Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vychází Astropis č. 118

Vychází Astropis č. 118

Astropis č. 118, obálka

Vychází letní Astropis 118, jehož obálku zdobí snímek Petra Horálka letošních prozatím nejvýraznějších nočních zářících oblaků, které koncem června rozsvítily večerní oblohu. Toto číslo je doslova nabité články na aktuální témata. Jiří Podolský přináší článek o prvním „snímku“ černé díry, který nedávno obsadil přední místa ve všech zpravodajských kanálech. Na něj naváže Václav Pavlík rozhovorem s prof. Kipem Thornem, nositelem Nobelovy ceny za fyziku, který v květnu navštívil Prahu. Petr Scheirich se ve svém textu věnuje úspěchům automatických sond ve výzkumu planetek Bennu (OSIRIS-REx) a Ryugu (Hayabusa 2), kde shrnuje nejnovější poznatky i průběh misí. Jelikož právě oslavujeme 50 let od přistání prvních lidí na Měsíci, neškodí si připomenout další misi, a to Apollo 15, které přistálo v okolí Hadleyho brázdy, kterou nám jako pozorovací objekt představí Milan Blažek.

Z dalších aktualit nabízíme souhrn sluneční aktivity nejen ve II. pololetí roku 2018 z pera Martiny Exnerové, událostmi velmi nabité shrnutí kosmonautiky za minulé čtvrtletí od Lukáše Houšky a tradiční novinky v astronomii.

Abychom si od smrště aktuálního dění odpočinuli, nabízíme i historický článek od Pavla Pecháčka o hledání hypotetické planety Vulkán. Marek Skarka pak představí, jakými způsoby astronomové v Ondřejově zkoumají exoplanety, čímž volně navazujeme na články Petra Kabátha v minulých číslech.

V aktuálním čísle najdete samozřejmě i další pravidelné rubriky – úkazy na obloze do září 2019, dvojstránku ČAS (představení Pobočky Ostrava) a recenze, v nichž se Vladimír Kopecký Jr. zaměří na knihy Jamese Kakaliose „Fyzika všedních věcí“ a Rüdigera Vaase „Prostě Hawking!“

Do tohoto čísla jsme si pro vás navíc připravili ještě jednu specialitu, a to vystřihovánku netradičních slunečních hodiny ve formě dvanáctistěnu, kterou nachystal Petr Scheirich.

Doufáme, že se vám letní Astropis nabitý novinkami bude líbit.

Redakce časopisu Astropis

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Web Astropisu



Štítky: Astropis


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »