Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vychází Astropis 115 – Speciál pro rok 2018

Vychází Astropis 115 – Speciál pro rok 2018

Astropis Speciál 2018, obálka

Každý rok vychází jedno speciální číslo, venované nějakému tématu. Rok 2018 je věnován československým dotykům s vesmírem. Tímto způsobem jsme se rozhodli oslavit 100 let od vzniku samostatného Československa a shrnout důležité a zajímavé kapitoly z historie pilotované i nepilotované kosmonautiky, ve kterých figurují českoslovenští, čeští a slovenští vědci a inženýři. Nezůstane však jen u minulosti, podíváme se i na výhled do blízké budoucnosti.

Významným výročím roku 2018 z pohledu kosmonautiky je 40 let od letu prvního československého a evropského kosmonauta Vladimíra Remka. Z tohoto důvodu jsme se panem Remkem setkali a přinášíme zcela exkluzivní, otevřený rozhovor v nezkrácené verzi.

Nesmíme také opomenout slovenskou kosmonautiku, neboť v roce 2019 uplyne 20 let od letu prvního slovenského kosmonauta Ivana Belly. Ohlédnutí za jeho misí na MIR přináší Michal Vojsovič.

40 let také v roce 2018 uběhlo od letu první československé družice – Magionu 1. Misi nám připomene ve svém článku Martin Pauer.

Výročí v roce 2018 skutečně není málo – mimo jiné slavíme 10 let od vstupu ČR do organizace ESA, která otevřela českým firmám možnost jednoduše se podílet na vesmírných misích. Obsáhlé shrnutí dekády v ESA přináší Ondřej Šváb a Vladimír Libý na něj navazuje rozhovorem s generálním ředitelem ESA Johannem-Dietrichem Wörnerem.

V roce 2017 pro změnu uběhlo 10 let od přidružení ČR do Evropské jižní observatoře (ESO). Historii ESO, přínos a výsledky českých vědců nám představí Soňa Ehlerová a Viktor Votruba.

V tom samém roce indická raketa PSLV na oběžnou dráhu Země (mimo jiné) vynesla i dva cubesaty, které si vysloužily pozornost hlavních médií v obou státech – šlo totiž o český VZLUSAT-1 a slovenský skCUBE. Shrnutí obou misí přinášejí Petr Skala a Jakub Kapuš.

Jolana Kočišová se podílela na zajímavých, nicméně ne příliš známých experimentech s křepelkami v beztížném stavu jak na vědecké družici, tak na stanici MIR (mimo jiné i během mise I. Belly, popsané v jiném článku v tomto Speciálu). Tyto experimenty nám přiblíží ve svém článku.

I ve Speciálu se dočkáte recenze – Ondřej Nývlt představuje knihu našeho významného popularizátora kosmonautiky Karla Pacnera, který před nějakou dobou vydal knihu „Češi v kosmu“, jež představuje zásadní průřez zapojení československých vědců a inženýrů do astronautiky.

Milan Halousek připravil portrét amerického astronauta Andrewa Feustela, který je díky své manželce spojen s naším státem a nikdy to během svých misí ať k HST nebo ISS nezapomněl připomenout – tak se v beztížném stavu objevily například Nerudovy „Písně kosmické“ a dvakrát i Krteček.

Nechceme se ale věnovat jen minulosti, protože se naši vědci a inženýři zapojují čím dál více do vesmírných projektů. Stručné představení toho nejzajímavějšího, na co se můžeme těšit, připravil Dušan Majer ze serveru kosmonautix.cz.

Věříme, že se vám tento výjimečný Speciál bude líbit,

redakce časopisu Astropis




Štítky: Astropis


44. vesmírný týden 2026

44. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.

Další informace »