kde dnes sídlí komplex dalekohledů VLT (Very Large Telescope), nejvyspělejší dalekohled na světě pro viditelnou oblast světla.

Během ceremoniálu v budově Residencia předal prezident Piñera generálnímu řediteli ESO nedávno podepsané veřejné dokumenty, kterými dává pozemky v oblasti Cerro Armazones organizaci ESO k dispozici. Prezident rovněž upozornil na potřebu ochrany oblohy v severním Chile. „Učinili jsme důležitý krok k upevnění pozice Chile na čele světové astronomie. Dalekohled E-ELT se stane naším největším okem hledícím k obloze, okem, které bude pod chilskou oblohou odhalovat dosud skrytá tajemství vesmíru. Dnes je významný den pro moderní astronomii a také pro Chile.“

Generální ředitel ESO vyjádřil vděčnost chilské vládě za důležitý krok, který učinila: „Spolupráce mezi Chile a ESO začala před 50 lety. Ukázala se nejen jako přínosná a trvalá, ale skýtá rovněž mimořádné příležitosti pro budoucnost – pro rozvoj Chile, pro členské státy ESO a pro pokrok na poli vědy a technologie. E-ELT je toho jasným důkazem.“

Podle schválených dokumentů poskytne chilská vláda 189 čtverečních kilometrů pozemků kolem hory Cerro Armazones pro instalaci dalekohledu E-ELT a po dobu 50 let bude garantovat koncesi vztahující se k oblastem okolo observatoře. Tato větší oblast o rozloze 362 čtverečních kilometrů bude ochraňovat dalekohled E-ELT před světelným znečištěním a vlivy těžebních aktivit. Dalekohled E-ELT by měl být v operačním stavu na počátku příštího desetiletí a bude využívat společného zázemí s observatoří Paranal.  

Slavnost navázala na podpis smlouvy chilským ministrem zahraničí v říjnu 2011.

Zdroj: http://www.eso.org/public/news/eso1345/

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Valentina Rodríguez; ESO education and Public Outreach Department; Santiago, Chile; Tel.: +56 2 24639123; Email: vrodrigu@eso.org

Lars Lindberg Christensen; ESO education and Public Outreach Department; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6761; Mobil: +49 173 3872 621; Email: lars@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1345. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »