Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vychází letní Astropis č. 122

Vychází letní Astropis č. 122

Astropis č. 122

Jak již obálka avizuje, nezapomeneme se věnovat hlavní astronautické události posledních měsíců – Lukáš Houška ve svém článku shrnuje dosavadní průběh historického letu první soukromé pilotované lodi do vesmíru, včetně zakotvení u ISS.  

Jiří Grygar s Davidem Ondřichem přináší první část seriálu „Letošní pohled na vesmír vloni“, rekapitulujícího astronomické objevy a události roku 2019. Miroslav Bárta dokončí představení přístrojů moderní radioastronomie – především pak observatoře ALMA, která úzce souvisí i s českou vědou. Aby seriálů nebylo málo, Václav Pavlík pokračuje dalším článkem o hvězdokupách – tentokrát na téma „Mohou hvězdokupy zkolabovat?“.

V historické sekci Pavel Pecháček uvádí portrét Asapha Halla, jenž se zapsal do dějin objevem Marsových měsíců Phobos a Deimos. Tento článek je doplněn vskutku netradiční vystřihovánkou Emily Lakdawallové a Chucka Clarka – kdo má šikovné ruce, může si doma vytvořit vlastní modely marťanských měsíců.

Samozřejmě se jako vždy dočkáte rubriky se souhrnem, co a kdy na obloze uvidíte, shrnutí novinek z astronautiky za poslední období a také novinek z astronomie.

V okénku ČAS se představí jedna z nejmladších poboček – Astronomická společnost Chomutov. V knižní recenzi Vladimír Kopecký Jr. probírá knihu „Řád času“ italského fyzika Carlo Rovelliho, kterou do češtiny přeložil Jiří Podolský.

Také doporučujeme zaměřit pozornost na zajímavé fotografie aktuálních úkazů od českých a slovenských astrofotografů – především na fotografii tzv. rudých skřítků od Daniela Ščerby.

Redakce časopisu Astropis přeje čtenářům pohodové prožití léta pod hvězdnou oblohou, okořeněnou jasnou kometou C/2020 F3 Neowise.




Štítky: Astropis


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »