Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vychází letní Astropis č. 122

Vychází letní Astropis č. 122

Astropis č. 122

Jak již obálka avizuje, nezapomeneme se věnovat hlavní astronautické události posledních měsíců – Lukáš Houška ve svém článku shrnuje dosavadní průběh historického letu první soukromé pilotované lodi do vesmíru, včetně zakotvení u ISS.  

Jiří Grygar s Davidem Ondřichem přináší první část seriálu „Letošní pohled na vesmír vloni“, rekapitulujícího astronomické objevy a události roku 2019. Miroslav Bárta dokončí představení přístrojů moderní radioastronomie – především pak observatoře ALMA, která úzce souvisí i s českou vědou. Aby seriálů nebylo málo, Václav Pavlík pokračuje dalším článkem o hvězdokupách – tentokrát na téma „Mohou hvězdokupy zkolabovat?“.

V historické sekci Pavel Pecháček uvádí portrét Asapha Halla, jenž se zapsal do dějin objevem Marsových měsíců Phobos a Deimos. Tento článek je doplněn vskutku netradiční vystřihovánkou Emily Lakdawallové a Chucka Clarka – kdo má šikovné ruce, může si doma vytvořit vlastní modely marťanských měsíců.

Samozřejmě se jako vždy dočkáte rubriky se souhrnem, co a kdy na obloze uvidíte, shrnutí novinek z astronautiky za poslední období a také novinek z astronomie.

V okénku ČAS se představí jedna z nejmladších poboček – Astronomická společnost Chomutov. V knižní recenzi Vladimír Kopecký Jr. probírá knihu „Řád času“ italského fyzika Carlo Rovelliho, kterou do češtiny přeložil Jiří Podolský.

Také doporučujeme zaměřit pozornost na zajímavé fotografie aktuálních úkazů od českých a slovenských astrofotografů – především na fotografii tzv. rudých skřítků od Daniela Ščerby.

Redakce časopisu Astropis přeje čtenářům pohodové prožití léta pod hvězdnou oblohou, okořeněnou jasnou kometou C/2020 F3 Neowise.




Štítky: Astropis


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »