Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vychází Astropis 115 – Speciál pro rok 2018

Vychází Astropis 115 – Speciál pro rok 2018

Astropis Speciál 2018, obálka

Každý rok vychází jedno speciální číslo, venované nějakému tématu. Rok 2018 je věnován československým dotykům s vesmírem. Tímto způsobem jsme se rozhodli oslavit 100 let od vzniku samostatného Československa a shrnout důležité a zajímavé kapitoly z historie pilotované i nepilotované kosmonautiky, ve kterých figurují českoslovenští, čeští a slovenští vědci a inženýři. Nezůstane však jen u minulosti, podíváme se i na výhled do blízké budoucnosti.

Významným výročím roku 2018 z pohledu kosmonautiky je 40 let od letu prvního československého a evropského kosmonauta Vladimíra Remka. Z tohoto důvodu jsme se panem Remkem setkali a přinášíme zcela exkluzivní, otevřený rozhovor v nezkrácené verzi.

Nesmíme také opomenout slovenskou kosmonautiku, neboť v roce 2019 uplyne 20 let od letu prvního slovenského kosmonauta Ivana Belly. Ohlédnutí za jeho misí na MIR přináší Michal Vojsovič.

40 let také v roce 2018 uběhlo od letu první československé družice – Magionu 1. Misi nám připomene ve svém článku Martin Pauer.

Výročí v roce 2018 skutečně není málo – mimo jiné slavíme 10 let od vstupu ČR do organizace ESA, která otevřela českým firmám možnost jednoduše se podílet na vesmírných misích. Obsáhlé shrnutí dekády v ESA přináší Ondřej Šváb a Vladimír Libý na něj navazuje rozhovorem s generálním ředitelem ESA Johannem-Dietrichem Wörnerem.

V roce 2017 pro změnu uběhlo 10 let od přidružení ČR do Evropské jižní observatoře (ESO). Historii ESO, přínos a výsledky českých vědců nám představí Soňa Ehlerová a Viktor Votruba.

V tom samém roce indická raketa PSLV na oběžnou dráhu Země (mimo jiné) vynesla i dva cubesaty, které si vysloužily pozornost hlavních médií v obou státech – šlo totiž o český VZLUSAT-1 a slovenský skCUBE. Shrnutí obou misí přinášejí Petr Skala a Jakub Kapuš.

Jolana Kočišová se podílela na zajímavých, nicméně ne příliš známých experimentech s křepelkami v beztížném stavu jak na vědecké družici, tak na stanici MIR (mimo jiné i během mise I. Belly, popsané v jiném článku v tomto Speciálu). Tyto experimenty nám přiblíží ve svém článku.

I ve Speciálu se dočkáte recenze – Ondřej Nývlt představuje knihu našeho významného popularizátora kosmonautiky Karla Pacnera, který před nějakou dobou vydal knihu „Češi v kosmu“, jež představuje zásadní průřez zapojení československých vědců a inženýrů do astronautiky.

Milan Halousek připravil portrét amerického astronauta Andrewa Feustela, který je díky své manželce spojen s naším státem a nikdy to během svých misí ať k HST nebo ISS nezapomněl připomenout – tak se v beztížném stavu objevily například Nerudovy „Písně kosmické“ a dvakrát i Krteček.

Nechceme se ale věnovat jen minulosti, protože se naši vědci a inženýři zapojují čím dál více do vesmírných projektů. Stručné představení toho nejzajímavějšího, na co se můžeme těšit, připravil Dušan Majer ze serveru kosmonautix.cz.

Věříme, že se vám tento výjimečný Speciál bude líbit,

redakce časopisu Astropis




Štítky: Astropis


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »