Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Světová premiéra filmu 'Skrytý vesmír' pro 3D kina IMAX
Jiří Srba Vytisknout článek

Světová premiéra filmu 'Skrytý vesmír' pro 3D kina IMAX

Poster pro 3D film 'Skrytý vesmír' pro formát IMAX Autor: December Media/Film Victoria/Swinburne University of Technology/MacGillivray Freeman Films/ESO
Poster pro 3D film 'Skrytý vesmír' pro formát IMAX
Autor: December Media/Film Victoria/Swinburne University of Technology/MacGillivray Freeman Films/ESO
Hvězdy pohledem nejvýkonnějších dalekohledů můžete poprvé spatřit na plátně 3D kin

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (029/2013): Dokumentární film 'Skrytý vesmír' (Hidden Universe) vstupuje do velkoformátových a 3D kin IMAX na celém světě. Premiéry se odehrály 28. června 2013 ve Vědeckém centru Great Lakes (Great Lakes Science Center, Cleveland, Ohio, USA) a o den později v Planetáriu Tychona Brahe v Kodani (Tycho Brahe Planetarium in Copenhagen, Dánsko). Film zachycuje unikátní dalekohledy v časosběrných videích s vysokým rozlišením, okouzlující scenérii oblohy a trojrozměrné animace vývoje vesmíru.

Pokud budete chtít ve skutečnosti navštívit tato světově unikátní technická zařízení, budete se muset vydat do vzdálených míst, jako jsou Chilské Andy, do nadmořské výšky přes 5000 m n. m. Nyní ale máte možnost zažít tyto extrémní podmínky mnohem snadněji.

Ve filmu 'Skrytý vesmír' můžete poprvé v 3D provedení pro IMAX spatřit na filmovém plátně vlajkovou loď  ESO – dalekohled VLT (Very Large Telescope) a nebo navštívit největší astronomické zařízení na planetě – observatoř ALMA  (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array, mezinárodní astronomické zařízení podporované Evropou, severní Amerikou, východní Asií ve spolupráci s Chilskou republikou).

Režisérem filmu je Russell Scott a na místě natáčení pracoval v listopadu 2012. „Natáčet v poušti Atacama u takto unikátních zařízení bylo ohromné. Na některých místech v Andách si opravdu připadáte jako na jiné planetě. A vnímání přírody, zcela rozdílné ve srovnání s naší běžnou zkušeností, jsem chtěl zprostředkovat rovněž divákům.“

Z extrémních míst na planetě Zemi se návštěvníci přenesou na dech beroucí výlet do hlubokého vesmíru, a to prostřednictvím filmové technologie, která to dokáže nejlépe: IMAX 3D. Diváci nahlédnou hluboko do galaxií a mlhovin, prolétnou se nad povrchem Marsu a spatří nádherné snímky Slunce. Vesmír před jejich zraky ožívá díky reálným fotografiím a 3D animacím pro obří plátna, založeným na astronomických datech pořízených dalekohledy VLT, ALMA a dalšími, jako je třeba i kosmický teleskop HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope). Vše dohromady pak vytváří zážitek obklopujícího vesmíru z 3D projekce IMAX.

Film 'Skrytý vesmír' objevuje Slunce, spojení nás lidí s vesmírem, úchvatné pohledy na vzdálené galaxie, jak ještě nebyly k vidění – zkrátka poskytuje současný pohled do vesmíru,“ vysvětluje producent Stephen Amezdroz.
 
Filmem provází britská herečka Miranda Richardson, držitelka Zlatého glóbu za herecký výkon v nezávislém filmu 'Čarovný duben' (Enchanted April). Za roli ve filmu 'Posedlost' (Damage, režie Louise Malle) obdržela cenu Britské akademie filmových a televizních umění za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli, byla nominována na Oscara a opět i na Zlatý glóbus.   

Film 'Skrytý vesmír' byl natočen ve formátu 15/70 mm a produkovala jej australská produkční společnost December Media ve spolupráci s Film Victoria, Swinburne University of Technology a ESO. Produkce a distribuce filmu byla zajištěna ve spolupráci se společností  MacGillivray Freeman Films, hlavním světovým producentem a distributorem filmů pro IMAX, který byl dvakrát nominován na ceny Americké filmové akademie.

Jsme nadšeni z toho, že můžeme ukázat dalekohledy ESO a prvotřídní vědecké výsledky prostřednictvím technologie IMAX,“ řekl Lars Lindberg Christensen, vedoucí oddělení pro vzdělávání a popularizaci v ESO (Education and Public Outreach Department). „Pouze formát IMAX je schopen sdělit dech beroucí zkušenost z pohledu na nejvyspělejší dalekohledy světa při práci.“  

Seznam projekcí tohoto filmu bude v aktuální podobě dostupný na oficiálních stránkách.

 

Zdroj

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Lars Lindberg Christensen; Head, ESO education and Public Outreach Department; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6761; Mobil: +49 173 3872 621; Email: lars@eso.org

Lori Rick; Director of Communications, MacGillivray Freeman Films; Tel.: +1 818 212 3434; Email: lrick@macfreefilms.com

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1329. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Tisková zpráva ESO


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »