Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vychází Astropis 125

Vychází Astropis 125

Astropis 125/2020

V závěrečném čísle roku 2020 se dočkáte druhého dílu shrnutí událostí roku 2019 v astronomii z pera tandemu Jiří Grygar a David Ondřich. Aktuálnímu tématu se věnuje Jiří Podolský, který ve svém článku komentuje Nobelovu cenu za fyziku za rok 2020, jež byla udělena za studium černých děr. Petr Kabáth představí velký úspěch AV ČR, protože její tým vede mezinárodní vývoj spektrografu PLATOSpec pro vesmírnou misi PLATO, jejíž cílem je výzkum exoplanet. Tři sta let od narození astronoma Maxmiliána Rudolfa Hella připomene svým článkem Ladislav Druga. Václav Pavlík pak pokračuje v seriálu o fyzice, vzniku, vývoji a modelování hvězdokup.

I když rok 2020 bořil všechny jistoty, alespoň v Astropise je s tradičními rubrikami vše při starém – je připravena obloha, novinky z astronomie i kosmonautiky (od Lukáše Houšky z Kosmonautix.cz) či zajímavé fotografie. Stejně tak se dočkáte shrnutí aktivity Slunce za druhé pololetí 2020 od Martiny Pavelkové, představení jedné ze sekcí ČAS (v tomto čísle Pražské pobočky) a dvou recenzí od Vladimíra Kopeckého. První hodnocenou knihou je „Kniha o Měsíci“ od M. Aderin-Pocockové, jež je orientovaná na širokou veřejnost zajímající se o toto téma. Druhá publikace je také popularizační, ale se zcela jiným tématem: „Kniha testů pro budoucí Astronauty“ od astronauta Tima Peakea.

Tímto číslem také začínáme s novou rubrikou „mladí a nadějní“, kde postupně představíme akce, které jsou během roku pořádány pro mladé zájemce o astronomii a astrofyziku. První prezentovanou a jednou z nejtradičnějších akcí u nás je „Astronomická expedice“, která za poslední roky zažila významné změny.

Přejeme našim čtenářům do roku 2021 především pevné zdraví, mnoho jasných nocí a budeme rádi, když si zachováme vaši přízeň.

Redakce časopisu Astropis




Štítky: Astropis


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »