Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vychází Astropis 123

Vychází Astropis 123

Astropis č. 123, foto na obálce: Tomáš Slovinský

V současné situaci je každá pozitivní zpráva dobrá, a tak redakce časopisu hlásí, že podzimní Astropis roku 2020 je hotov. A na co se můžete v čísle s krásným pořadovým číslem 123 těšit?

Nejen v úvodníku, který obstaral Jiří Grygar, si vzpomeneme na nedávno zesnulého doyena české astronomie Luboše Perka. Miroslav Šlechta totiž představí historii i budoucnost ondřejovského dvoumetrového teleskopu, jenž nese Perkovo jméno. Jiří Grygar také společně s Davidem Ondřichem připravuje tradiční seriál o astronomických objevech minulého roku vznikající podle legendární „Žně objevů“. Čínská kosmonautika neustále překvapuje, a tak Václav Laifr představí aktuálně probíhající misi Tianwen 1 k Marsu, která zahrnuje i přistání roveru na Rudé planetě. I když sonda Cassini již dávno ukončila svoji misi, tak jí nashromážděná data poskytují stále nové poznatky o celé soustavě Saturnu – souhrn nejnovějších znalostí o měsíci Titan sepsal Jaroslav Pavlousek. Václavu Pavlíkovi se k „mikrofonu“ podařilo sehnat další zajímavou osobnost – tentokrát se těšme na rozhovor se Sverrem Aarsethem, se kterým si povídal nejen o hvězdokupách. Po delší době můžeme v Astropise představit i článek jiného než československého autora – irský astronom Rhys Taylor se rozepsal o vzrušujícím tématu temných galaxií (překlad Václav Pavlík).

Tak jako vždy nechybí přehled událostí na obloze a shrnutí novinek v astronomii i v kosmonautice od Lukáše Houšky z Kosmonautix.cz. V rubrice ČAS se představí Ždánická hvězdárna a planetárium Oldřicha Kotíka. Martina Pavelková pak přináší pravidelné shrnutí sluneční aktivity tentokrát pro 1. pololetí roku 2020, kdy bylo zaznamenáno mnoho aktivních oblastí z nového 25. cyklu. Recenze se v tomto vydání Astropisu týká knihy Addyho Prosse „Co je život?“ a poprvé v našem časopise recenzujeme knihu s biologickým tématem.

Kromě toho přinášíme i velmi zajímavé fotografie českých a slovenských fotografů aktuálních úkazů na obloze – především pak komety NEOWISE.

Přejeme především pevné zdraví a brzké setkání u Speciálu věnovanému Měsíci a samozřejmě i u zimního čísla Astropisu.

Redakce časopisu Astropis




Štítky: Astropis


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »