Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Společnými silami do stratosféry
Jiří Srba Vytisknout článek

Společnými silami do stratosféry

start stratosfériského balónu - Společně do stratosféry Autor: Společně do stratosféry
start stratosfériského balónu - Společně do stratosféry
Autor: Společně do stratosféry
Rozvoj spolupráce mezi českými a slovenskými odborníky, studenty a dalšími zájemci o problematiku v rámci projektu Společně do stratosféry dostane nový rozměr. Na sobotu 30 listopadu 2013 je naplánován první společný let stratosférického balónu s přístroji a experimenty. Jedná se o první ze dvou letů pro ověření použitých technologií a techniky v rámci přeshraničního projektu. Start balónu se uskuteční z areálu Hvězdárny v Partizánskom.

Tisková zpráva č. 2 projektu Společně do stratosféry

Dne 30. listopadu 2013 v ranních hodinách by měl odstartovat první stratosférický balón v rámci spolupráce slovenských a českých odborníků a zájemců o stratosférické lety, raketovou techniku, kosmonautiku a fyziku atmosféry. Tento let je součástí projektu přeshraniční spolupráce a společných aktivit Hvězdárny Valašské Meziříčí, příspěvková organizace a neziskové Slovenské organizácie pre vesmírne aktivity se sídlem v Bratislavě. Projekt je spolufinancovaný Evropskou unií, z prostředků Fondu Mikroprojektů spravovaného Regionem Bílé Karpaty.

Společně do stratosféry - logo Autor: Společně do stratosféry
Společně do stratosféry - logo
Autor: Společně do stratosféry
Připravovaný let stratosférického balónu je první ze dvou kvalifikačních letů a bude sloužit především k ověření použitých technologií pro následující lety se studentskými experimenty. Příprava přístrojů, experimentů i samotného balónu s gondolou s řídicím systémem je značně náročná a zabrala několik měsíců. Pro další použití navržených řešení a techniky je nezbytné ověřit jejich funkci a spolehlivost v praxi.

Na palubě gondoly stratosférického balónu při letu SDS 01 - TONDA bude umístěna řada zajímavých experimentů.

Na palube sondy v rámci testovacieho letu SDS 01 - TONDA bude umiestnených celkovo 6 experimentov. Veľmi zaujímavý bude pokus s názvom CRD2 (Cosmic Ray Detector). Cieľom experimentu bude meranie zmeny intenzity radiácie so stúpajúcou výškou a rovnako pokus o detekovanie smeru letu vysokoenergetických častíc pomocu sústavy štyroch Geiger-Müller trubíc, magnetometru a slnečného senzoru.

Veľmi príťažlivý bude aj pokus o živé vysielanie HD videa zo stratosféry, teda z hranice vesmíru. Zmyslom tohto aj ďalších rádiokomunikačných testov má byť overenie prevádzkyschopnosti pozemnej stanice na Žilinskej univerzite v Žiline, ktorá má v budúcnosti slúžiť aj na komunikáciu s 1. slovenskou družicou „skCube“.

Společně do stratosféry - start stratosférického balónu Autor: Společně do stratosféry
Společně do stratosféry - start stratosférického balónu
Autor: Společně do stratosféry
Z ďalších experimentov spomeňme napríklad meranie výkonu vybraných typov solárnych panelov s nadmorskou výškou. Teda aký vplyv má atmosféra Zeme na získavanie energie z našej materskej hviezdy – Slnka.

Kromě uvedených činností jsou součástí projektu také vzdělávací aktivity na obou stranách hranice, společné přeshraniční setkání nejen odborníků, ale také žáků, studentů a všech dalších zájemců. Dále pak workshopy zaměřené na tuto specifickou, ale velmi zajímavou a atraktivní oblast.

Studentům a žákům nejvyšších ročníků základních škol je určena zajímavá a přitažlivá soutěž, která bude vyhlášena počátkem prosince 2013. Soutěže se mohou zúčastnit žáci nejvyšších ročníků základních škol (8. až 9. třídy), studenti škol středních i vysokých. Nejlepší návrhy experimentů a přístrojů projektový tým připraví a na palubě dvou studentských letů vyšle do stratosféry.

První let společného přeshraničního projektu je označen jako SDS 01 – TONDA. Své označení získal po zesnulém předním českém znalci a odborníkovi na světovou kosmonautiku panu Mgr. Antonínu Vítkovi, CSc. Tento přední odborník, expert, komentátor a znalec světové kosmonautiky vystupoval v řadě rozhlasových a televizních pořadů. Byl autorem či spoluautorem množství popularizačních článků a knih. Velmi často přednášel a účastnil se řady diskusí. Založil a vedl specializovanou encyklopedii kosmonautiky SPACE 40. Antonín Vítek náhle zemřel v únoru roku 2012.

V případě Vašeho zájmu velmi rádi sdělíme další a podrobnější informace.

Fond Mikroprojektů OP SR-ČR Foto: Fond Mikroprojektů OP

Projekt začal v září 2013 a bude ukončen v červnu 2014.

Podrobnější informace najdete na internetových stránkách Hvězdárny Valašské Meziříčí.

Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace

Jakub Kapuš, Slovenská organizácia pre vesmírne aktivity




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »