Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vychází časopis Astropis 4/2017

Vychází časopis Astropis 4/2017

Obálka čísla 4/2017
Autor: Astropis

Poslední číslo roku 2017 Vám přináší opět mnoho zajímavého čtení. Velmi poutavým čtením bude článek věnovaný udělení Nobelovy ceny za objev gravitačních vln. Nechybí další souhrnný přehled novinek v astronomii za rok 2016. Podařilo se pokročit v hledání zdrojů nejvyšších energií, jak přiblíží další z článků z oblasti astrofyziky. V historickém ohlédnutí se podíváme na působení Josefa Sýkory v Uzbekistánu. Další zajímavý článek se věnuje pozoruhodné hoře Ahuna na trpasličí planetě Ceres. Pozorovatelé Měsíce dostanou naservírovány rovnou dva krátery. Své místo mají tradičně i pobočky a sekce České astronomické společnosti.

Prvním hlavním článkem je další díl téměř nekonečného seriálu Jiřího Grygara a Davida Ondřicha „Letošní pohled na vesmír vloni“ tentokrát shrnující události roku 2016. Druhé velké téma je pak udělení Nobelovy ceny za fyziku za objev gravitačních vln – skutečně poutavé shrnutí pro Astropis sepsal profesor Jiří Podolský. Do astrofyziky zabloudíme ještě jednou, a to článkem Michaela Prouzy a Petra Trávníčka, kteří představují velký pokrok v hledání poloh zdrojů kosmického záření těch nejvyšších energií.

Historickou sekci Astropisu tentokrát obohatí skutečně exkluzivní článek profesora Shuhrata Ehgamberdieva o českém astronomovi Josefovi Sýkorovi, který mezi roky 1905 a 1911 působil v Uzbekistánu na astronomické observatoři v Taškentu. Petr Brož ve svém článku shrnuje nové poznatky o velmi neobvyklé čtyři kilometry vysoké osamocené hoře na trpasličí planetě Ceres, která by mohla být známkou kryovulkanismu.

Milan Blažek pak ve svém pozorovatelském seriálu o útvarech na Měsíci představí hned dvojici kráterů – rozpraskaný Pitatus a uhlazený Hesiodus.

V rubrice ČAS se nám představí Západočeská pobočka a projekt skutečně unikátních největších slunečních hodin na světě, které můžeme nalézt mezi obcemi Bezvěrov a Krašov. Michal Švanda nám tradičně shrne sluneční aktivitu za první pololetí roku 2017.

V recenzích se dočkáte komentáře k novému vydání takřka legendárního Karkoschkova astronomického atlasu hvězdné oblohy a také zde představíme velmi zajímavou dětskou knihu Davida Kovala „O čem si šeptají souhvězdí?“.

Samozřejmě nepřijdete ani o tradiční soupis novinek z astronomie (okořeněný posledními snímky z Cassini) i astronautiky (ve spolupráci s Kosmonautix.cz) a soupis úkazů na obloze s mapou.

Ve fotografické sekci nemůžeme samozřejmě opomenout úplné zatmění Slunce v USA z pohledu českých fotografů.

Věříme, že se Vám nové číslo bude líbit a že nám zachováte přízeň i v roce 2018.

Redakce časopisu Astropis 
www.astropis.cz
https://www.facebook.com/Astropis/




Štítky: Astropis


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »