Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vyber cíl pro VLT & Tweet - Moje cesta k VLT
Jiří Srba Vytisknout článek

Vyber cíl pro VLT & Tweet - Moje cesta k VLT

eso1232 - plakatek
eso1232 - plakatek
Dvě skvělé soutěže k 50. výročí ESO

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (032/2012): ESO staví a provozuje jedny z nejvyspělejších dalekohledů na světě. Jedním z nich je VLT - Very Large Telescope - na observatoři Paranal. Tyto mohutné přístroje již přispěly k mnoha fascinujícím objevům. Nyní máte poprvé v historii možnost rozhodnout, jaký objekt na obloze bude VLT pozorovat. Můžete také vyhrát úžasnou cestu do Chilské pouště Atacama a sami se na pozorování podílet.

První z našich soutěží k 50. výročí ESO jsme nazvali 'Vyber cíl pro VLT' (Choose What the VLT Observes).

Astronomové obvykle připravují pozorovací plán dlouho dopředu, detailně popisují, proč chtějí použít právě dalekohled VLT a pouze malá část z nich nakonec dostane šanci s přístrojem pracovat. Pro vás to však bude mnohem jednodušší.
 
ESO připravila seznam vhodných zajímavých objektů na obloze, které budou pozorovatelné 5. října 2012 - v den 50. výročí založení ESO - a které je možné pozorovat pomocí VLT [1]. Jediné, co musíte udělat, je hlasovat pro objekt, který se vám líbí nejvíce. Objekt, který získá nejvíce hlasů, se stane cílem dalekohledu VLT ve výroční den 5. října 2012.  

Ze všech hlasujících vylosujeme vítěze a deset dalších účastníků. Vítěz obdrží jeden z posledních iPadů. Ostatní vylosovaní získají produkty ESO, jako jsou knihy, DVD a další dárkové předměty.

A co byste řekli návštěvě VLT a osobní účasti při pozorováních vybraného objektu?

Abyste měli šanci vyhrát i tuto cenu, zúčastněte se také naší druhé soutěže nazvané 'Tweet - Moje cesta k VLT' (Tweet Your Way to the VLT). Pošlete nám přes Twitter (v kterémkoliv z jazyků členských států ESO) váš důvod, proč byste rádi navštívili observatoř ESO Paranal a dalekohled VLT. Šťastnému výherci bude nabídnuta cesta do Chile včetně cestovného i ubytování. Bude moci navštívit VLT 5. října 2012 v den 50. výročí založení ESO a stát se tím, kdo provede pozorování vítězného objektu ze druhé soutěže ‚Vyber cíl pro VLT‘. V rámci výročních oslav budou tato pozorování živě přenášena po internetu do celého světa.

Obě soutěže končí 31. srpna 2012 ve 23:59:59 SELČ. Podrobnější informace a pravidla obou soutěží jsou k dispozici na stránkách ESO.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Dalekohled VLT se chová jako objektiv s velmi dlouhým ohniskem, takže jeho zorné pole je velmi malé. To znamená, že objekty jako třeba Mlhovina v Orionu nebo mlhovina Carina jsou příliš velké a dalekohled VLT je není schopen zachytit najednou. Abychom vám s výběrem pomohli, připravila ESO černobílé náhledy vybraných objektů s použitím starších snímků přehlídky Digitized Sky Survey, které jsou dostupné na stránce soutěže. Výsledný snímek bude vypadat mnohem lépe než uvedené náhledy.

 

Další informace

V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) - nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob - teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Douglas Pierce-Price; Public Information Officer, ESO; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6759; Email: dpiercep@eso.org

Olivier R. Hainaut; ESO Astronomer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6752; Mobil: +49 151 2262 0554; Email: ohainaut@eso.org

Oana Sandu; Community Coordinator for the Education and Public Outreach Department, ESO; Garching bei München, Germany; Mobil: +49 176 943 942 20; Email: osandu@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1232. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: VLT, Tisková zpráva ESO


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »