Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Supernova nad Mnichovem
Jiří Srba Vytisknout článek

Supernova nad Mnichovem

Planetárium a návštěvnické centrum ESO Supernova
Autor: ESO/P. Horálek

Dne 26. dubna 2018 bylo slavnostně otevřeno nové Planetárium a návštěvnické centrum ESO Supernova. Veřejnost bude moci zařízení navštívit od 28. dubna 2018. Centrum se nachází v ředitelství ESO v Garchingu u Mnichova v Německu. Nabízí návštěvníkům hluboký prožitek z astronomie spojený se specifickými vědeckými výsledky ESO, projekty a technologickým pokrokem. Veškeré aktivity v centru ESO Supernova budou v roce 2018 pro návštěvníky zdarma, účast na programu nebo akci lze rezervovat online.

Slavnostní otevření nového Planetária a návštěvnického centra ESO Supernova

Planetárium a návštěvnické centrum ESO Supernova je výsledkem spolupráce Evropské jižní observatoře (ESO, European Southern Observatory) a Institutu teoretických studií v Heidelbergu (HIST, Heidelberg Institute for Theoretical Studies). Budovu darovala Nadace Klause Tschira (KTS, Klaus Tschira Stiftung), která propaguje přírodní vědy, matematiku a počítačové technologie. Provoz zařízení bude zajišťovat ESO [1].

Působivou stavbu navrhla architektonická kancelář Bernhardt + Partner. Má připomínat těsný dvojhvězdný systém (binary star), ve kterém dochází k přenosu hmoty mezi složkami. Díky tomu může hmotnější hvězda explodovat jako supernova a krátce zazářit stejně jasně, jako všechny hvězdy v galaxii společně. Centrum – příhodně pojmenované Supernova – je podobně nápadné, aby v mladých, ale i dříve narozených, návštěvnících dokázalo vyvolat nadšení a požitek z astronomie.

V srdci supernovy se skrývá digitální planetárium, které přináší hluboký prožitek prostřednictvím unikátních vizualizačních technologií. Planetárium nabízí sadu různých pořadů a kulturních programů. Mezi dubnem a červnem 2018 si návštěvníci mohou vybrat z osmi programů v planetáriu – od oceněného animovaného filmu Tajemství gravitace (The Secrets of Gravity), pojednávajícího o objevech Alberta Einsteina, až po velkoformátový dokumentární snímek Skrytý vesmír (Hidden Universe).

Pro školní skupiny nabízí ESO Supernova dvojici speciálních pořadů – Cesta Sluneční soustavou (A Tour of the Solar Systém) a Obloha nad námi (The Skies Above Us), nebo šest workshopů přizpůsobených vzdělávacímu programu a věku žáků. Pořady pro školní skupiny existují ve variantách pro mateřské, základní i střední školy. Pro učitele nabízí Supernova speciální pedagogický kurs.

V útrobách budovy ESO Supernova se nachází rovněž interaktivní astronomická expozice, ve které si návštěvníci mohou prohlédnout a vyzkoušet skutečné astronomické pomůcky nebo provádět experimenty, které jim pomohou pochopit, co znamená být astronomem, pracovat jako vědec a odhalovat tajemství vesmíru. První trvale umístěná výstava nese název Živoucí vesmír (The Living Universe) a zaměřuje se poměrně široce na problematiku života ve vesmíru.

K nejzajímavějším lákadlům a exponátům výstavy patří: pravděpodobně největší snímek hvězdné oblohy měřící 40 metrů; pravý meteorit; segment primárního zrcadla připravovaného dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope), na který je možné si sáhnout; stanoviště, kde si z připravených pomůcek můžete postavit funkční dalekohled; atleticky zdatní mohou vyzkoušet jízdu na kole světelnou rychlostí! Expozici je možné si projít samostatně nebo jako součást prohlídky s průvodcem.

Seminární místnost v horním patře budovy je prostorem pro přednášky, workshopy a konference. Prázdný prostor (The Void) v přízemí je centrální částí budovy a dominuje mu unikátní a překrásná hvězdnatá výzdoba stropu.

Planetárium ESO Supernova bude otevřeno každý týden, od středy do pátku mezi 9:00 a 17:00, v sobotu a neděli od 12:00 do 17:00. Vstupenky zdarma je možné rezervovat online a následně vytisknout po příjezdu do centra.

Veškeré aktivity jsou nabízeny v angličtině a němčině, v roce 2018 úplně zdarma. Další informace včetně aktuálního programu a detailů potřebných při plánování návštěvy jsou k dispozici na stránkách planetária ESO Supernova.

Návštěvníci se mohou registrovat k odběru novinek (Public Newsletter), případně sledovat aktivity centra v němčině na @ESOSupernovaDE (Facebook, Twitter) nebo v angličtině na @ESOSupernova (Facebook, Twitter). Zástupci médií se mohou rovněž registrovat k odběru novinek, pro učitele jsou připravovány specializované pedagogické informace (Education Newsletter).

Centrum ESO Supernova uvítá případné dary na podporu činnosti či nabídky na spolupráci. Prostory centra jsou rovněž k dispozici k pronájmu.

 

Poznámky

[1] Poté co Klaus Tschira, zakladatel nadace Klaus Tschira Stiftung (KTS), přišel s myšlenkou vybudovat působivou a inovativní budovu sloužící popularizaci astronomie a vzdělávání, začalo vedení nadace KTS a Institut teoretických studií v Heidelbergu (Heidelberg Institute for Theoretical Studies (HITS)) jednat s ESO o možnostech umístění centra. V prosinci 2013 pak ESO oficiálně přijalo centrum jako dar (eso1349).

Další informace

Planetárium ESO Supernova s hrdostí podporují: LOR Foundation, Evans & Sutherland a Sky-Skan

KTS

Nadace Klause Tschira (Klaus Tschira Stiftung, KTS) byla založena v roce 1995. Jejím zakladatelem byl Klaus Tschira (1940–2015) – fyzik a spoluzakladatel německé softwarové společnosti SAP. V současnosti se jedná o jednu z největších evropských soukromých neziskových nadací. Nadace podporuje pokrok v přírodovědných oborech, matematice a počítačových technologiích a snaží se zvýšit celkové povědomí veřejnosti o těchto oborech. Aktivity nadace začínají u mateřských škol, a přes vyšší školní stupně pokračují až po univerzity a výzkumná centra. Nadace úspěšně využívá nových metod přenosu vědeckých poznatků a podporuje jak rozvoj, tak srozumitelnou prezentaci výsledků výzkumu. Planetárium ESO Supernova je věnováno nadací KTS a ESO ho bude provozovat.  

HITS

Institut teoretických studií v Heidelbergu (Heidelberg Institute for Theoretical Studies, HITS gGmbH) byl zřízen v roce 2010. Založil ho Klaus Tschira (1940–2015), fyzik a spoluzakladatel německé softwarové společnosti SAP, prostřednictvím své nadace KTS, jako soukromý neziskový vědecký institut. HITS provádí základní výzkum na poli přírodních věd, matematiky a počítačových technologií, s důrazem na zpracování, strukturování a analýzu velkých datových objemů. Oblasti vědeckého zájmu institutu HITS sahají od molekulární biologie až po astrofyziku. Akcionáři institutu jsou nadace HITS Stiftung (pobočka nadace KTS), Univerzita v Heidelbergu a Technologický institut v Karslsruhe (Karlsruhe Institute of Technology, KIT). HITS rovněž spolupracuje s dalšími universitami, výzkumnými středisky i průmyslovými partnery. Základní financování institutu HITS poskytuje nadace HITS Stiftung prostřednictvím mateřské KTS. Primárními externími zdroji financování jsou Federální ministerstvo pro vzdělání a výzkum (BMBF), Německá výzkumná nadace (DFG) a Evropská unie (EU).         

ESO

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnějších pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 15 členských států: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a dvojici strategických partnerů – Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a dva přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem světa, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem zařízení APEX a revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Tania Johnston; ESO Supernova Coordinator; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6130; Email: tjohnsto@eso.org

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1813



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: ESO Supernova, Tisková zpráva ESO


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »