Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vychází Astropis 115 – Speciál pro rok 2018

Vychází Astropis 115 – Speciál pro rok 2018

Astropis Speciál 2018, obálka

Každý rok vychází jedno speciální číslo, venované nějakému tématu. Rok 2018 je věnován československým dotykům s vesmírem. Tímto způsobem jsme se rozhodli oslavit 100 let od vzniku samostatného Československa a shrnout důležité a zajímavé kapitoly z historie pilotované i nepilotované kosmonautiky, ve kterých figurují českoslovenští, čeští a slovenští vědci a inženýři. Nezůstane však jen u minulosti, podíváme se i na výhled do blízké budoucnosti.

Významným výročím roku 2018 z pohledu kosmonautiky je 40 let od letu prvního československého a evropského kosmonauta Vladimíra Remka. Z tohoto důvodu jsme se panem Remkem setkali a přinášíme zcela exkluzivní, otevřený rozhovor v nezkrácené verzi.

Nesmíme také opomenout slovenskou kosmonautiku, neboť v roce 2019 uplyne 20 let od letu prvního slovenského kosmonauta Ivana Belly. Ohlédnutí za jeho misí na MIR přináší Michal Vojsovič.

40 let také v roce 2018 uběhlo od letu první československé družice – Magionu 1. Misi nám připomene ve svém článku Martin Pauer.

Výročí v roce 2018 skutečně není málo – mimo jiné slavíme 10 let od vstupu ČR do organizace ESA, která otevřela českým firmám možnost jednoduše se podílet na vesmírných misích. Obsáhlé shrnutí dekády v ESA přináší Ondřej Šváb a Vladimír Libý na něj navazuje rozhovorem s generálním ředitelem ESA Johannem-Dietrichem Wörnerem.

V roce 2017 pro změnu uběhlo 10 let od přidružení ČR do Evropské jižní observatoře (ESO). Historii ESO, přínos a výsledky českých vědců nám představí Soňa Ehlerová a Viktor Votruba.

V tom samém roce indická raketa PSLV na oběžnou dráhu Země (mimo jiné) vynesla i dva cubesaty, které si vysloužily pozornost hlavních médií v obou státech – šlo totiž o český VZLUSAT-1 a slovenský skCUBE. Shrnutí obou misí přinášejí Petr Skala a Jakub Kapuš.

Jolana Kočišová se podílela na zajímavých, nicméně ne příliš známých experimentech s křepelkami v beztížném stavu jak na vědecké družici, tak na stanici MIR (mimo jiné i během mise I. Belly, popsané v jiném článku v tomto Speciálu). Tyto experimenty nám přiblíží ve svém článku.

I ve Speciálu se dočkáte recenze – Ondřej Nývlt představuje knihu našeho významného popularizátora kosmonautiky Karla Pacnera, který před nějakou dobou vydal knihu „Češi v kosmu“, jež představuje zásadní průřez zapojení československých vědců a inženýrů do astronautiky.

Milan Halousek připravil portrét amerického astronauta Andrewa Feustela, který je díky své manželce spojen s naším státem a nikdy to během svých misí ať k HST nebo ISS nezapomněl připomenout – tak se v beztížném stavu objevily například Nerudovy „Písně kosmické“ a dvakrát i Krteček.

Nechceme se ale věnovat jen minulosti, protože se naši vědci a inženýři zapojují čím dál více do vesmírných projektů. Stručné představení toho nejzajímavějšího, na co se můžeme těšit, připravil Dušan Majer ze serveru kosmonautix.cz.

Věříme, že se vám tento výjimečný Speciál bude líbit,

redakce časopisu Astropis




Štítky: Astropis


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »