Vladimír Kovářík

Vladimír Kovářík
Autor: Hvězdárna Přerov

Dne 27. 12. 2014 nás ve věku 67 let navždy opustil dlouholetý vedoucí a člen hvězdárny Přerov Vladimír Kovářík.

Narozen v roce 1947, vystudoval elektrotechnickou průmyslovku v Lipníku a následně absolvoval PSA (pomaturitní studium astronomie). Pracoval v Meoptě v počítačovém středisku jako mechanik elektro. Po přestěhování vyřazeného počítače MINSK z Meopty na přerovskou hvězdárnu byl počítač ještě řadu let využíván pro různé účely, kde se o jeho chod pečlivě staral. Jako dlouholetý vedoucí přerovské hvězdárny má nemalý podíl na jejím fungování a velkou zásluhu na provozu (zejména z hlediska údržby a elektro).

Nejvíce se zajímal o kosmonautiku, o níž také dělal přednášky (a účastnil se kosmonautických seminářů ve Valašském Meziříčí). O pilotovaných letech do vesmíru napsal zajímavou publikaci, kterou vytiskl na vlastní náklady. Mimo jiné se velmi zajímal se o historii Přerova a sbíral pohlednice (zejména historického Přerova), rád také chodil na houby. Má syna, který žije v Jičíně.

Převzato z webu Hvězdárny Přerov

O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Další články autora (902)

Krátké novinky

27.08.2025 20:56 Jan Kacmarik

Pruh sposobeny (asi) vypustenym palivom rakety CZ-8A

Snimka je z 25. 8. 2025, 22:41, Krpačovo, Nízke Tatry. (Příspěvek od našeho čtenáře, děkujeme za vložení novinky).

26.08.2025 10:22 Martin Gembec

Záhadný pruh na obloze byla čínská raketa

25. 8. kolem 22:45 SELČ se na obloze objevil jasný pruh a pozorovatelé spatřili i několik teček. Mělo by jít o jev způsobený vypuštěním paliva z horního stupně rakety CZ-8A (Dlouhý pochod 8A), která vypouštěla dosud neupřesněné družice.

18.06.2025 19:50 Martin Gembec

Nova V462 Lupi na jižní obloze

Na jižní obloze v souhvězdí Vlka nedaleko Kentaura zjasnila hvězda tak, že je nyní viditelná slabě i pouhým okem. Jedná se o novu a její nárůst jasu je enormní, protože před výbuchem měla kolem 22 mag a nyní již dosahuje téměř 5,5 mag. Byla označena jako V462 Lupi. Vzhledem k deklinaci –40° není od nás pozorovatelná, protože hodnota –40 by znamenala, že když objekt vrcholí, dotýká se zrovna jižního obzoru.

Více na Sky&Telescope.org

14.03.2025 16:22 Martin Gembec

Zatmění z Měsíce

14. března 2025 se Měsíc na chvíli skryl v zemském stínu a nastalo úplné zatmění Měsíce viditelné z části západní Evropy, ale především z Ameriky. Na Měsíci se ale sonda Blue Ghost také ocitla v zemském stínu a už máme první snímek, jak to vypadalo, když začalo Slunce znovu vycházet zpoza naší planety Země! Zdroj: flickr.com

13.03.2025 21:42 Martin Gembec

Evropská sonda Hera minula Mars

Mise ESA Hera určená k průzkumu planetky Dimorphos, která obíhá kolem většího asteroidu Didymos, právě minula planetu Mars. Sonda využila průlet ke gravitačnímu manévru a otestování přístrojů. Už máme první obrázky z průletu a pohled na měsíček Deimos proti povrchu Marsu v pozadí je skutečně vydařený. Příjem dat sledoval v řídícím středisku mise i známý hudebník a vědec Brian May.

více novinek »

Otestujte své znalosti

Pro nenasytné dychtivce...

Keplerovo muzeum

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »