Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vychází Astropis 123

Vychází Astropis 123

Astropis č. 123, foto na obálce: Tomáš Slovinský

V současné situaci je každá pozitivní zpráva dobrá, a tak redakce časopisu hlásí, že podzimní Astropis roku 2020 je hotov. A na co se můžete v čísle s krásným pořadovým číslem 123 těšit?

Nejen v úvodníku, který obstaral Jiří Grygar, si vzpomeneme na nedávno zesnulého doyena české astronomie Luboše Perka. Miroslav Šlechta totiž představí historii i budoucnost ondřejovského dvoumetrového teleskopu, jenž nese Perkovo jméno. Jiří Grygar také společně s Davidem Ondřichem připravuje tradiční seriál o astronomických objevech minulého roku vznikající podle legendární „Žně objevů“. Čínská kosmonautika neustále překvapuje, a tak Václav Laifr představí aktuálně probíhající misi Tianwen 1 k Marsu, která zahrnuje i přistání roveru na Rudé planetě. I když sonda Cassini již dávno ukončila svoji misi, tak jí nashromážděná data poskytují stále nové poznatky o celé soustavě Saturnu – souhrn nejnovějších znalostí o měsíci Titan sepsal Jaroslav Pavlousek. Václavu Pavlíkovi se k „mikrofonu“ podařilo sehnat další zajímavou osobnost – tentokrát se těšme na rozhovor se Sverrem Aarsethem, se kterým si povídal nejen o hvězdokupách. Po delší době můžeme v Astropise představit i článek jiného než československého autora – irský astronom Rhys Taylor se rozepsal o vzrušujícím tématu temných galaxií (překlad Václav Pavlík).

Tak jako vždy nechybí přehled událostí na obloze a shrnutí novinek v astronomii i v kosmonautice od Lukáše Houšky z Kosmonautix.cz. V rubrice ČAS se představí Ždánická hvězdárna a planetárium Oldřicha Kotíka. Martina Pavelková pak přináší pravidelné shrnutí sluneční aktivity tentokrát pro 1. pololetí roku 2020, kdy bylo zaznamenáno mnoho aktivních oblastí z nového 25. cyklu. Recenze se v tomto vydání Astropisu týká knihy Addyho Prosse „Co je život?“ a poprvé v našem časopise recenzujeme knihu s biologickým tématem.

Kromě toho přinášíme i velmi zajímavé fotografie českých a slovenských fotografů aktuálních úkazů na obloze – především pak komety NEOWISE.

Přejeme především pevné zdraví a brzké setkání u Speciálu věnovanému Měsíci a samozřejmě i u zimního čísla Astropisu.

Redakce časopisu Astropis




Štítky: Astropis


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »