Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Světová premiéra filmu 'Skrytý vesmír' pro 3D kina IMAX
Jiří Srba Vytisknout článek

Světová premiéra filmu 'Skrytý vesmír' pro 3D kina IMAX

Poster pro 3D film 'Skrytý vesmír' pro formát IMAX Autor: December Media/Film Victoria/Swinburne University of Technology/MacGillivray Freeman Films/ESO
Poster pro 3D film 'Skrytý vesmír' pro formát IMAX
Autor: December Media/Film Victoria/Swinburne University of Technology/MacGillivray Freeman Films/ESO
Hvězdy pohledem nejvýkonnějších dalekohledů můžete poprvé spatřit na plátně 3D kin

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (029/2013): Dokumentární film 'Skrytý vesmír' (Hidden Universe) vstupuje do velkoformátových a 3D kin IMAX na celém světě. Premiéry se odehrály 28. června 2013 ve Vědeckém centru Great Lakes (Great Lakes Science Center, Cleveland, Ohio, USA) a o den později v Planetáriu Tychona Brahe v Kodani (Tycho Brahe Planetarium in Copenhagen, Dánsko). Film zachycuje unikátní dalekohledy v časosběrných videích s vysokým rozlišením, okouzlující scenérii oblohy a trojrozměrné animace vývoje vesmíru.

Pokud budete chtít ve skutečnosti navštívit tato světově unikátní technická zařízení, budete se muset vydat do vzdálených míst, jako jsou Chilské Andy, do nadmořské výšky přes 5000 m n. m. Nyní ale máte možnost zažít tyto extrémní podmínky mnohem snadněji.

Ve filmu 'Skrytý vesmír' můžete poprvé v 3D provedení pro IMAX spatřit na filmovém plátně vlajkovou loď  ESO – dalekohled VLT (Very Large Telescope) a nebo navštívit největší astronomické zařízení na planetě – observatoř ALMA  (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array, mezinárodní astronomické zařízení podporované Evropou, severní Amerikou, východní Asií ve spolupráci s Chilskou republikou).

Režisérem filmu je Russell Scott a na místě natáčení pracoval v listopadu 2012. „Natáčet v poušti Atacama u takto unikátních zařízení bylo ohromné. Na některých místech v Andách si opravdu připadáte jako na jiné planetě. A vnímání přírody, zcela rozdílné ve srovnání s naší běžnou zkušeností, jsem chtěl zprostředkovat rovněž divákům.“

Z extrémních míst na planetě Zemi se návštěvníci přenesou na dech beroucí výlet do hlubokého vesmíru, a to prostřednictvím filmové technologie, která to dokáže nejlépe: IMAX 3D. Diváci nahlédnou hluboko do galaxií a mlhovin, prolétnou se nad povrchem Marsu a spatří nádherné snímky Slunce. Vesmír před jejich zraky ožívá díky reálným fotografiím a 3D animacím pro obří plátna, založeným na astronomických datech pořízených dalekohledy VLT, ALMA a dalšími, jako je třeba i kosmický teleskop HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope). Vše dohromady pak vytváří zážitek obklopujícího vesmíru z 3D projekce IMAX.

Film 'Skrytý vesmír' objevuje Slunce, spojení nás lidí s vesmírem, úchvatné pohledy na vzdálené galaxie, jak ještě nebyly k vidění – zkrátka poskytuje současný pohled do vesmíru,“ vysvětluje producent Stephen Amezdroz.
 
Filmem provází britská herečka Miranda Richardson, držitelka Zlatého glóbu za herecký výkon v nezávislém filmu 'Čarovný duben' (Enchanted April). Za roli ve filmu 'Posedlost' (Damage, režie Louise Malle) obdržela cenu Britské akademie filmových a televizních umění za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli, byla nominována na Oscara a opět i na Zlatý glóbus.   

Film 'Skrytý vesmír' byl natočen ve formátu 15/70 mm a produkovala jej australská produkční společnost December Media ve spolupráci s Film Victoria, Swinburne University of Technology a ESO. Produkce a distribuce filmu byla zajištěna ve spolupráci se společností  MacGillivray Freeman Films, hlavním světovým producentem a distributorem filmů pro IMAX, který byl dvakrát nominován na ceny Americké filmové akademie.

Jsme nadšeni z toho, že můžeme ukázat dalekohledy ESO a prvotřídní vědecké výsledky prostřednictvím technologie IMAX,“ řekl Lars Lindberg Christensen, vedoucí oddělení pro vzdělávání a popularizaci v ESO (Education and Public Outreach Department). „Pouze formát IMAX je schopen sdělit dech beroucí zkušenost z pohledu na nejvyspělejší dalekohledy světa při práci.“  

Seznam projekcí tohoto filmu bude v aktuální podobě dostupný na oficiálních stránkách.

 

Zdroj

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Lars Lindberg Christensen; Head, ESO education and Public Outreach Department; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6761; Mobil: +49 173 3872 621; Email: lars@eso.org

Lori Rick; Director of Communications, MacGillivray Freeman Films; Tel.: +1 818 212 3434; Email: lrick@macfreefilms.com

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1329. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Tisková zpráva ESO


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »